< Ἱερεμίας 7 >
Ko e folofola naʻe haʻu meia Sihova, kia Selemaia, ʻo pehē,
2 ἀκούσατε λόγον κυρίου πᾶσα ἡ Ιουδαία
“Tuʻu ʻi he matapā ʻoe fale ʻo Sihova, pea fakahā ʻi ai ʻae lea ni, ʻo pehē, ‘Fanongo ki he folofola ʻa Sihova ʻakimoutolu kotoa pē ʻo Siuta ʻoku hū ki he ngaahi matapā ni ke lotu kia Sihova.’”
3 τάδε λέγει κύριος ὁ θεὸς Ισραηλ διορθώσατε τὰς ὁδοὺς ὑμῶν καὶ τὰ ἐπιτηδεύματα ὑμῶν καὶ κατοικιῶ ὑμᾶς ἐν τῷ τόπῳ τούτῳ
ʻOku pehē mai ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, “Fakatonutonu hoʻomou ʻulungāanga pea mo hoʻomou ngaahi faianga, pea te u pule ke mou nofo ʻi he potu ni.
4 μὴ πεποίθατε ἐφ’ ἑαυτοῖς ἐπὶ λόγοις ψευδέσιν ὅτι τὸ παράπαν οὐκ ὠφελήσουσιν ὑμᾶς λέγοντες ναὸς κυρίου ναὸς κυρίου ἐστίν
ʻOua naʻa mou falala ki he ngaahi lea loi, ʻo pehē, ‘Ko e fale ʻo Sihova, Ko e fale ʻo Sihova, Ko e fale ʻo Sihova, ʻakinautolu ni.’
5 ὅτι ἐὰν διορθοῦντες διορθώσητε τὰς ὁδοὺς ὑμῶν καὶ τὰ ἐπιτηδεύματα ὑμῶν καὶ ποιοῦντες ποιήσητε κρίσιν ἀνὰ μέσον ἀνδρὸς καὶ ἀνὰ μέσον τοῦ πλησίον αὐτοῦ
He kapau te mou fai ke lelei moʻoni hoʻomou ʻulungāanga, pea mo hoʻomou ngaahi faianga: kapau te mou fakamaau totonu ki ha tangata mo hono kaungāʻapi;
6 καὶ προσήλυτον καὶ ὀρφανὸν καὶ χήραν μὴ καταδυναστεύσητε καὶ αἷμα ἀθῷον μὴ ἐκχέητε ἐν τῷ τόπῳ τούτῳ καὶ ὀπίσω θεῶν ἀλλοτρίων μὴ πορεύησθε εἰς κακὸν ὑμῖν
Kapau ʻe ʻikai te mou fakamamahi ki he muli, mo e tamai mate, pea mo e fefine kuo mate hono husepāniti, pea ʻikai lilingi ʻae toto ʻoe taʻehalaia ʻi he potu ni, pea ʻikai muimui ki he ngaahi ʻotua kehe ke mou kovi ai:
7 καὶ κατοικιῶ ὑμᾶς ἐν τῷ τόπῳ τούτῳ ἐν γῇ ᾗ ἔδωκα τοῖς πατράσιν ὑμῶν ἐξ αἰῶνος καὶ ἕως αἰῶνος
Pea te u toki pule ke mou nofo ʻi he potu ni, ko e fonua naʻaku foaki ki hoʻomou ngaahi tamai, ʻo taʻengata pea taʻengata.
8 εἰ δὲ ὑμεῖς πεποίθατε ἐπὶ λόγοις ψευδέσιν ὅθεν οὐκ ὠφεληθήσεσθε
“Vakai, ʻoku mou falala ki he ngaahi lea loi, ʻaia ʻoku taʻeʻaonga.
