< Κατα Λουκαν 7 >

1 επει δε επληρωσεν παντα τα ρηματα αυτου εις τας ακοας του λαου εισηλθεν εις καπερναουμ
Kana o Isus dija gata sa godola alava anglo them, dija ando gav Kafarnaum.
2 εκατονταρχου δε τινος δουλος κακως εχων εμελλεν τελευταν ος ην αυτω εντιμος
Varesave rimske kapetano sas robo savo sas nasvalo po smrto, a vo sas lešće but drago.
3 ακουσας δε περι του ιησου απεστειλεν προς αυτον πρεσβυτερους των ιουδαιων ερωτων αυτον οπως ελθων διασωση τον δουλον αυτου
A kana o kapetano ašundas palo Isus, bičhaldas lešće e židovske starešinen thaj molisarda les te avel te sastarel lešće slugo.
4 οι δε παραγενομενοι προς τον ιησουν παρεκαλουν αυτον σπουδαιως λεγοντες οτι αξιος εστιν ω παρεξει τουτο
A von aviline ko Isus thaj počnisardine ilestar te molin les alavenca: “Zaslužisarda te ćeres lešće godova,
5 αγαπα γαρ το εθνος ημων και την συναγωγην αυτος ωκοδομησεν ημιν
kaj volil amare theme thaj vo vazdas amenđe e sinagoga.”
6 ο δε ιησους επορευετο συν αυτοις ηδη δε αυτου ου μακραν απεχοντος απο της οικιας επεμψεν προς αυτον ο εκατονταρχος φιλους λεγων αυτω κυριε μη σκυλλου ου γαρ ειμι ικανος ινα υπο την στεγην μου εισελθης
A o Isus teljarda lenca. Thaj kana sas već paše ko ćher, bičhalda o kapetano pire drugaren leste te phenen lešće: “Gospode! Na truditu, kaj Najsem dostojno te des ande mungro ćher.
7 διο ουδε εμαυτον ηξιωσα προς σε ελθειν αλλ ειπε λογω και ιαθησεται ο παις μου
Zato vi či inćara man dostojno te avav angle tute, nego samo phen alav thaj o sluga mungro sastola.
8 και γαρ εγω ανθρωπος ειμι υπο εξουσιαν τασσομενος εχων υπ εμαυτον στρατιωτας και λεγω τουτω πορευθητι και πορευεται και αλλω ερχου και ερχεται και τω δουλω μου ποιησον τουτο και ποιει
Kaj vi me sem manuš tale vlast thaj si man tale mande vojnikurja. Thaj kana phenav jećhešće: ‘Dža!’, vo džaltar. Thaj kana phenav averešće: ‘Av!’, vo avel. Thaj kana phenav mungre robošće: ‘Ćer godova!’ vo ćerel.”
9 ακουσας δε ταυτα ο ιησους εθαυμασεν αυτον και στραφεις τω ακολουθουντι αυτω οχλω ειπεν λεγω υμιν ουτε εν τω ισραηλ τοσαυτην πιστιν ευρον
A kana godova ašundas o Isus, zadivisajlo e kapetanošće thaj boldape ko them savo džalas pale leste thaj phendas: “Phenav tumenđe: kasavo paćipe či arakhlem ke nijek manuš ando Izrael!”
10 και υποστρεψαντες οι πεμφθεντες εις τον οικον ευρον τον ασθενουντα δουλον υγιαινοντα
A kana okola kaj sas bičhalde katar o kapetano boldinepe ćhere, arakhline e robo kaj si sasto.
11 και εγενετο εν τω εξης επορευετο εις πολιν καλουμενην ναιν και συνεπορευοντο αυτω οι μαθηται αυτου ικανοι και οχλος πολυς
Pale godova o Isus teljarda ando gav savo akhardolas Nain. Pale leste džans e učenikurja thaj o but o them.
12 ως δε ηγγισεν τη πυλη της πολεως και ιδου εξεκομιζετο τεθνηκως υιος μονογενης τη μητρι αυτου και αυτη [ην] χηρα και οχλος της πολεως ικανος συν αυτη
Kana avilo paše ke gavesko vudar, baš askal inkalenas e mule, čhave savo sas jedinco pire dejako savi sas udovica. Lava sas o but o them andar o gav.
13 και ιδων αυτην ο κυριος εσπλαγχνισθη επ αυτη και ειπεν αυτη μη κλαιε
Kana dikhlala o Gospod, sažalisajlo pe late thaj phendas laće: “Na rov!”
