Yohaannisa 8
1 Issoy issoy aggidi ba soo ba soo bis, shin Yesuusi Shamaho Deriya bolla bis.
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 Qassi wonttetha gallas guura Xoossa Keethi simmis. Daro asay iyaakko yin uttidi entta tamaarssis.
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
3 Higge asttamaaretinne Farisaaweti laymatishin oykkida issi maccasiw iyaakko ehidosona. Entti asa ubbaa sinthan iyo essidi,
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
4 “Asttamaariyaw, ha maccasiya laymatishin nu oykkida.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 Muse higgey hanni mela maccas shuchchan cadeetta hayqqana mela kiittees. Yaatin, neeni woygay?” yaagidosona.
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 Entti hessa giday Yesuusa paaccidi iya mootiyabaa demmanaasa. Shin Yesuusi hokkidi ba biradhdhen biitta bolla xaafis.
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 Entti iya zaari zaari oychchidi aggonna ixxin, pude dhoqqu gidi, “Hintte giddon nagara oothiboonna asi koyrottidi iyo shuchchan caddo” yaagis.
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 Qassika hokkidi biitta bolla xaafis.
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 Entti hessa si7ida wode cimatappe doomidi issoy issoy keyishe wuridosona. Yesuusa xalaali he bessan eqqida maccaseera attis.
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
10 I pude dhoqqu gidi maccaseekko, “Maccasete, asati aw bidonaa? Ne bolla pirddiday oonikka baawee?” yaagis.
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 Maccasiya, “Godaw, oonikka baawa” yaagasu. Yesuusi zaaridi, “Taanikka ne bolla pirddike. Ba; zaarada nagara oothofa” yaagis.
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 Qassika Yesuusi asaakko, “Taani alamiyas poo7o. Tana kaalliya oonikka de7o immiya poo7uwa ekkanaappe attin dhuman simerettena” yaagidi odis.
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
13 Farisaaweti, “Ne nebaa markkattasa, shin ne markkatethay tuma gidenna” yaagidosona.
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 Yesuusi zaaridi, “Taani tabaa markkattikokka ta markkatethay tuma. Ays giikko, taani awuppe yidaakko qassi aw biyakko erays, shin hintte erekketa.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
15 Hintte asa qofan pirddeeta; taani issi asa bollaka pirddike.
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 Taani pirddiyabaa gidikkoka ta pirdday tuma. Ays giikko, tana kiittida ta Aaway taara de7eesippe attin taani tarkka de7ikke.
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 Nam77u asa markkatethi tuma gideyssi hintte higgiyan xaafettis.
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 Taani tabaa ta huu7en markkattays; qassi tana kiittida ta Aawaykka tabaa markkattees” yaagis.
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 Entti, “Ne aaway awun de7ii?” yaagidi iya oychchidosona. Yesuusi zaaridi, “Hintte tana woykko ta Aawa erekketa. Tana eridabaa gidiyakko, hintte ta Aawakka eranashin” yaagis.
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 Yesuusi Xoossa Keethan muxaata miishiya yeggiya saaxiney de7iya bessan hessa tamaarssis. Iya qammay buroo gakkiboonna gisho oonikka iya oykkibeenna.
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 Qassika Yesuusi enttako, “Taani baana; hintte tana koyana, shin hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana. Taani biyasuwa baanaw hintte dandda7ekketa” yaagis.
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 Ayhude halaqati, “I, ‘Taani biyasuwa hintte baanaw dandda7ekketa’ yaagees. I bana barkka wodhaneyye?” yaagidosona.
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 Yesuusi zaaridi, “Hintte garssafe; taani bollafe. Hintte ha alamiyappe, taani ha alamiyappe gidikke.
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 Hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana gada taani hinttew odiday hessassa. Taani Tana Gideyssa hintte ammanonna ixxiko hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana” yaagis.
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
25 Entti, “Neeni oonee?” yaagidi oychchidosona. Yesuusi zaaridi, “Taani, koyroppe hinttew odida tana.
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
26 Taani hinttebaa odada pirddiyabay darobay de7ees. Shin tana kiittidayssi tumanchcho; qassi taani iyappe si7idayssa xalaala alamiyas odays” yaagis.
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 Yesuusi ba Aawabaa odeyssa entti akeekibookkona.
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
28 Hessa gisho, Yesuusi enttako, “Hintte Asa Na7aa pude dhoqqu oothiya wode Taani Tana Gideyysa hintte erana. Qassika taani ta maatan aykkoka oothonayssanne ta Aaway tana tamaarssidayssa odeyssa hintte erana.