9 καὶ φονεύετε καὶ μοιχᾶσθε καὶ κλέπτετε καὶ ὀμνύετε ἐπ’ ἀδίκῳ καὶ ἐθυμιᾶτε τῇ Βααλ καὶ ἐπορεύεσθε ὀπίσω θεῶν ἀλλοτρίων ὧν οὐκ οἴδατε τοῦ κακῶς εἶναι ὑμῖν
Te mou kaihaʻa, mo fakapō, mo feʻauaki, mo fuakava loi, mo tutu meʻa namu kakala kia Peali, pea muimui ki he ngaahi ʻotua kehe ʻaia ʻoku ʻikai te mou ʻiloʻi;
10 καὶ ἤλθετε καὶ ἔστητε ἐνώπιον ἐμοῦ ἐν τῷ οἴκῳ οὗ ἐπικέκληται τὸ ὄνομά μου ἐπ’ αὐτῷ καὶ εἴπατε ἀπεσχήμεθα τοῦ μὴ ποιεῖν πάντα τὰ βδελύγματα ταῦτα
Pea toki haʻu ʻo tuʻu ʻi hoku ʻao ʻi he fale ni, ʻaia ʻoku ui ʻi hoku huafa, pea lea pehē, ‘Kuo tukuange ʻakimautolu ke mau fai ki he ngaahi meʻa fakalielia ni?’
11 μὴ σπήλαιον λῃστῶν ὁ οἶκός μου οὗ ἐπικέκληται τὸ ὄνομά μου ἐπ’ αὐτῷ ἐκεῖ ἐνώπιον ὑμῶν καὶ ἐγὼ ἰδοὺ ἑώρακα λέγει κύριος
Kuo hoko ʻae fale ni, ʻaia ʻoku ui ʻi hoku huafa, ko e ʻananga ʻoe kau kaihaʻa ʻi homou ʻao?” ʻOku pehē ʻe Sihova, “Vakai kuo u mamata ʻeau ki ai.”
12 ὅτι πορεύθητε εἰς τὸν τόπον μου τὸν ἐν Σηλωμ οὗ κατεσκήνωσα τὸ ὄνομά μου ἐκεῖ ἔμπροσθεν καὶ ἴδετε ἃ ἐποίησα αὐτῷ ἀπὸ προσώπου κακίας λαοῦ μου Ισραηλ
“Kā mou ʻalu eni ki hoku potu naʻe ʻi Sailo, ʻaia naʻe tomuʻa tuku ki ai hoku huafa, pea mamata ki he meʻa naʻaku fai ki ai koeʻuhi ko e angahala ʻa hoku kakai ko ʻIsileli.
13 καὶ νῦν ἀνθ’ ὧν ἐποιήσατε πάντα τὰ ἔργα ταῦτα καὶ ἐλάλησα πρὸς ὑμᾶς καὶ οὐκ ἠκούσατέ μου καὶ ἐκάλεσα ὑμᾶς καὶ οὐκ ἀπεκρίθητε
Pea ko eni, koeʻuhi kuo mou fai ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē, ʻoku pehē ʻe Sihova, Naʻaku lea kiate kimoutolu, ʻo tuʻu hengihengi hake ʻo lea, ka naʻe ʻikai te mou fanongo; pea naʻaku ui ʻakimoutolu, ka naʻe ʻikai te mou tali;
14 καὶ ποιήσω τῷ οἴκῳ τούτῳ ᾧ ἐπικέκληται τὸ ὄνομά μου ἐπ’ αὐτῷ ἐφ’ ᾧ ὑμεῖς πεποίθατε ἐπ’ αὐτῷ καὶ τῷ τόπῳ ᾧ ἔδωκα ὑμῖν καὶ τοῖς πατράσιν ὑμῶν καθὼς ἐποίησα τῇ Σηλωμ
Ko ia te u fai ki he fale ni ʻaia ʻoku ui ʻi hoku huafa, ʻaia ʻoku mou falala ki ai, pea ki he potu naʻaku foaki kiate kimoutolu mo hoʻomou ngaahi tamai, ʻo hangē ko ia naʻe fai ki Sailo.
15 καὶ ἀπορρίψω ὑμᾶς ἀπὸ προσώπου μου καθὼς ἀπέρριψα τοὺς ἀδελφοὺς ὑμῶν πᾶν τὸ σπέρμα Εφραιμ
Pea te u kapusi ʻakimoutolu mei hoku ʻao, ʻo hangē ko ʻeku kapusi homou kāinga kotoa pē, ko e hako kotoa pē ʻo ʻIfalemi.