14 και προσελθων ηψατο της σορου οι δε βασταζοντες εστησαν και ειπεν νεανισκε σοι λεγω εγερθητι
Pale godova avilo ko mohto, čhuta pire vas pe leste thaj o kola kaj inđarenas o mohto ačhiline. A vo phendas: “Čhaveja, tuće phenav: Ušti!”
15 και ανεκαθισεν ο νεκρος και ηρξατο λαλειν και εδωκεν αυτον τη μητρι αυτου
O mulo vazdape, bešlo thaj počnisarda te ćerel svato. A o Isus dijales lešće dejaće.
16 ελαβεν δε φοβος παντας και εδοξαζον τον θεον λεγοντες οτι προφητης μεγας εγηγερται εν ημιν και οτι επεσκεψατο ο θεος τον λαον αυτου
A savora zadivisajle thaj počnisardine te hvalin e Devle alavenca: “Baro proroko avilo maškar amende!” thaj: “O Del avilo ando pomoć pire themešće!”
17 και εξηλθεν ο λογος ουτος εν ολη τη ιουδαια περι αυτου και εν παση τη περιχωρω
Thaj godova glaso pale leste buljilo pe saste judejske krajurja thaj pe sasti okolina.
18 και απηγγειλαν ιωαννη οι μαθηται αυτου περι παντων τουτων
E Jovanošće učenikurja javisardine e Jovanošće so o Isus ćerdas. A vo akhardas pire dujen učenikonen
19 και προσκαλεσαμενος δυο τινας των μαθητων αυτου ο ιωαννης επεμψεν προς τον ιησουν λεγων συ ει ο ερχομενος η αλλον προσδοκωμεν
thaj bičhalda len ko Gospod te phučen les: “Dali san tu okova saves o Del obećisardas kaj bičhalela les ili te ažućaras avres?”
20 παραγενομενοι δε προς αυτον οι ανδρες ειπον ιωαννης ο βαπτιστης απεσταλκεν ημας προς σε λεγων συ ει ο ερχομενος η αλλον προσδοκωμεν
Kana akala duj manuša aresline leste, phendine: “O Jovano savo bolel bičhalda amen tute te phučas tut: ‘Da li san tu okova saves obećisardas o Del kaj trubul te avel, ili te ažućaras avres?’”
21 εν αυτη δε τη ωρα εθεραπευσεν πολλους απο νοσων και μαστιγων και πνευματων πονηρων και τυφλοις πολλοις εχαρισατο το βλεπειν
O Isus baš ande godova časo sastarelas e buten katar lenđe muke, razne nasvalimata thaj katar e bilačhe duhurja thaj e bute kore manušenđe boldas o vido.
22 και αποκριθεις ο ιησους ειπεν αυτοις πορευθεντες απαγγειλατε ιωαννη α ειδετε και ηκουσατε οτι τυφλοι αναβλεπουσιν χωλοι περιπατουσιν λεπροι καθαριζονται κωφοι ακουουσιν νεκροι εγειρονται πτωχοι ευαγγελιζονται
A o Isus phendas lenđe: “Džan thaj phenen e Jovanošće so upravo dikhline thaj so ašundine: e kore dićhen, e banđe phiren, e gubavcurja saston, e kašuće ašunen, e mule bolden pes ando trajo, a e čorenđe propovedilpe e Bahtali nevimata.
23 και μακαριος εστιν ος εαν μη σκανδαλισθη εν εμοι
Blago okolešće savo či sablaznilpe zbog mande.”
24 απελθοντων δε των αγγελων ιωαννου ηρξατο λεγειν τοις οχλοις περι ιωαννου τι εξεληλυθατε εις την ερημον θεασασθαι καλαμον υπο ανεμου σαλευομενον
A Kana e Jovanošće učenikurja đeletar, o Isus počnisardas te mothol e themešće palo Jovano: “So đeline te dićhen ande pustinja? E trska, savja ljuljil e balval? Na!
25 αλλα τι εξεληλυθατε ιδειν ανθρωπον εν μαλακοις ιματιοις ημφιεσμενον ιδου οι εν ιματισμω ενδοξω και τρυφη υπαρχοντες εν τοις βασιλειοις εισιν
So đeline te dićhen? Manušes savo lija pe peste šukar drze? Na! E manuša save inđaren pe peste e šukar drze thaj train ando raskoš, von si ande carošće dvorurja.
