Luuqaasa 12
1 He wode daro mukulun taybettiya asay woli bolla yedhdhettana gakkanaw asi asa bolla shiiqidi de7ishin, Yesuusi ba tamaaretakko, “Farisaaweta irshshuwaafe naagettite. Hessika entta cubbotethaa.
A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2 Qoncconna qosettidi, erettonna geemmidi attiyaabay aykkoyka baawa.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Hiza, hintte dhuman odidabay ubbay poo7on si7ettana, qol77a gaathan kalkkashidabay dabaaban odettana.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 “Ta baggatoo ta odeyssa si7ite; ashuwa wodhoosonappe attin haraa aykkoka oothanaw dandda7onnayssatas babbofite.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 Hanoshin, hintte babbanaw besseyssa ta hinttew qonccisana. Hessika wodhidaappe guye Gaannamen yegganaw wolqqay de7eyssas iyaw babbite. Ee, tuma gays; iyaw babbite. (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 Ichchashu buubbeti issi santimes bayzettokonaayye? Hanoppe attin enttafe issinnaka Xoossaa sinthan dogetuku.
Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Hari attoshin, hintte huu7e binaanaykka paydettidi de7ees. Hiza, babbofite daro buubbetappe hintte aadhdheeta.
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8 “Ta odeyssa si7ite; asa sinthan taw markkattiya ubbaas Asa Na7ay Xoossaa kiitanchchota sinthan markkattana.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 Asa sinthan tana kaddeyssas Xoossaa kiitanchchota sinthan ta iya kaddana.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 Asa Na7a bolla kadhe qaala haasayiya ubbay maarota demmana, shin Geeshsha Ayyaana bolla kadhe qaala odetteyssi maaretenna.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 “Asi hinttena oykkidi Ayhude Woosa Keethan, daynnata sinthaninne kawota sinthan gooshechchiya wode ay odaneekkonne woygi zaaraneekko hirggofite.
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 He wode hintte odanabaa Geeshsha Ayyaanay hinttena tamaarssana” yaagis.
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 Asaa giddofe issi asi Yesuusakko yidi, “Ta ishay taw nu aawa laatappe shaakkana mela iyaw oda” yaagis.
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 Yesuusi zaaridi, “La addiyaw, hintte bolla tana daynnanne laata shaakkiya cima oothiday oonee?” yaagis.
A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15 Qassika Yesuusi, “Asa de7oy shalo darotethan gidonna gisho yaare aggidi minthidi hinttena naagite” yaagis.
I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 Kaallidikka leemison, “Gadey daro kathi immiya issi dure uray de7ees.
Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 He uray, ‘Ta kathaa taani shiishanaw bessi guuxida gisho ay ootho?’ yaagidi ba wozanan qoppis.
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 Hizappe yaatana; kase de7iya shaaleta laallada haraa dalgga shaaleta keexana. Kathaanne taw de7iyaba ubbaa iyan yeggana.
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 Ba shemppeeko, ‘Ta shemppete, daro laythas new gidiya shalo shiishas. Hiza, shemppada ma, uya, ufaytta’ yaagana.
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20 “Shin Xoossay, ‘La, eeya addiyaw, hachchi qamma ne shemppiya neeppe ekettawusu. Hiza, ne shiishidabay oodees gidanee?’ yaagis.
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 “Hessa gisho, baw duretethi sa7an shiishiya asi, Xoossaa matan dure gidonna asaas wurssethay ha urayssa mela” yaagis.
Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 Hessafe guye, Yesuusi ba tamaaretakko, “Hiza, ta odiyabaa si7ite, hintte shemppuwas ay mino hintte bollaas ay ma77ino yaagidi un77ettofite.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 Shemppoy kathafe bolli afilappe aadhdhees.
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24 Kafota be7ite zerokkona, kiishokkona, eleykka shaaleykka baawa. Shin Xoossay enttana muzees. Hintte kafotappe daro aadhdheeta.
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 Hanoshin, hinttefe un77ettidi ba laythaa bolla issi qamma gujjanaw dandda7ey oonee?
A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Hiza, ha guuthabaa oothanaw dandda7onna hintte harabaas ays un77etteetii?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Ane cishshati waanidi dicciyakko be7ite. Waayokkonanne suqqokona. Hari attoshin, Solomoney ba de7iya bonchcho ubban enttafe issuwa melakka ma77ibeena.
Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 Hinttenoo, ammanoy paccidayssato, hiza, Xoossay hachchi benttidi wontto taman yegettana cishshata hayssada mayzikko, hinttena waati aathi mayzennee?
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 Hessa gisho, ay mino woykko ay uyino gidi un77ettofite.
