Προς Τιμοθεον Α΄ 2
1 παρακαλω ουν πρωτον παντων ποιεισθαι δεησεις προσευχας εντευξεις ευχαριστιας υπερ παντων ανθρωπων
Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi,
2 υπερ βασιλεων και παντων των εν υπεροχη οντων ινα ηρεμον και ησυχιον βιον διαγωμεν εν παση ευσεβεια και σεμνοτητι
Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.
3 τουτο γαρ καλον και αποδεκτον ενωπιον του σωτηρος ημων θεου
Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
4 ος παντας ανθρωπους θελει σωθηναι και εις επιγνωσιν αληθειας ελθειν
Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli.
5 εις γαρ θεος εις και μεσιτης θεου και ανθρωπων ανθρωπος χριστος ιησους
Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
6 ο δους εαυτον αντιλυτρον υπερ παντων το μαρτυριον καιροις ιδιοις
Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
7 εις ο ετεθην εγω κηρυξ και αποστολος αληθειαν λεγω [ εν χριστω ] ου ψευδομαι διδασκαλος εθνων εν πιστει και αληθεια
K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť, ) za učitele pohanů u víře a pravdě.
8 βουλομαι ουν προσευχεσθαι τους ανδρας εν παντι τοπω επαιροντας οσιους χειρας χωρις οργης και διαλογισμου
Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
9 ωσαυτως και τας γυναικας εν καταστολη κοσμιω μετα αιδους και σωφροσυνης κοσμειν εαυτας μη εν πλεγμασιν η χρυσω η μαργαριταις η ιματισμω πολυτελει
Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem,
10 αλλ ο πρεπει γυναιξιν επαγγελλομεναις θεοσεβειαν δι εργων αγαθων
Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti, ) dobrými skutky.
11 γυνη εν ησυχια μανθανετω εν παση υποταγη
Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
12 γυναικι δε διδασκειν ουκ επιτρεπω ουδε αυθεντειν ανδρος αλλ ειναι εν ησυχια
Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
13 αδαμ γαρ πρωτος επλασθη ειτα ευα
Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva.
14 και αδαμ ουκ ηπατηθη η δε γυνη απατηθεισα εν παραβασει γεγονεν
A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
15 σωθησεται δε δια της τεκνογονιας εαν μεινωσιν εν πιστει και αγαπη και αγιασμω μετα σωφροσυνης
Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