26 αλλα τι εξεληλυθατε ιδειν προφητην ναι λεγω υμιν και περισσοτερον προφητου
So dakle inkljistine te dićhen? E proroko? Ej, me phenav tumenđe, vo si majbut vi katar o proroko.
27 ουτος εστιν περι ου γεγραπται ιδου εγω αποστελλω τον αγγελον μου προ προσωπου σου ος κατασκευασει την οδον σου εμπροσθεν σου
Kaj o Jovano si okova pale savo o Del phendas ando Sveto lil: ‘Ake, me bičhalav angle tute mungre glasnikones thaj vo lačharela o drom angle tute.’
28 λεγω γαρ υμιν μειζων εν γεννητοις γυναικων προφητης ιωαννου του βαπτιστου ουδεις εστιν ο δε μικροτερος εν τη βασιλεια του θεου μειζων αυτου εστιν
Phenav tumenđe: katar sa e manuša save sas ikada bijande, khonikal naj majbaro katar o Jovano savo bolelas, a okova savo si majcikno ande Devlesko carstvo majbaro si lestar.”
29 και πας ο λαος ακουσας και οι τελωναι εδικαιωσαν τον θεον βαπτισθεντες το βαπτισμα ιωαννου
Kana sa o them thaj vi e carinikurja save sas bolde e Jovanošće boldimasa, ašundine e Isuse sar ćerel svato priznaisardine kaj si e Devlesko sikavipe ispravno.
30 οι δε φαρισαιοι και οι νομικοι την βουλην του θεου ηθετησαν εις εαυτους μη βαπτισθεντες υπ αυτου
A e fariseja thaj e sikavne e Mojsiješće zakonestar, či kamenas te bolel len o Jovano. Von odbisardine so o Del planirisarda pale lende.
31 τινι ουν ομοιωσω τους ανθρωπους της γενεας ταυτης και τινι εισιν ομοιοι
O Isus phendas: “Kasa te usporediv e manušen katar akaja generacija? Kašće si slične?
32 ομοιοι εισιν παιδιοις τοις εν αγορα καθημενοις και προσφωνουσιν αλληλοις και λεγουσιν ηυλησαμεν υμιν και ουκ ωρχησασθε εθρηνησαμεν υμιν και ουκ εκλαυσατε
Lenca si sago čhavrenca save bešen po sokako thaj jek avrešće čhon muj: ‘Svirosardam tumenđe veselo, a tumen či ćheldine, đilabadam tumenđe tužno, a tumen či rujine!’
33 εληλυθεν γαρ ιωαννης ο βαπτιστης μητε αρτον εσθιων μητε οινον πινων και λεγετε δαιμονιον εχει
Gajda avilo o Jovano savo bolelas. Niti halas mangro niti pijelas mol, a tumen phenen: ‘O bilačho duho si ande leste!’
34 εληλυθεν ο υιος του ανθρωπου εσθιων και πινων και λεγετε ιδου ανθρωπος φαγος και οινοποτης φιλος τελωνων και αμαρτωλων
Avilem me, o Čhavo e Manušesko. Vi hav vi pijav, a tumen phenen: ‘Dik, o manuš halapljivo thaj matarno, drugari e carinikonengo thaj e bezehalengo.’
35 και εδικαιωθη η σοφια απο των τεκνων αυτης παντων
Savora save prihvatin e Develešći mudrost sikaven kaj si voj čači.”
36 ηρωτα δε τις αυτον των φαρισαιων ινα φαγη μετ αυτου και εισελθων εις την οικιαν του φαρισαιου ανεκλιθη
Varesavo farisejo zamolisarda e Isuse te hal leste. O Isus dija ande farisejsko ćher thaj lijas than pale sinija.
37 και ιδου γυνη εν τη πολει ητις ην αμαρτωλος [και] επιγνουσα οτι ανακειται εν τη οικια του φαρισαιου κομισασα αλαβαστρον μυρου
Kana ake avili varesošći manušnji savi sas bezehali ando gav. Ašunda kaj si o Isus pale sinija ande farisejsko ćher, avili thaj andas e alabasterosko čaroro ande savo sas kuč mirisno ulje.
