< Δευτερονόμιον 17 >

1 οὐ θύσεις κυρίῳ τῷ θεῷ σου μόσχον ἢ πρόβατον ἐν ᾧ ἐστιν ἐν αὐτῷ μῶμος πᾶν ῥῆμα πονηρόν ὅτι βδέλυγμα κυρίῳ τῷ θεῷ σού ἐστιν
Asoao tsy hisoroña’o am’ Iehovà Andrianañahare’o ty bania ndra añondry aman-kandra ndra aman-kila amy t’ie tiva am’ Iehovà Andrianañahare’o.
2 ἐὰν δὲ εὑρεθῇ ἐν σοὶ ἐν μιᾷ τῶν πόλεών σου ὧν κύριος ὁ θεός σου δίδωσίν σοι ἀνὴρ ἢ γυνή ὅστις ποιήσει τὸ πονηρὸν ἐναντίον κυρίου τοῦ θεοῦ σου παρελθεῖν τὴν διαθήκην αὐτοῦ
Aa naho oniñe ama’ areo ao, amo rova natolo’ Iehovà Andria­nañahare’o azoo ty lahilahy ndra ty ampela manao hakeo ampivazohoa’ Iehovà Andria­na­ña­hare’o, ie mandilatse amy fañina’ey;
3 καὶ ἐλθόντες λατρεύσωσιν θεοῖς ἑτέροις καὶ προσκυνήσωσιν αὐτοῖς τῷ ἡλίῳ ἢ τῇ σελήνῃ ἢ παντὶ τῶν ἐκ τοῦ κόσμου τοῦ οὐρανοῦ ἃ οὐ προσέταξεν
ie nimb’ an-drahare ila’e hito­roñe naho hitalaho ke amy àndroy, he amy volañey, hera amo fifamorohotan-dikerañeo, ze tsy nandiliako;
4 καὶ ἀναγγελῇ σοι καὶ ἐκζητήσεις σφόδρα καὶ ἰδοὺ ἀληθῶς γέγονεν τὸ ῥῆμα γεγένηται τὸ βδέλυγμα τοῦτο ἐν Ισραηλ
aa ie nitaroñeñe ama’o le jinanji’o naho hinotsohotso’o soa naho nioniñe t’ie to, vaho tsy kalafo te nanoeñe e Israele ao i hativàñe zay,
5 καὶ ἐξάξεις τὸν ἄνθρωπον ἐκεῖνον ἢ τὴν γυναῖκα ἐκείνην καὶ λιθοβολήσετε αὐτοὺς ἐν λίθοις καὶ τελευτήσουσιν
le hasese’o mb’an-dalan-drova’o mb’eo i lahilahy ndra ampela nanao i haratiañeiy vaho ho retsahe’o vato i lahilahiy ndra i ampelay hampibabòke iareo.
6 ἐπὶ δυσὶν μάρτυσιν ἢ ἐπὶ τρισὶν μάρτυσιν ἀποθανεῖται ὁ ἀποθνῄσκων οὐκ ἀποθανεῖται ἐφ’ ἑνὶ μάρτυρι
Am-paliem-pitalily telo ndra mpitalily roe ty hañohofan-doza i mañeva havetrakey, f’ie tsy ho vonoeñe am-pa­lie’ ty mpitalily raike.
7 καὶ ἡ χεὶρ τῶν μαρτύρων ἔσται ἐπ’ αὐτῷ ἐν πρώτοις θανατῶσαι αὐτόν καὶ ἡ χεὶρ παντὸς τοῦ λαοῦ ἐπ’ ἐσχάτων καὶ ἐξαρεῖς τὸν πονηρὸν ἐξ ὑμῶν αὐτῶν
Ho ama’e hey ty fità’ o nita­lily azeo hañohofa’ iareoav loza, izay vaho ty fità’ ondaty iabio. Izay ty hañitoa’o ama’o o haratiañeo.
