Luuqaasa 7
1 Yesuusi hessa ubbaa asaa sinthan tamaarssidi onggidaappe guye, Qifirnahoome giya biittaa bis.
A když vykonal všecka slova svá při přitomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
2 He bessan issi mato halaqay de7ees. I daro dosiya aylley harggettidi hayqos gakkis.
Setníka pak nějakého služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
3 I Yesuusabaa si7ida wode ba aylliya pathana mela iya woosso gidi issi issi Ayhude cimata Yesuusakko kiittis.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší Židovské, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
4 Kiitettidayssati, Yesuusakko bidi, “Ne iyaw hayssa oothanaw bessees.
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys mu to učinil.
5 Ays giikko, ha uray nu asaa dosees, Ayhude Woosa Keethaka keexis” gidi minthi woossidosona
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
6 Yesuusikka enttara bis. Mato halaqaa sookko matiya wode ba laggeta iyaakko kiittidi, “Godaw, ta kaarappe garssan ne gelanaw ta bessonna gisho, daaburoppa.
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu ten setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
7 Takka tana ne sinthe shiiqanaw bessiya asi gada qoppike. Shin ne issi qaala oda; ta aylley paxana.
A protož jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
8 Taw taappe bollara halaqay de7ees, taappe garssan ta kiittiya wotaaddareti de7oosona. Issuwa, ‘Ba’ giikko bees, hankkuwa, ‘Haaya’ giikko yees. Ta aylliyakko, ‘Hanno ootha’ giikko oothees” yaagis.
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
9 Yesuusi hessa si7ida wode malaalettis. Guye simmidi baara yaa asaakko, “Taani hinttew tuma odays; hari attoshin Isra7eelenkka hayssa mela gita ammano demmabiikke” yaagis.
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se, řekl zástupu, kterýž za ním šel: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
10 Kiitettidayssati soo simmiya wode aylley paxin demmidosona.
Vrátivše se pak domů ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
11 Guutha wodeppe guye Yesuusi Nayne katamaa bis. Iya tamaaretaranne hara daro asati iyara bidosona.
I stalo se potom, šel do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
12 I katamaa gelana haniya wode aha tookkida daro asati katamaappe keyosona. Hayqqida na7ay ba aayes issuwa, iyakka am77o gidada da7awusu. Katama asaappe daroti iira de7oosona.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
13 Goday iyo be7ida wode qadhettidi, “Yeekkofa” yaagis.
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jest k ní, a řekl jí: Neplačiž.
14 Shiiqidi halaa bochchin tookkida asati eqqidosona. Yesuusi, “La, yalagaw dendda” yaagis.
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
15 Hayqqidayssi denddi uttidi oda oykkis. Yesuusi na7aa ekkidi aayes immis.
I posadil se ten mrtvý, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
16 Asa ubbay yashettidi, “Gita nabey nu giddon denddis; Xoossay ba asaa be7is” yaagidi Xoossaa galatidosona.
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Prorok veliký povstal mezi námi, a Bůh navštívil lid svůj.
17 Iya sunthay Yihudaninne he heeran de7iya biitta ubban si7ettis.
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
18 Xammaqiya Yohaannisa tamaareti hessa ubbaa Yohaannisas odidosona. I entta giddofe nam77ata xeegidi,
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
19 “Yaana geetettiday neneyye? Woykko haraa naaginoo?” yaagidi oychchite gidi Godaakko kiittis.
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 Asati Yesuusakko bidi, Xammaqiya Yohaannisi, “Yaana geetettiday neneyye? Woykko haraa naaginoo?” giite gidi nuna neekko kiittis yaagidosona.
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
21 He saatenkka Yesuusi daro asaa harggiyafe pathis. Tuna ayyaanata kessis, qooqida ayfiyakka xeelisis.
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
22 Yohaannisa matappe kiitettidi yidayssatakko, “Bidi hintte be7idayssanne si7idayssa Yohaannisas odite. Ayfe qooqeti xeellosona, gunddati birshshettidi hamuttoosona, baro hargganchchoti geeyosona, tulleti si7oosona, hayqqidayssati hayqoppe denddoosona, manqotas Wonggelay sabbakettees.
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23 Tanan dhubettonna oonikka anjjettidayssa.”
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
24 Yohaannisi kiittidayssati bidaappe guye Yesuusi asaas Yohaannisabaa yaagidi odis: “Biitta bazzo hintte ay be7anaw keyidetii? Carkkoy qaathiya maata be7anaaseye?
A když odešli poslové Janovi, počal praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
25 Yaatin, ay be7anaw keyidetii? Kitte ma7o ma77ida asaa be7anaaseyye? Kitte ma7o ma77idayssatinne sa7i injjetida asay kawo keethan de7oosona.