38 και στασα παρα τους ποδας αυτου οπισω κλαιουσα ηρξατο βρεχειν τους ποδας αυτου τοις δακρυσιν και ταις θριξιν της κεφαλης αυτης εξεμασσεν και κατεφιλει τους ποδας αυτου και ηλειφεν τω μυρω
Ačhili pale lešće pungre, rovelas thaj e jasvenca thovelas lešće pungre a pire balenca khoselas len. Čumidelas len thaj maćhelas len e mirisne uljeja.
39 ιδων δε ο φαρισαιος ο καλεσας αυτον ειπεν εν εαυτω λεγων ουτος ει ην προφητης εγινωσκεν αν τις και ποταπη η γυνη ητις απτεται αυτου οτι αμαρτωλος εστιν
Kana godova dikhlas o fariseji savo akharda e Isuse ande piro ćher, gndisardas ande peste: “Kana akava avilosas proroko, džanglasas ko si thaj sošći si akaja manušnji, savi diril les, kaj si bezehali.”
40 και αποκριθεις ο ιησους ειπεν προς αυτον σιμων εχω σοι τι ειπειν ο δε φησιν διδασκαλε ειπε
O Isus phendas lešće: “Simone, siman vareso te phenav tuće.” A vo phendas: “Phen, sikavneja.”
41 δυο χρεωφειλεται ησαν δανειστη τινι ο εις ωφειλεν δηναρια πεντακοσια ο δε ετερος πεντηκοντα
O Isus majdur motholas: “Sas varesavo manuš savo delas averenđe udžile love. Gajda sas duj džene save sas lešće udžile. Jek sas lešće udžile pandž šela rupune lovora, a aver pandžvardeš.
42 μη εχοντων δε αυτων αποδουναι αμφοτεροις εχαρισατο τις ουν αυτων ειπε πλειον αυτον αγαπησει
Sar naštik te boldine e love save sas lešće udžile, vo jartosardas liduj dženenđe o dugo. Savo lendar majbut volila les?”
43 αποκριθεις δε ο σιμων ειπεν υπολαμβανω οτι ω το πλειον εχαρισατο ο δε ειπεν αυτω ορθως εκρινας
O Simon phendas: “Gndiv kaj okova savešće si majbut jartome.” A o Isus phendas lešće: “Lačhe phenes.”
44 και στραφεις προς την γυναικα τω σιμωνι εφη βλεπεις ταυτην την γυναικα εισηλθον σου εις την οικιαν υδωρ επι τους ποδας μου ουκ εδωκας αυτη δε τοις δακρυσιν εβρεξεν μου τους ποδας και ταις θριξιν της κεφαλης αυτης εξεμαξεν
Gajda boldape ke manušnji thaj phendas e Simonešće: “Dićhes akala manušnja? Dijem ande ćiro ćher, a tu ni paj či dijan man te thovav mungre pungre, a voj pire jasvenca thoda mungre pungre thaj pire balenca khosla len.
45 φιλημα μοι ουκ εδωκας αυτη δε αφ ης εισηλθον ου διελιπεν καταφιλουσα μου τους ποδας
Tu či ni čumidan man, a voj, sar dija andre, či ačhili te čumidel mungre pungre.
46 ελαιω την κεφαλην μου ουκ ηλειψας αυτη δε μυρω ηλειψεν μου τους ποδας
Uljeja mungro šoro či makhlan, a voj e mirisne kuč uljeja mungre pungre makhlas.
47 ου χαριν λεγω σοι αφεωνται αι αμαρτιαι αυτης αι πολλαι οτι ηγαπησεν πολυ ω δε ολιγον αφιεται ολιγον αγαπα
Zato, phenav tuće: ‘Voj sikadas but ljubav kaj si laće jartome e but e bezeha, a maj cara ljubav sikadas okova savo si maj cara svesno kaj si lešće jartome lešće bezeha.’”
48 ειπεν δε αυτη αφεωνται σου αι αμαρτιαι
A o Isus phendas e manušnjaće: “Jartome si tuće ćire bezeha.”
49 και ηρξαντο οι συνανακειμενοι λεγειν εν εαυτοις τις ουτος εστιν ος και αμαρτιας αφιησιν
A kola save sas pale sinija počnisardine te mothon maškar pende: “Ko si akava kaj vi e bezeha jartol?”
50 ειπεν δε προς την γυναικα η πιστις σου σεσωκεν σε πορευου εις ειρηνην
A vo phendas e manušnjaće: “Zbog ćiro paćipe tu san spasime. Dža ando miro!”

< Κατα Λουκαν 7 >