Luuqaasa 6
1 Issi Sambbaata gallas Yesuusi gistte gade giddora aadhdhees. Yesuusa tamaareti tiya bangga duuthidi bantta kushen shirkkidi moosona.
Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli.
2 Shin Farisaaweta giddofe issoti issoti, “Sambbaata gallas oothanaw bessonnabaa ays ootheetii?” yaagidosona.
Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“
3 Yesuusi enttako zaaridi, “Dawitey koshattida wode baara de7eyssatara issife oothoyssa nabbabibeekketii?
Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad?
4 Xoossa Keethi gelidi Ayhude kahineta xalaalas bessiya daabbuwa mis; baara de7eyssataskka immis” yaagis.
Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží.
5 Qassi Yesuusi, “Asa Na7ay Sambbaata Goda” yaagis.
A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“
6 Hara Sambbaata gallas Yesuusi Ayhude Woosa Keethi gelidi tamaarssees. He bessan ushachcha kushey gunddida issi asi de7ees.
Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou.
7 Higge asttamaaretinne Farisaaweti iya mootanaw gaaso koyidi Sambbaata gallas pathiko be7ana gidi naagoosona.
Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat.
8 Shin Yesuusi entta qofaa eridi kushey gunddida uraakko, “Denddada asaa gidduwan eqqa” yaagis. Uraykka denddi eqqis.
On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl.
9 Yesuusi, “Ane ta hinttena issibaa oychchays; Sambbaata gallas oothanaw bessey lo77obayeyye iitabaye? Shemppo ashoyye woykko dhaysso?” yaagis.
Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“
10 Qassi Yesuusi iya yuushuwan de7iya asaa yuushshi xeellidi uraakko, “Ne kushiya piddi ootha” yaagis. Uraykka I gidayssada oothin kushey paxis.
Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá.
11 Shin higge asttamaaretinne Farisaaweti daro yilotidosona. Yesuusa bolla ay oothinoo gidi bantta giddon maqettidosona.
Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
12 He wode gallasatappe issuwan Yesuusi woossanaw deriya bolla keyis. Qamma kumethaa Xoossaa woossishe aqis.
V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem.
13 Wonttethe ba tamaareta xeegidi entta giddofe tammanne nam77ata dooris. Enttanakka, “Hawaareta” gidi sunthis.
Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly.
14 Enttika, Phexiroosa gidi sunthida Simoona, iya ishaa Inddiriyasa, Yayqooba, Yohaannisa, Filiphphoosa, Bartolomiyoosa,
Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj,
15 Maatoosa, Toomasa, Ilfiyoosa na7aa Yayqooba, ba biittaas mishettiya Simoona,
Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů,
16 Yayqooba na7aa Yihudanne Yesuusa aathi immida Asqoroota Yihuda.
Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
17 Yesuusi enttara issife deriyappe wodhdhidi denbba bessan eqqis. Iya tamaaretappe daroti he bessan de7oosona Yihuda biitta ubbaafe Yerusalaameppe, Xiroosappenne Sidoona abbaa gaxappe yida daro asay de7ees.
Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu.
18 Entti yiday I tamaarssiyabaa si7anawunne bantta harggiyafe paxanaassa. Tuna ayyaanan waayettiya asatikka paxidosona.
Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých.
19 Wolqqay iyappe keyidi asa ubbaa pathiya gisho asay iya bochchanaw koyoosona.
Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc.
20 Ba tamaaretakko xeellidi hayssada yaagis: “Hinttenoo, manqoto, hintte anjjettidayssata; Xoossaa kawotethay hinttessa.
Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: „Radujte se, vy chudí, protože vám bude patřit Boží království.
21 Hintte ha77i koshatteyssati anjjettidayssata, hintte kallana. Hintte ha77i yeekkeyssati anjjettidayssata hintte miicana.
Radujte se, kdo teď hladovíte, protože Bůh vás nasytí. Radujte se i vy, kdo teď pláčete, protože jednou se budete smát.
22 Asay hinttena Asa Na7aa gisho, ixxiya wode, hinttena hiliya wode, hinttena entti toochchiya wodenne, iita sunthi entti hinttew immiya wode hintte anjjettidayssata.
Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka.
23 “Hekko, hintte woytoy salon gita gidiya gisho he wode ufayssan guppite. Ays giikko, beni entta aawati nabeta bolla hessada oothidosona.”
Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
24 “Shin dureto hinttena ayye; hintte ha77i lo77o duussaa ekkideta.
Ale běda vám, bohatí, protože vy už máte svoje potěšení.
25 Ha77i kallidayssato hinttena ayye; hintte koshattana. Ha77i miiceyssato hinttenoshsho hintte kayottananne yeekkana.
Běda vám, sytí, však budete jednou hladovět. Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete, protože jednou budete hořce plakat a naříkat.
