Luuqaasa 11
1 Issi gallas Yesuusi issi bessan woossees. Woosaa wurssida wode iya tamaaretappe issoy, “Godaw, Yohaannisi ba tamaareta woosa tamaarssida mela nekka nuna woosa tamaarssa” yaagis.
Jednou se Ježíš opět modlil o samotě. Když skončil, požádal ho jeden z učedníků: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit. Jan Křtitel tomu své učedníky také učil.“
2 Yesuusi, “Hayssada yaagidi woossite: ‘Saluwan de7iya nu aawaw ne geeshsha sunthay anjjetto; ne kawotethay yo.
Ježíš mu vyhověl: „Když se modlíte, říkejte: Náš nebeský Otče, vzdáváme čest tvému svatému jménu. Ujmi se vlády, ať se děje všechno podle tvé vůle jak v nebi, tak i na zemi.
3 Nu gallasa kathaa hachchi hachchi nuus imma.
Dej nám chléb i dnes
4 Nuna qoheyssata nuuni atto geyssada, nu nagara atto ga; paacen nuna gelssofa’ yaagite” yaagis.
a odpusť nám naše provinění, tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ubližují. Chraň nás před pokušením a vysvoboď nás z moci zlého. Amen.“
5 Kaallidikka, Yesuusi ba tamaaretakko yaagis: “Leemisos hinttefe issuwas laggey de7ees. I giddi bilahe ba laggiya soo bidi, ‘Ta laggiyaw, guutha uythi taw immarkki.
Dále řekl svým učedníkům: „Představte si, že někdo z vás má přítele a o půlnoci u něj zaklepe se žádostí: ‚Prosím tě, půjč mi tři chleby,
6 Taw lagge gidida issi asi ogeppe yin, iyaw aathiyabaa dhayas’ yaagikko,
dostal jsem nenadálou návštěvu a nemám jí co podat k jídlu.‘
7 “Iya laggey keethaa giddon gididi, ‘Hayyana tana waaysoppa, wulay gorddettis. Ta naytikka taara arssa bolla zin77idosona. Yaaniya gisho, denddada ne koyabaa immanaw dandda7ikke’ yaagiyye?
Přítel neotevře a nevlídně odpoví: ‚Dej mi pokoj! Nevidíš, že je zamčeno, všichni jsme v posteli a děti spí? Teď ti přece nebudu něco dávat!‘
8 Ta hinttew odays; laggetethaa gisho denddidi immanaw koyonna ixxikokka woosan salethida gisho denddidi koshshiyaba ubbaa immees.
Napřed odmítá, ale nakonec určitě vyhoví, když se žádající nenechá odradit, ale buší a vytrvale prosí.
9 “Hessa gisho, taani hinttew odays: woossite hinttew imettana; koyite hintte demmana; kare yidi xeegite hinttew dooyettana.
Podobně je tomu i s modlitbami. Proste vytrvale, a bude vám dáno, hledejte bez přestání, a naleznete, tlucte znovu a znovu, a bude vám otevřeno.
10 Gaasoykka woossiya ubbay ekkees; koyey demmees; kare yidi xeegeyssas dooyettees.
Protože, kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu otevřeno.
11 “Hinttenoo, aawato hintte giddofe na7i uythi woossin shuchchu immey oonee? Molo woossin shooshi immey oonee?
Je snad mezi vámi takový otec, který by dal svému synovi kámen, kdyby prosil o chléb, nebo by mu dal hada, kdyby prosil o rybu,
12 Woykko phuuphphulle woossiko kornne immi?
či snad jedovatého štíra místo vajec?
13 Hintte iitata gidishe hintte naytas lo77obaa immo erikko, salon de7iya hintte aaway woosseyssatas Geeshsha Ayyaana waati aathi immenne?” yaagis.
Vy, hříšní lidé, nikdy nedáte dětem, co by jim uškodilo. Tím spíše váš nebeský Otec vyslyší vaše vytrvalé modlitby. Usměrní vaše přání a dá to, co vám skutečně prospívá.“
14 Issi gallas Yesuusi doona muumisida tuna ayyaanaa issi uraappe kessis. Tuna ayyaanay keyida mela muume uray odettis. Asaykka malaalettis.