16 καὶ σὺ μὴ προσεύχου περὶ τοῦ λαοῦ τούτου καὶ μὴ ἀξίου τοῦ ἐλεηθῆναι αὐτοὺς καὶ μὴ εὔχου καὶ μὴ προσέλθῃς μοι περὶ αὐτῶν ὅτι οὐκ εἰσακούσομαι
Ko ia ʻoua naʻa ke lotua ʻae kakai ni, pea ʻoua naʻa ʻohake ha tangi, pe hūfia ʻakinautolu, pea ʻoua naʻa fai ha kole kiate au; koeʻuhi ʻe ʻikai te u ongoʻi koe.
17 ἦ οὐχ ὁρᾷς τί αὐτοὶ ποιοῦσιν ἐν ταῖς πόλεσιν Ιουδα καὶ ἐν ταῖς ὁδοῖς Ιερουσαλημ
“ʻIkai kuo ke mamata ki he meʻa ʻoku nau fai ʻi he ngaahi kolo ʻo Siuta, pea ʻi he ngaahi hala ʻo Selūsalema?
18 οἱ υἱοὶ αὐτῶν συλλέγουσιν ξύλα καὶ οἱ πατέρες αὐτῶν καίουσι πῦρ καὶ αἱ γυναῖκες αὐτῶν τρίβουσιν σταῖς τοῦ ποιῆσαι χαυῶνας τῇ στρατιᾷ τοῦ οὐρανοῦ καὶ ἔσπεισαν σπονδὰς θεοῖς ἀλλοτρίοις ἵνα παροργίσωσίν με
ʻOku okooko ʻae fānau, pea ʻoku tutu ʻae afi ʻe he ngaahi tamai, pea ʻoku natu mā ʻe he kau fefine, koeʻuhi ke ngaohi ʻaki ʻae mā ki he ʻeiki fefine ʻoe langi, pea lilingi ʻae feilaulau ki he ngaahi ʻotua kehe, koeʻuhi ke fakatupu hoku houhau.”
19 μὴ ἐμὲ αὐτοὶ παροργίζουσιν λέγει κύριος οὐχὶ ἑαυτούς ὅπως καταισχυνθῇ τὰ πρόσωπα αὐτῶν
ʻOku pehē ʻe Sihova, “ʻIkai kuo nau fakatupu hoku houhau? ʻIkai kuo nau fakatupu ʻae mā ki honau mata ʻonautolu pe?”
20 διὰ τοῦτο τάδε λέγει κύριος ἰδοὺ ὀργὴ καὶ θυμός μου χεῖται ἐπὶ τὸν τόπον τοῦτον καὶ ἐπὶ τοὺς ἀνθρώπους καὶ ἐπὶ τὰ κτήνη καὶ ἐπὶ πᾶν ξύλον τοῦ ἀγροῦ αὐτῶν καὶ ἐπὶ πάντα τὰ γενήματα τῆς γῆς καὶ καυθήσεται καὶ οὐ σβεσθήσεται
Ko ia ʻoku pehē ʻe he ʻOtua ko Sihova, “Vakai, te u lilingi hoku houhau mo hoku houhau kakaha ki he potu ni, ki he tangata, pea ki he manu, pea ki he ngaahi ʻakau ʻoe ngoue, pea ki he ngaahi fua ʻoe fonua; pea ʻe vela ia, pea ʻe ʻikai ʻaupito tāmateʻi.”
21 τάδε λέγει κύριος τὰ ὁλοκαυτώματα ὑμῶν συναγάγετε μετὰ τῶν θυσιῶν ὑμῶν καὶ φάγετε κρέα
ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “Ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; fakahoko hoʻomou ngaahi feilaulau tutu ki hoʻomou ngaahi feilaulau, pea kai ʻae kakano.
22 ὅτι οὐκ ἐλάλησα πρὸς τοὺς πατέρας ὑμῶν καὶ οὐκ ἐνετειλάμην αὐτοῖς ἐν ἡμέρᾳ ᾗ ἀνήγαγον αὐτοὺς ἐκ γῆς Αἰγύπτου περὶ ὁλοκαυτωμάτων καὶ θυσίας
He naʻe ʻikai te u lea ki hoʻomou ngaahi tamai, pe fekau kiate kinautolu ʻi he ʻaho naʻaku ʻomi ai ʻakinautolu mei he fonua ko ʻIsipite, ke fai ʻae ngaahi feilaulau tutu, pe ha ngaahi feilaulau.