8 ἐὰν δὲ ἀδυνατήσῃ ἀπὸ σοῦ ῥῆμα ἐν κρίσει ἀνὰ μέσον αἷμα αἵματος καὶ ἀνὰ μέσον κρίσις κρίσεως καὶ ἀνὰ μέσον ἁφὴ ἁφῆς καὶ ἀνὰ μέσον ἀντιλογία ἀντιλογίας ῥήματα κρίσεως ἐν ταῖς πόλεσιν ὑμῶν καὶ ἀναστὰς ἀναβήσῃ εἰς τὸν τόπον ὃν ἂν ἐκλέξηται κύριος ὁ θεός σου ἐπικληθῆναι τὸ ὄνομα αὐτοῦ ἐκεῖ
Aa naho ama’o ty raha tsy lefe’o zakaeñe añivo’ ty lio naho lio, añivo’ ty halaly naho halaly, añivo’ ty lafa naho lafa, amy ze fifandierañe an-drova’o ao le miongaha vaho mionjona mb’amy toetse ho joboñe’ Iehovà Andria­nañahare’oy mb’eo;
9 καὶ ἐλεύσῃ πρὸς τοὺς ἱερεῖς τοὺς Λευίτας καὶ πρὸς τὸν κριτήν ὃς ἂν γένηται ἐν ταῖς ἡμέραις ἐκείναις καὶ ἐκζητήσαντες ἀναγγελοῦσίν σοι τὴν κρίσιν
le miheova mb’ amo mpisoroñeo naho mb’amo nte-Levio vaho mb’amy mpizaka amy andro zay le mañontanea, vaho ho taroñe’ iereo ama’o ty hizakàñe aze.
10 καὶ ποιήσεις κατὰ τὸ πρᾶγμα ὃ ἐὰν ἀναγγείλωσίν σοι ἐκ τοῦ τόπου οὗ ἂν ἐκλέξηται κύριος ὁ θεός σου ἐπικληθῆναι τὸ ὄνομα αὐτοῦ ἐκεῖ καὶ φυλάξῃ σφόδρα ποιῆσαι κατὰ πάντα ὅσα ἐὰν νομοθετηθῇ σοι
Aa le hanoe’o i hitoroa’ iareo boak’ amy toetse ho joboñe’ Iehovày vaho hambena’o te hanoeñe ze hene taroñe’ iereo ama’o;
11 κατὰ τὸν νόμον καὶ κατὰ τὴν κρίσιν ἣν ἂν εἴπωσίν σοι ποιήσεις οὐκ ἐκκλινεῖς ἀπὸ τοῦ ῥήματος οὗ ἐὰν ἀναγγείλωσίν σοι δεξιὰ οὐδὲ ἀριστερά
le i Hake hañòha’ iareo azo, le ho henefe’o i lily hisaontsia’ iereo te hanoe’o, le tsy hivike ndra mañavana ndra mañavia irehe amy zaka taroñe’ iereo ama’oy.
12 καὶ ὁ ἄνθρωπος ὃς ἂν ποιήσῃ ἐν ὑπερηφανίᾳ τοῦ μὴ ὑπακοῦσαι τοῦ ἱερέως τοῦ παρεστηκότος λειτουργεῖν ἐπὶ τῷ ὀνόματι κυρίου τοῦ θεοῦ σου ἢ τοῦ κριτοῦ ὃς ἂν ᾖ ἐν ταῖς ἡμέραις ἐκείναις καὶ ἀποθανεῖται ὁ ἄνθρωπος ἐκεῖνος καὶ ἐξαρεῖς τὸν πονηρὸν ἐξ Ισραηλ
Fa i lahilahy manao ze satri’e vaho tsy mañaoñe i mpisoroñe mijohañe am-pitoroñañe añatrefa’ Iehovà Andrianañahare’oy ndra i mpizakay, le havetrake i lahiy; haitoañe am’ Israele i haloloañey,
13 καὶ πᾶς ὁ λαὸς ἀκούσας φοβηθήσεται καὶ οὐκ ἀσεβήσει ἔτι
le hahajanjiñe ondaty iabio vaho ho hembañe tsy hanao ze satri’e avao.