26 Asi ubbay hintte lo77otethaa xalaala odiya wode hinttena ayye. Entta aawati beni worddanchcho nabeta bolla hessada oothidosona.
Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.
27 “Shin tana si7iya hinttes ta odays; hintte morkketa siiqite hinttena ixxeyssatas lo77obaa oothite.
Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí.
28 Hinttena qanggeyssata anjjite, hinttena naaqqeyssatas woossite.
Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví.
29 Issi bagga shakalaa baqqeyssas hankko baggaaka bessa. Ne laxana ekkana geyssas ne shaamiziyakka gujjada imma.
Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili.
30 Nena woossiya ubbaas imma; neeppe ekkida oonakka zaaro gada oychchofa.
Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky.
31 Asay hinttew oothana mela hintte koyabaa ubbaa hintteka asaas oothite.
Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy.
32 “Hintte hinttena dosiya asata xalaala dosikko, ay galati hinttew de7ii? Hari attoshin, nagaranchchotikka banttana siiqeyssata siiqoosona.
Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají.
33 Hinttew lo77obaa ootheyssata xalaalas lo77obaa oothiko hinttew ay galati de7ii? Nagaranchchotikka hessada oothoosona.
Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte?
34 Tal77e zaarana asa xalaalas hintte tal77iko ay dumma galatetteetii? Nagaranchchotikka guye zaarana asi be7idi tal77osona.”
A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak.
35 “Shin hintte morkketa siiqite enttaw lo77obaa oothite. Guye ekkanaw qopponna tal77ite. Hessan hintte ekkana woytoy gita gidana. Hintte Ubbaafe Bolla Xoossaa nayta gidana. I bana galatonnayssatasinne iitatas keeha.
Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti.
36 Hintte aaway keeha gidoyssada hintteka keeha gidite.
Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.
37 “Asa bolla pirddofite; hintte bolla pirddettenna. Hintte borettonna mela oonakka boroppite. Atto giite; Xoossay hinttew atto gaana.
Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí.
38 Immite; hinttew imettana. Hintte makkidaban hinttew zaari makettana, ubbarakka lo77o makkiyaban baqqidi, suuddi kunthidi, laalettana gakkanaw hinttew maketi imettana” yaagis.
Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“
39 Qassika Yesuusi yaagidi enttaw leemiso odis; “Qooqey qooqe kaalethanaw dandda7ii? Kaalethiko nam77ayka woli ekkidi aafon wullokonayye?
Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy.
40 Tamaarey asttamaareppe aadhdhenna. Shin loythi tamaarida uray ba asttamaariyatho hanees.
Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat.
41 “Ne ishaa ayfiyaan de7iya buuriya ays be7ay? Ne ayfiyaan de7iya tuussi daaneyssa ays be7ikki?
Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš?
42 Ne ayfiyaan de7iya tuussi daaneyssa be7onna ne ishaakko, ‘Ta ishaw ne ayfiyaan de7iya buuriya kesso’ gaanaw waana dandda7ey? Neno cubbuwaw, koyrottada ne ayfiyaan de7iya tuussi daaneyssa kessa. Hessafe guye, ne ishaa ayfiyaan de7iya buuriya kessanaw geeshshada xeellana.
Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka, ‘a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.
43 “Lo77o mithi iita ayfe ayfenna; hessadakka iita mithi lo77o ayfe ayfena.
Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce.
44 Ayfe ayfiyaa mithi ubbay ba ayfiyaan erettees. Agunthafe balase mitha ayfey maxettenna qassi laadeppe woyne ayfey maxettenna.
Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny.
45 Lo77o asi ba wozanan kumida lo77obaappe lo77obaa kessees. Iita asi ba wozanan kumida iitabaappe iitabaa kessees. Asi ba wozanan kumidi palahidabaappe ba doonan haasayees.
Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají.
46 “Ta geyssa ootheketa, shin yaatin ays tana, ‘Godaw, Godaw, geeti?’
Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?
47 Taakko yeynne ta qaala si7idi poliya ubbay oona daaniyakko ta hinttena bessana.
Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy.
48 I keethe keexanaw ziqqi oothi, olla bookkidi, garssan de7iya zaalla bolla keethaa essida cincca uraa daanees. Di7oy di77idi he keethaa sugis, shin minthidi keexida gisho, qaaxxanaw dandda7ibeenna.
49 Shin ta qaala si7idi oothonay ba keethaa shafe biitta bolla keexida uraa daanees. Di7oy di77idi he keethaa sugida wode ellesidi kunddis. He keethay wolqqaama kunddethi kunddis” yaagis.
Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“