23 ἀλλ’ ἢ τὸ ῥῆμα τοῦτο ἐνετειλάμην αὐτοῖς λέγων ἀκούσατε τῆς φωνῆς μου καὶ ἔσομαι ὑμῖν εἰς θεόν καὶ ὑμεῖς ἔσεσθέ μοι εἰς λαόν καὶ πορεύεσθε ἐν πάσαις ταῖς ὁδοῖς μου αἷς ἂν ἐντείλωμαι ὑμῖν ὅπως ἂν εὖ ᾖ ὑμῖν
Ka ko e meʻa ni naʻaku fekau kiate kinautolu, ʻo pehē, ‘Mou talangofua ki hoku leʻo, pea teu hoko ko homou ʻOtua, pea te mou hoko ko hoku kakai: pea mou ʻaʻeva ʻi he hala kotoa pē ʻaia kuo u fekau kiate kimoutolu, koeʻuhi ke mou lelei ai.’
24 καὶ οὐκ ἤκουσάν μου καὶ οὐ προσέσχεν τὸ οὖς αὐτῶν ἀλλ’ ἐπορεύθησαν ἐν τοῖς ἐνθυμήμασιν τῆς καρδίας αὐτῶν τῆς κακῆς καὶ ἐγενήθησαν εἰς τὰ ὄπισθεν καὶ οὐκ εἰς τὰ ἔμπροσθεν
Ka naʻe ʻikai te nau fanongo, pe fakatokangaʻi honau telinga, ka naʻa nau ʻaʻeva ʻi he fakakaukau pea mo e mahalo ʻa honau loto kovi, pea naʻe ʻikai te nau fakaʻaʻau ki muʻa kae fakaholomui.
25 ἀφ’ ἧς ἡμέρας ἐξήλθοσαν οἱ πατέρες αὐτῶν ἐκ γῆς Αἰγύπτου καὶ ἕως τῆς ἡμέρας ταύτης καὶ ἐξαπέστειλα πρὸς ὑμᾶς πάντας τοὺς δούλους μου τοὺς προφήτας ἡμέρας καὶ ὄρθρου καὶ ἀπέστειλα
Talu ʻae ʻaho ko ia naʻe haʻu ai hoʻomou ngaahi tamai mei he fonua ko ʻIsipite, ʻio ʻo aʻu ki he ʻaho ni, kuo u fekau kiate kimoutolu ʻeku kau tamaioʻeiki kotoa pē ko e kau palōfita, ʻo tuʻu hengihengi hake ʻo fekau ʻakinautolu ʻi he ʻaho kotoa pē.
26 καὶ οὐκ ἤκουσάν μου καὶ οὐ προσέσχεν τὸ οὖς αὐτῶν καὶ ἐσκλήρυναν τὸν τράχηλον αὐτῶν ὑπὲρ τοὺς πατέρας αὐτῶν
Ka naʻe ʻikai te nau fanongo kiate au, pe fakatokangaʻi honau telinga, ka naʻe fakakekeva honau kia: naʻa nau fai kovi lahi ʻi heʻenau ngaahi tamai.
“Ko ia te ke lea ʻaki ʻae ngaahi lea ni kotoa pē kiate kinautolu; ka ʻe ʻikai te nau tokanga kiate koe: te ke ui foki kiate kinautolu; ka ʻe ʻikai te nau talia koe.
Ko ia ke ke lea pehē kiate kinautolu, ‘Ko e kakai ni ʻoku ʻikai talangofua ki he leʻo ʻo Sihova ko honau ʻOtua, pe maʻu ʻae akonaki; kuo mole ʻae moʻoni kuo tuʻusi ia mei honau ngutu.’