14 ἐὰν δὲ εἰσέλθῃς εἰς τὴν γῆν ἣν κύριος ὁ θεός σου δίδωσίν σοι ἐν κλήρῳ καὶ κληρονομήσῃς αὐτὴν καὶ κατοικήσῃς ἐπ’ αὐτῆς καὶ εἴπῃς καταστήσω ἐπ’ ἐμαυτὸν ἄρχοντα καθὰ καὶ τὰ λοιπὰ ἔθνη τὰ κύκλῳ μου
Aa ie fa nivotrak’ an-tane hatolo’ Iehovà Andrianañahare’o azo naho tavane’o, naho mimoneñe ao, vaho manao ty hoe: hañory mpanjaka hifehe ahy iraho manahake o rofoko iaby mañohok’ ahikoo,
15 καθιστῶν καταστήσεις ἐπὶ σεαυτὸν ἄρχοντα ὃν ἂν ἐκλέξηται κύριος ὁ θεός σου αὐτόν ἐκ τῶν ἀδελφῶν σου καταστήσεις ἐπὶ σεαυτὸν ἄρχοντα οὐ δυνήσῃ καταστῆσαι ἐπὶ σεαυτὸν ἄνθρωπον ἀλλότριον ὅτι οὐκ ἀδελφός σού ἐστιν
le toe i ho joboñe’ Iehovà Andria­nañahare’oy ty hedrè’o ho mpanjaka ama’o; ty hirik’ amo rolongo’oo ty hajado’o ho mpanjaka hifehe azo, fa tsy hampifehè’o azo ty renetane tsy longo’o.
16 διότι οὐ πληθυνεῖ ἑαυτῷ ἵππον οὐδὲ μὴ ἀποστρέψῃ τὸν λαὸν εἰς Αἴγυπτον ὅπως πληθύνῃ ἑαυτῷ ἵππον ὁ δὲ κύριος εἶπεν οὐ προσθήσετε ἀποστρέψαι τῇ ὁδῷ ταύτῃ ἔτι
Asoao tsy hamorohotaha’e soa­vala ho am-bata’e, ndra hampibalihe’e mb’e Mitsraime mb’eo ondatio hampi­tomboa’e soavala amy ni­tsarae’ Iehovà ama’ areoy ty hoe: Tsy himpoly mb’eo ka nahareo.
17 καὶ οὐ πληθυνεῖ ἑαυτῷ γυναῖκας οὐδὲ μεταστήσεται αὐτοῦ ἡ καρδία καὶ ἀργύριον καὶ χρυσίον οὐ πληθυνεῖ ἑαυτῷ σφόδρα
Le ie tsy hañenga valy maro, tsy mone hitsile ty arofo’e, vaho tsy hanontoña’e volafoty naho volamena mitoabotse.
18 καὶ ἔσται ὅταν καθίσῃ ἐπὶ τῆς ἀρχῆς αὐτοῦ καὶ γράψει ἑαυτῷ τὸ δευτερονόμιον τοῦτο εἰς βιβλίον παρὰ τῶν ἱερέων τῶν Λευιτῶν
Aa ie miambesatse amy fiam­besam-panjakam-pifehea’ey, le ho tsikombe’e an-tsokitse ty Hake toy, ami’ty boke añatrefa’ o nte-Levy mpisoroñeo.
19 καὶ ἔσται μετ’ αὐτοῦ καὶ ἀναγνώσεται ἐν αὐτῷ πάσας τὰς ἡμέρας τῆς ζωῆς αὐτοῦ ἵνα μάθῃ φοβεῖσθαι κύριον τὸν θεὸν αὐτοῦ φυλάσσεσθαι πάσας τὰς ἐντολὰς ταύτας καὶ τὰ δικαιώματα ταῦτα ποιεῖν
Hirekets’ ama’e izay vaho ho vakie’e amo hene andro hiveloma’eo, hioha’e ty hañeveñe am’ Iehovà Andria­naña­hare’e, fonga hambena’e o tsara ami’ ty Hake toio naho o fañè retoañe;
20 ἵνα μὴ ὑψωθῇ ἡ καρδία αὐτοῦ ἀπὸ τῶν ἀδελφῶν αὐτοῦ ἵνα μὴ παραβῇ ἀπὸ τῶν ἐντολῶν δεξιὰ ἢ ἀριστερά ὅπως ἂν μακροχρονίσῃ ἐπὶ τῆς ἀρχῆς αὐτοῦ αὐτὸς καὶ οἱ υἱοὶ αὐτοῦ ἐν τοῖς υἱοῖς Ισραηλ
tsy hirengevoha’ ty arofo’e ambone’ o longo’eo, naho tsy hivio mañavàna ndra mañavia’ ty lily toy, soa te ho lava-haveloñe am-pifehea’e ao, ie naho o tarira’eo añivo’ Israele ao.

< Δευτερονόμιον 17 >