Jednou Ježíš vysvobodil člověka ze zajetí němoty. Když lidé slyšeli, že němý mluví, divili se.
15 Shin issoti issoti, “Tuna ayyaanaa halaqaa, Bi7elzebuula wolqqan tuna ayyaanata kessees” yaagidosona.
Někteří však říkali: „To máte tak: Zlí duchové ho poslouchají, protože mu kníže démonů propůjčil moc.“
16 Harati qassi paaces saloppe malla bessana mela koyidosona.
Jiní ho chtěli vyzkoušet a žádali ho, aby nějak prokázal svoje spojení s Bohem.
17 Shin Yesuusi entta qofaa eridi enttako, “Woli giddon shaakettiya kawotethi ubbay dhayees; woli giddon shaakettiya keethi kunddees.
Ježíš však věděl, oč jim jde, a proto řekl: „Stát, v němž zuří občanská válka, je v nebezpečí zániku, a jsou-li v rodině neustálé hádky, nemá daleko k rozpadu.
18 Xalahey woli giddon shaakettiko iya kawotethay waanidi minnidi eqqanee? Hintte tana, ‘I tuna ayyaanata Bi7elzebuula wolqqan kessasa’ yaageta.
Podle vás tedy bojuje satan sám proti sobě.
19 Hiza, taani tuna ayyaanaa Bi7elzebuula wolqqan kessiyabaa gidikko hintte nayti oode wolqqan kessonashsha? Hessa gisho, entti hintte bolla pirddeyssata gidana.
Říkáte, že vyháním démony mocí satana. Ale co vaši léčitelé? Jakou mocí oni přemáhají nemoci? Na nich si ověřte, jak mne nesmyslně obviňujete.
20 Shin taani tuna ayyaanati Xoossaa biradhdhen kessiyabaa gidikko hiza Xoossaa kawotethay hintteko matidayssa erite.
Jestliže však skrze mne pracuje Boží ruka, buďte si jisti, že k vám už přišlo Boží království.
21 “Mino asi danccettidi ba keethaa naagiyabaa gidikko, iya shaloy boshettenna.
Střeží-li nějaký statný, dobře ozbrojený muž svůj majetek, nemůže se mu nic stát,
22 Hanoshin, iyappe aadhdhi mino gidida asi yidi, iya qohidi xoonikko ammanettidi danccida danccuwa bilisidi, iya shaluwa bonqqidi haraas shaakkees.
ledaže by přišel někdo silnější, odzbrojil ho a majetku se zmocnil.
23 “Taara gidonnayssi tana ixxees; taara shiishonnaysika laallees.
Kdo není se mnou, je proti mně. Kdo mi nepomáhá, maří moji práci.
24 “Tuna ayyaanay asappe keyida wode shemppiyaso koyidi haathi baynnasoora yuuyees. Shemppiyaso dhayida wode, ‘Ta keyidasuwa simmana’ yaagees.
Když se člověk rozhodne skončit se špatným životem, opouští ho vlastně duch nečistoty. Ten hledá jiný předmět svého zájmu. Když se mu to nedaří, vrací se k člověku, kterého musel opustit.
25 I simmiya wode keethay pitettidi lo77idi de7ishin demmis.
Vidí-li, že dům – srdce toho člověka – je sice čistý, vyzdobený, ale prázdný,
26 Hessafe guye, bidi iyappe aadhdhidi iitida haraa laappun tuna ayyaanata ekkidi yees. Iyan gelidi duussu oykkees. He uraas koyroyssafe guyeyssi aadhdhidi iita gidees” yaagis.
pozve si sedm jiných společníků, horších než je sám, a usídlí se tam. S takovým člověkem je to pak horší než na začátku.“
27 Yesuusi hessa oda bolla de7ishin issi maccasi asaa gaathafe denddada, ba qaala dhoqqu oothada, “Nena tookkida uloynne neeni dhammida dhanthati anjjettidosona” yaagasu.