Aneb nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
26 Yaatin, ay be7anaw keyidetii? Nabiya be7anaaseye? Ee, ta yaagays: hintte be7anaw keyiday nabeppe aadhdheyssa.
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
27 ‘Ne ogiya ne sinthan giigisiya ta kiitanchchuwa neeppe sinthe ta kiittana’ geetettidi xaafettiday iyassa.
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
28 Ta hinttew odays; maccasappe yelettidayssata giddofe Yohaannisappe aadhdhey baawa. Xoossaa kawotethan ubbaafe guuxeyssi, I ubbaafe gita gidana” yaagis.
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
29 Hari attoshin, Yesuusa qaala si7ida qaraxa qanxiseyssati ubbay Yohaannisa kushen xammaqettidi Xoossay xillo gideyssa qonccisidosona.
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
30 Shin Farisaawetinne higge asttamaareti Yohaannisa kushen xammaqettonna ixxidi Xoossaa zoriya leqisidosona.
Ale farizeové a zákonníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
31 Yesuusi kaallidi hayssada yaagis: “Hiza, ha wodiya yeletethaa aybira daaniso? Enttika oona daanoona?
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto, a čemu podobni jsou?
32 Giya giddon uttidi woli xeegidi, ‘Nu hinttew suusul77e punnin, hintte yexxeketa. Nu sabbidi zeleelin, hintte yeekkeketa’ yaagiya nayta daanosona.
Podobni jsou dětem, kteříž na rynku sedí, a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
33 Xammaqiya Yohaannisi moonnanne uyonna yin, ‘Iita ayyaanara de7ees gideta.’
Nebo přišel Jan Křtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vína, a pravíte: Ďábelství má.
34 Asa Na7ay mishenne uyishe yin, ‘Yarambbanne ushanchcho, qaraxa qanxiseyssatanne nagaranchchota dabbo’ gideta.
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků.
35 Hiza, cinccatethaa tumatethay iya nayta ubbaa matan erettis” yaagis.
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
36 Issi Farisaawey Yesuusa kathi muzanaw ba soo xeegis. I Farisaawiya soo bidi gayta bolla uttis.
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
37 He kataman issi nagaranchcho maccasi de7iyara Yesuusi Farisaawiya son gibira bolla de7eyssa si7ida wode daro al77o philqqaaxe shitto ekkada yasu.
A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
38 Yesuusas guye baggara, iya tohuwa matan eqqada yeekkashe iya tohuwa ba afuthaara laakethawsu. Ba binaanara iya tohuwa quchchashenne yeerashe shitto tiyasu.
A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
39 Gibira giigisida Farisaawey hessa be7ida wode ba wozanan, “Hayssi nabe gidiyakko ha maccasiya iya bochchiyara ooneekko qassi iya nagaranchcho gideyssakka I eranashin” yaagis.
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě tak: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
40 Yesuusi, “Simoona, ta new odiyabay de7ees” yaagis. I, “Asttamaariyaw, taw oda” yaagis.
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
41 Yesuusi iyaakko, “Nam77u asati issi uraappe miishe tal77idosona. Issoy ichchashu xeetu bira hankkoy qassi ishatamu bira tal77idosona.
Dva dlužníky měl nějaký věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
42 Nam77ayka tal77iya cigganaw xoonettin, nam77ataskka tal77iya maaris. Hiza, ha nam77atappe he uraa daro dosanay new awussa daanii” yaagis.
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více bude jej milovati?
43 Simooni, “Daro acoy maarettida uray daro dosana daanees” yaagis. Yesuusi, “Ne tuma pirddadasa” yaagis.
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
44 Hessafe guye, Yesuusi maccaseekko simmi xeellidi, Simoonakko, “Hanno maccasiw be7ay? Taani ne soo gelin hari attin ne taw toho haathe immabaakka, shin iya ta tohuwa ba afuthan laakothada ba binaanan quchchasu.
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nedal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
45 Neeni tana yeera ekkabaakka, shin iya ta ne soo geloodeppe doomada ta tohuwa yeero aggabukku.
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
46 Neeni ta huu7iyan zayte tiyabaka, shin iya ta tohuwa shitto tiyawusu.
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
47 Iya tana daro dosida gisho I daro nagaray atto geetettis. Iya guutha nagaray atto geetettiday guuthara dosees.”
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
48 Yesuusi maccaseekko, “Ne nagaray atto geetettis” yaagis.
I řekl jí: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
49 Iyara issife gaytan uttidi miya imathati, “Nagara atto yaagey, I hayssi oonee?” yaagidi bantta wozanan qoppidosona.
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
50 Yesuusi maccaseekko, “Ne ammanoy nena ashshis; saro ba” yaagis.
I řekl ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