29 κεῖραι τὴν κεφαλήν σου καὶ ἀπόρριπτε καὶ ἀνάλαβε ἐπὶ χειλέων θρῆνον ὅτι ἀπεδοκίμασεν κύριος καὶ ἀπώσατο τὴν γενεὰν τὴν ποιοῦσαν ταῦτα
“Kosi ho louʻulu, pea liʻaki ia, pea fai ʻae tangilāulau ʻi he ngaahi potu māʻolunga; he kuo liʻaki mo kapusi atu ʻe Sihova ʻae toʻutangata ʻo hono houhau.”
30 ὅτι ἐποίησαν οἱ υἱοὶ Ιουδα τὸ πονηρὸν ἐναντίον ἐμοῦ λέγει κύριος ἔταξαν τὰ βδελύγματα αὐτῶν ἐν τῷ οἴκῳ οὗ ἐπικέκληται τὸ ὄνομά μου ἐπ’ αὐτόν τοῦ μιᾶναι αὐτόν
He ʻoku pehē ʻe Sihova, “Kuo fai kovi ʻi hoku ʻao ʻae fānau ʻa Siuta: kuo nau fokotuʻu ʻenau ngaahi meʻa fakalielia ʻi hoku fale ʻaia ʻoku ui ʻi hoku hingoa, ke fakaʻuli ia.
31 καὶ ᾠκοδόμησαν τὸν βωμὸν τοῦ Ταφεθ ὅς ἐστιν ἐν φάραγγι υἱοῦ Εννομ τοῦ κατακαίειν τοὺς υἱοὺς αὐτῶν καὶ τὰς θυγατέρας αὐτῶν ἐν πυρί ὃ οὐκ ἐνετειλάμην αὐτοῖς καὶ οὐ διενοήθην ἐν τῇ καρδίᾳ μου
Pea kuo nau langa ʻae ngaahi potu māʻolunga ʻo Tofeti, ʻaia ʻoku ʻi he teleʻa ʻoe foha ʻo Henomi, ke tutu honau ngaahi foha mo e ngaahi ʻofefine ʻi he afi; ʻaia naʻe ʻikai ʻaupito te u fekau pe loto ki ai.”
32 διὰ τοῦτο ἰδοὺ ἡμέραι ἔρχονται λέγει κύριος καὶ οὐκ ἐροῦσιν ἔτι βωμὸς τοῦ Ταφεθ καὶ φάραγξ υἱοῦ Εννομ ἀλλ’ ἢ φάραγξ τῶν ἀνῃρημένων καὶ θάψουσιν ἐν τῷ Ταφεθ διὰ τὸ μὴ ὑπάρχειν τόπον
Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova, “Vakai, ʻe haʻu ʻae ngaahi ʻaho, ʻaia ʻe ʻikai toe ui ai ia ko Tofeti, pe ko e teleʻa ʻoe foha ʻo Henomi, ka ko e teleʻa ʻoe tāmateʻi. Pea te nau tanu ʻi Tofeti, ke ʻoua ke pito,
33 καὶ ἔσονται οἱ νεκροὶ τοῦ λαοῦ τούτου εἰς βρῶσιν τοῖς πετεινοῖς τοῦ οὐρανοῦ καὶ τοῖς θηρίοις τῆς γῆς καὶ οὐκ ἔσται ὁ ἀποσοβῶν
Pea ʻe hoko ʻae ʻangaʻanga ʻoe kakai ni ko e meʻakai ki he fanga manupuna ʻoe langi, pea mo e ngaahi manu ʻoe kelekele; pe ʻe ʻikai seseʻe ʻakinautolu ʻe ha taha.
34 καὶ καταλύσω ἐκ πόλεων Ιουδα καὶ ἐκ διόδων Ιερουσαλημ φωνὴν εὐφραινομένων καὶ φωνὴν χαιρόντων φωνὴν νυμφίου καὶ φωνὴν νύμφης ὅτι εἰς ἐρήμωσιν ἔσται πᾶσα ἡ γῆ
Pea te u toki fakangatangata mei he ngaahi kolo ʻo Siuta, pea mo e ngaahi hala ʻo Selūsalema, ʻae leʻo ʻoe fiefia, mo e leʻo ʻoe nekeneka, ko e leʻo ʻoe tangata taʻane, pea mo e leʻo ʻoe taʻahine; koeʻuhi ʻe hoko ʻo lala ʻae fonua.”