Když domluvil, jedna žena zvolala: „Šťastná ta žena, která tě porodila a odkojila.“
28 Shin I, “Anjjettidayssati Xoossaa qaala si7idi kiitetteyssata” yaagis.
Ježíš na to řekl: „Šťastnější jsou ti, kteří slyší Boží slovo a žijí podle něho.“
29 Daro asay shiiqida wode Yesuusi, “Ha yeletethay iita; ooratha malla koyees. Shin Yoonasa malaatappe attin hari enttaw imettena.
Lidé se scházeli u Ježíše a on k nim začal mluvit: „Jak jsou dnešní lidé zaslepení! Domáhají se na Bohu nějakého důkazu, ale nedostanou ho.
30 Yoonasi Nanawe asaas malla gidida mela Asa Na7aykka ha yeletethaas malla gidana.
Ninivští neviděli od Jonáše žádné zázraky, ale uvěřili, že jeho ústy mluví Bůh. Tak i já mám být pro vás dostatečným důkazem.
31 Dugeha kawiya pirdda gallas ha yeletethaara denddada pirddana. Gaasoykka, iya Solomone cinccatethaa si7anaw biitta gaxappe denddada yasu. Hekko Solomoneppe aadhdheyssi hayssan de7ees
Královna ze Sáby neváhala podniknout dalekou cestu, aby poznala Šalomounovu moudrost. A proto ona bude jednou soudit tuto generaci pro lhostejnost, se kterou se staví k moudrosti, jež převyšuje moudrost Šalomounovu.
32 Nanawe asati pirdda gallas ha yeletethaara denddidi entta bolla pirddana. Gaasoykka Yoonasa sibkkatiyan maarota gelidosona. Hekko, Yoonasappe aadhdhey hayssan de7ees” yaagis.
A tak v den posledního soudu obyvatele Ninive obviní lidi dnešní doby, protože oni tenkrát litovali svých zlých činů, když jim Jonáš kázal, a tady je přece kdosi větší, než byl Jonáš.
33 “Xomppe xomppidi qosa bessan woykko oto giddon wothiya asi deenna. Asi poo7uwa be7ana mela dhoqqa bessan wothees.
Žádný nerozsvítí lampu proto, aby ji strčil do kouta anebo pod kbelík, ale postaví ji tak, aby všem, kdo chtějí vejít, svítila.
34 Ne asatethaas poo7oy ne ayfiyaa. Ne ayfey lo77o gidikko, ne kumetha asatethay poo7ees. Nena ayfey sakkiko ne asatethay ubbay dhumees.
Světlo vstupuje do člověka okem. Je-li oko zdravé a čisté, pronikne světlo do celé bytosti; je-li zalepené špínou, je celý člověk ve tmě.
35 Hessa gisho, ne garssan de7iya poo7oy dhumonna mela naageeta.
Dej tedy pozor, aby to světlo, které jsi už obdržel, nebylo zastíněno.
36 Hiza, ne kumetha asatethay poo7o gidikko, ne asatethankka hari dhuma bessi dhayikko, ne asatetha kumethay wolile poo7o mela gidees” yaagis.
Budeš-li naplněn vnitřním světlem a nebude-li v tobě žádného tmavého koutu, pak celý tvůj život bude svítit, jako bys stál v plné záři lampy.“
37 Yesuusi ba oda onggida mela issi Farisaawey baara kathi maana xeegis. I iyara issife gelidi gibira bolla uttis.
Když Ježíš domluvil, pozval ho jeden farizej k sobě na oběd. Ježíš přišel a posadil se za stůl. Vynechal obřadné omytí rukou a to nemile překvapilo hostitele.
38 Farisaawey Yesuusi kathi maanappe sinthe kushe meecconayssa be7idi malaalettis.
39 Goday iyaakko, “Hintte Farisaaweti quuliyanne shaatiya bolla bagga meecetta. Shin hintte gaathay uuzetethaninne iitatethan kumis.
Ježíš mu řekl: „Vy, farizejové, omýváte nádobí jen zvenku a vnitřku si nehledíte. A právě tak přes všechno obřadné mytí je vaše nitro plné hrabivosti a špatnosti.