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30 He ubbaas Xoossaa ammanonna asati un77ettoosona. Shin hintte aaway Xoossay hessi ubbay hinttew koshsheyssa erees.
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31 Ubbaafe aathidi Xoossaa kawotethaa koyite hessi ubbay hinttew gujji imettana.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 “Hinttenoo, guutha deretoo, yayyofite; hintte aawa Xoossay kawotethaa hinttew immanaw ufayttees.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Hinttew de7iyabaa bayzidi manqotas immite. Kaysoy ekkonnason, bili moonnason, cimonna karxiitan, wuronna shaluwa saluwan shiishite.
Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34 Hintte wozanay hintte shaloy de7iyasuwan gidana.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 “Qanthan danccidi giigettite; hintte xomppey poo7idayssa gido.
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 Bantta goday yaaganoppe simmana gakkanaw barkkidi naageyssatada, goday yidi xeegiya wode ellesidi dooyanaw giigida asata daanite.
A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Bantta goday simmiya wode dhiskkonna de7ishe naageyssati anjjettidayssata. Tuma gays; goday qanthan danccidi gayta yuushuwan utisidi mokkees.
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 Goday laade gidin giddi bilahe gidin woykko wonttimaathe gidin yidi, hessa mela dhiskkonna naagishin demmiya he aylleti anjjettidayssata.
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 Shin hayssa erite kaysoy awude yaanekko keethaaway eriyakko keethay boketiya wode si7i gidi be7enna.
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Hintteka giigidi naagite; Asa Na7ay hintte qopponna wode yaana” yaagis.
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 Phexiroosikka, “Godaw ha leemisuwa nu xalaalas odayye woykko asa ubbaasee?” yaagis.
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 Goday zaaridi, “Hiza, kathaa muzanaw bessiya wodiyan immana mela goday ba aylleta bolla shuumida ammantheysinne wozanaama halaqay oonee?
I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43 Goday simmiya wode hessa mela oothishe benttiya aylley I anjjettidayssa
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Ta hinttew tuma odays; ba godaas de7iya shalo ubbaa bolla I shuumettana.
Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Shin he aylley, ‘Ta goday elle yeenna’ yaagidi ba wozanan qoppidi, macca aylletanne adde aylleta wadhdhiko, qassi baw koyida mela mishenne uyishe mathottiko,
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46 he aylliya goday I qopponna gallasaninne hirggonna wode yaana. Yidi iya qanxerethidi, iya qaada ammanonna asatara oothana.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 “Godaa sheniyada giigonnayssinne iya goday ay dosiyakko erishe oothonna aylley daro garaafettana.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48 Shin ba godaa sheniya eronna attidi garaafettanaw besseyssa oothiday guuthara garaafettana. Gaasoykka daro imettidayssafe daro koyettees, daro hadara ekkidayssafekka daro immana gidi naagettees.
Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 “Taani yiday biitta bolla tama oythanaassa. Ha77i tamay oykkiyako tana waati ufayssanddeshsha!
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 Hanoshin, ta ha77i xammaqettiya xinqqatey de7ees. I polettana gakkanaw ta daro un77ettays.
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 Sa7a bolla sarotethi ehanaw yida hinttew daanii? Gidenna, ta yiday shaakkanaassa.
A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 Ha77ife doomidi woli giddon shaakettida ichchashu keethaa asati issife de7oosona. Nam77ati heedzata bolla, heedzatikka nam77ata bolla, denddidi shaakettoosona.
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 Aaway na7aa bolla, na7aykka aawa bolla, aayiya na7ee bolla, na7iya aaye bolla, azinaa aayiya na7aa machche bolla, na7aa machchiya azinaa aaye bolla, denddidi shaakettana.”
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Qassika asaakko, “Wuloha baggara saloy shaaratiya wode be7idi, ellesidi, ‘Iri yaana’ yaageta, hessadakka hanees.
Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 Dugeha carkkoy carkkiya wode ‘Sa7ay awana’ yaageta, hessadakka hanees” yaagis.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Hinttenoo, cubboto, Salobaanne sa7abaa shaakki ereetashin ha wodiya shaakki eroy hinttena waanidi xoonidee?
Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57 “Yaatin, hintte huu7es ays tuma pirddeketii?
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 Ne morkkiyara wolla daynna sinthan eqqanaw bashe oge bolla giiganaw koya. Ne giigonna ixxiko gooshechchidi daynna sinthi nena efana. Daynnay nena polisees aathi immana. I nena woynen yeggana.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 Si7ite, issi bakkani attonna cigga onggana gakkanaw ne yaappe keyonnayssa era” yaagis.
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