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
29 Tana kiittidayssi taara de7ees. Taani ubba wode iya ufayssiyabaa oothiya gisho I tana ta xalaala aggibeenna” yaagis.
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 Yesuusi hessa odishin si7ida daro asay iya ammanidosona.
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 Yesuusi bana ammanida asatakko, “Hintte ta timirttiyas kiitettiko tuma tana kaalleyssata.
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 Hintte tumaa erana; tumaykka hinttena aylletethafe kessana” yaagis.
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 Entti zaaridi, “Nuuni Abrahaame sheeshi; nuuni oodeskka aylletibookko. Neeni woygada, ‘Hintte aylletethafe keyana’ gay?” yaagidosona.
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
34 Yesuusi zaaridi, “Taani hinttew tuma odays; nagara oothiya oonikka nagara aylle.
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 Na7ay hinttena aylletethafe kessiko hintte aylletethafe tuma keyana.
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
37 Hintte Abrahaame sheeshi gideyssa taani erays. Shin ta qaalay hintte wozanan baynna gisho, tana wodhanaw koyeeta.
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 Taani ta Aaway tana bessidayssa odays, shin hintteka hintte aawappe si7idayssa ootheeta” yaagis.
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
39 Entti zaaridi, “Nu aaway Abrahaame” yaagidosona. Yesuusi enttako, “Hintte Abrahaame nayta gidiyakko I oothidayssa oothana.
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 Shin Xoossafe si7ida tumaa odida tana hintte wodhanaw koyeeta. Abrahamey hessada oothibeenna.
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
41 Hinttee, hintte aaway oothidayssa ootheeta” yaagis. Entti zaaridi, “Nuuni tuma Xoossaa nayta; nuus issi Aaway Xoossaa xalaali de7ees” yaagidosona.
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
42 Yesuusi enttako, “Xoossay tuma hintte aawa gidiyakko hintte tana dosana; ays giikko, taani Xoossaa matappe yada hayssan de7ays. Tana I kiittisppe attin taani ta maatan yabiikke.
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 Taani geyssa hintte si7anaw koyonna gisho ta giyabay hinttew gelenna.
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
44 Hinttee, hintte aawa Xalahe nayta. Qassi hinttee, hintte aaway amottiyabaa oothanaw koyeeta. I koyroppe doomidi shemppo wodheyssa. Tumi iyan baynna gisho I tumaa ixxees. Worddoy iyaw medho gidida gishonne I worddo aawa gidiya gisho worddo odettishe baappe odettees.
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 Taani tuma haasayays, shin hintte tana ammanekketa.
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 Hinttefe, ‘Neeni nagara oothishin ta be7as’ gaanaw dandda7ey oonee? Taani tuma odettiyabaa gidikko tana ays ammanekketii?
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 Xoossaa asi Xoossay giyabaa si7ees. Hintte Xoossaa asi gidonna gisho Xoossay giyabaa si7ekketa” yaagis.
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 Ayhudeti zaaridi, “‘Neeni Samaare asi; nenan tuna ayyaanay de7ees’ gishe likke gidokko?” yaagidosona.
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 Yesuusi enttako “Ta bolla tuna ayyaani baawa. Taani ta Aawa bonchchays, shin hintte tana kawushsheta.
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 Taani ta huu7e bonchcho koyikke; taani bonchchettana mela koyeysinne taw pirddeyssi de7ees.
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
52 Ayhudeti zaaridi, “Ne bolla tuna ayyaanay de7eyssa nuuni ha77i erida. Abrahamey hayqqis; nabetikka hayqqidosona. Shin neeni, ‘Ta qaalaa naagiya oonikka hayqqenna’ yaagasa. (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 Neeni hayqqida nu aawa Abrahameppe aadhdhayye? Nabetikka qassi hayqqidosona. Neeni nena oona gada qoppay?” yaagidosona.
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
54 Yesuusi, “Taani tana bonchchiko ta bonchchoy hada. Hintte, ‘Nu Xoossaa’ giya ta Aaway I tana bonchchees.
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 Hintte iya eronna ixxiko taani iya erays. Taani iya erikke giikko hintte mela worddotays. Shin taani iya erays; qassi iya qaalaakka naagays.
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 Hintte aaway Abrahamey ta yuussaa gallasa be7idi ufayttanaw amottis; be7idikka ufayttis” yaagis.
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 Ayhudeti zaaridi, “Hari attoshin, new ishatamu laythi kumibeennashin waanada Abrahaame be7as gay?” yaagidosona.
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 Yesuusi enttako, “Taani hinttew tuma odays; Abrahamey yelettanaappe kase Taani Tana” yaagis.
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
59 Hessa gisho, entti Yesuusa caddanaw shuchchi ekkidosona. Shin Yesuusi enttafe geemmidi Xoossa Keethafe keyidi bis.
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