40 Hinttenoo, eeyato, bolla medhdhidayssi gaatha medhdhiday iya gidenneyye?
Vy zaslepenci! Bohu Stvořiteli patříme se vším, co jsme i co máme.
41 Shin quuliyaninne shaatiyan de7eyssa manqotas immite. He wode hinttew ubbabay geeshshi gidana.
Chudým dejte všechno, co máte v mísách, a pak i na vás bude všechno čisté.
42 “Farisaaweto hinttena ayye, sawoppe, xalooteppe, hessa melabaappe asraata kesseta. Shin xillotethinne Xoossaa dosoy hinttenan baawa. Harata aggonna hayssatakka oothanaw bessees, shin aggideta.
Běda vám, farizejové! Pečlivě odvádíte desátý díl ze všeho, i z máty, heřmánku a každého koření, ale nejednáte spravedlivě a podle lásky k Bohu. Je pěkné, že odvádíte desátky, ale to hlavní byste neměli zanedbávat.
43 “Farisaaweto hinttena ayye, Ayhude Woosa Keethan bonchcho oyde, giya giddon bonchcho sarotho doseeta.
Běda vám, farizejové! Vyhledáváte čestná místa v synagogách a vyžadujete, aby vás lidé na ulicích uctivě zdravili.
44 “Malay dhayin asay eronna bollara biya duufo daaneyssato hinttena ayye” yaagis.
Jste jako místo, kde je tajně zakopaná mrtvola. Lidé tam klidně chodí a nevědí, jak nakažlivá hniloba se tam skrývá.“
45 Higge asttamaarey zaaridi, “Asttamaariyaw, ne hessa gashe nuna cayaasa” yaagis.
Ozval se jeden z učitelů zákona: „Mistře, to, co tu říkáš, uráží i nás.“
46 Yesuusi, “Hinttenoo, higge asttamaareto, hinttenakka ayye, asay tookkanaw dandda7onna deexo tooho toosseeta, shin hinttee hintte huu7es hari attoshin biradhdhe xeerankka bochcheketa.
Ježíš odpověděl: „Však ani s vámi zákoníky to není lepší. Nakládáte lidem víc, než mohou unést, ale sami s tím nehnete ani prstem.
47 “Hintte aawati wodhida nabeta duufuwa hintte giigisiya gisho hinttena ayye.
Běda vám! Stavíte sice pomníky prorokům, které zabili vaši otcové, ale od svých předků se nijak nelišíte. Bůh ve své prozřetelnosti věděl, že budete pronásledovat a zabíjet jeho proroky a posly.
48 Hiza, hintte aawata oosuwa minthanaw entti wodhida nabeta duufuwa hintte loythiya gisho, entta iita oosuwas hintte markka.
49 Hessa gisho, Xoossay ba cinccatethan, ‘Nabetanne hawaareta ta hinttew kiittana, shin hintte baggata wodhana; harata gooddana’ yaagis.
50 Hessa gisho, ha yeletethay alamey medhettoosappe hanno gakkanaw gukkida nabeta ubbaa suuthas oyshettana.
Na hlavu této generace padne vina za prolitou krev všech Božích mužů od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc. Říkám vám, že vaše generace na sebe svolá trest.
51 Aabelappe doomidi yarshsho bessaasinne Xoossa Keethaafe gidduwan gukkida Zakkariyaasa suutha gisho ha yeletethay oyshettana.
52 “Higge asttamaareto, hinttena ayye, eratetha qulppiya hintte kushen oykkideta, shin hinttew gelekketa haratakka gelsseketa.” yaagis.
Běda vám, učitelům zákona! Skryli jste klíč, kterým lze otevřít dveře pravého poznání. Sami jste nevešli a překážíte těm, kdo by vejít chtěli.“
53 Yesuusi yaappe baanaw keyaa wode higge asttamaaretinne Farisaaweti iyara eqettidi oyshon waaysosona.
Když domluvil, začali na něj farizejové a učitelé zákona zle dotírat a kladli mu záludné otázky,
54 Iya doonappe keyaa qaalan iya oykkanaw koyidi hessa oothidosona.
aby ho pro nějaký výrok mohli obžalovat.
