Ibraawe 11
1 Ammanoy guussay, demmana gidi ufayssan ammanettidi naagiyabaanne nu be7onnabaa be7iyada oothidi ekkiyabaa.
Víra je naprostá důvěra, že se stane to, v co doufáme, a ona způsobuje, že nepochybujeme o tom, co nevidíme.
2 Beni aawati ammanon Xoossaafe markkatethi ekkidosona.
K takové víře předků se Bůh přiznal a podal o ní svědectví prostřednictvím proroků.
3 Alamey Xoossaa qaalan medhettidayssa nu ammanon eroos. Qassi benttiyabay benttonnabaappe medhettis. (aiōn g165)
Vírou chápeme, že vesmír byl stvořen Božím slovem a nevznikl nějakým neznámým způsobem. (aiōn g165)
4 Aabeli Qaa7elayssafe aadhdhiya yarshsho Xoossaas yarshshiday ammanonna. Xoossay Aabela imuwa ufayttidi ekkida wode I xillo gididayssa markkattis. Aabeli hari attoshin, hayqqidikka ba ammanuwan ha77i gakkanaw odees.
Ve víře obětoval Adamův syn Ábel lepší oběť než jeho bratr Kain a pro víru byl prohlášen za bezhříšného. Kain ho po oběti zabil, ale Ábel navzdory smrti mluví skrze svou víru dál.
5 Heenokey hayqqonna salo biday ammanonna. Xoossay iya ekkida gisho oonikka iya be7anaw dandda7ibeenna. Heenokey salo ekettanaappe sinthe I Xoossaa ufayssida asi gideyssi odettis.
Pro svou víru byl Henoch ušetřen smrti, protože Bůh si ho vzal k sobě. Předtím o něm bylo vydáno svědectví, že se líbil Bohu.
6 Ammanoy baynna oonikka Xoossaa ufayssanaw dandda7enna. Xoossaakko yaa oonikka Xoossay de7eyssanne bana koyeyssatas woyto immeyssa ammananaw koshshees.
To je bez víry nemožné. Ten, kdo přistupuje k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kteří ho hledají.
7 Nohey buroo benttonnabaas Xoossay iyaw odida wode Xoossaas yayyidi, bananne ba soo asaa ashshanaw ammanon markkabe keexis. Yaatidi ba ammanuwan alamiya pirddidi, ammanon benttiya xillotethaa Xoossaafe ekkis.
Noe uvěřil Bohu, který mu předpověděl potopu, ačkoliv na ni v té době ještě nic neukazovalo. Poslušně začal stavět loď k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a dosáhl dokonalosti, která je z víry.
8 Abrahamey laata oothidi ekkana biittaa baana mela Xoossay iya xeegida wode hari attoshin, I aw biyakko eronna ixxikokka kiitettiday ammanonna.
Vírou Abraham uposlechl, když byl vyzván, aby se vypravil do země, která měla být dědičně svěřena do užívání jeho rodu. Uvěřil a uposlechl, ačkoliv nechápal, kam jde.
9 Abrahamey Xoossay iyaw immana gida biittan bete asada de7iday ammanonna. Xoossay he immana gidayssa iyara issife laattana de7iya Yisaaqaranne Yayqoobara wolla dunkkaanen de7is.
S důvěrou bydlel jako cizinec v zemi, která mu byla přislíbena. Žil se spoludědici zaslíbení – synem Izákem a vnukem Jákobem – ve stanech jako kočovník
10 I, Xoossay qoppidi keexida xaala baasoy de7iya katamaa naagees.
a toužil po pevně založeném městě, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
11 Saara ba huu7en cimidabaa gidikkoka ufayssi immida Xoossay ammanettidayssa gideyssa erida gisho qanthatanaw wolqqa demmiday ammanonna.
Také Abrahamova manželka Sára vírou přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas. Pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
12 Hessa gisho, hayqqida asi daaniya issi addiyafe salo xoolintto melanne abbaa gaxan de7iya tayboy baynna shafe mela zerethay yelettidosona.
Proto z jednoho muže – a to už starce – vzešlo „množství lidu jako hvězd na nebi a jako nespočetný písek na břehu moře.“
13 He asay ubbay banttaw geetettida ufayssaa qaala ekkonna ammanon hayqqidosona. Shin haahora hessa be7idi, demmidaada oothidi, ufayssan ekkidosona. Qassi entti sa7an imathenne bete asi gideyssa eridosona.
Ti všichni zemřeli ve víře, aniž se dočkali splnění všech zaslíbení. Víra je posilovala, byla jim útěchou a pomáhala jim k vyznání, že jsou na zemi jenom cizinci a poutníky.
14 Hessada giya asay bantta biittaa naageyssa qonccen bessees.
A kdo říká něco takového, naznačuje, že hledá vlast.
15 Entti he aggidi keyida biittaa guye qoppidabaa gidiyakko guye simmanaw dandda7osona.
Kdyby přitom měli na mysli vlast, kterou opustili, měli ještě dost času, aby se do ní vrátili.
16 Shin ha77i aadhdhi lo77iya salo biittaa laamotosona. Hessa gisho, Xoossay enttaw katama giigisida gisho, “Entta Xoossaa” geetettidi xeegettanaw yeellatenna.
Oni toužili po lepší – nebeské. Proto jim Bůh připravil město a nemusí se stydět, že ho vzývali jako svého Boha.
17 Abrahamey paacettida wode Yisaaqa yarshshiday ammanonna. He ufayssa qaala ekkida Abrahamey ba issi na7aa yarshshanaw giigis.
Bůh vznesl na Abrahama neuvěřitelný požadavek: Přál si, aby obětoval svého jednorozeného syna Izáka, se kterým bylo spojeno zaslíbení o rozmnožení rodu. Abraham se k tomu poslušně rozhodl v přesvědčení, že Bůh má moc vzkřísit i mrtvého. Proto mu Bůh Izáka vrátil jako obraz budoucího vzkříšení.
18 Xoossay Abrahamekko, “Ne zerethay Yisaaqa baggara xeegettana” yaagidi odis.
19 Xoossay hayqoppe denthanaw dandda7eyssa Abrahamey ammanida gisho, Yisaaqa hayqoppe paxi denddidaada oothidi zaari ekkis.
20 Yisaaqi wodeppe hananabaa eridi Yayqoobanne Eesawe anjjiday ammanonna.
Ve víře požehnal Izák svým synům Jákobovi a Ezauovi; on totiž věřil, že se uskuteční, co bylo zaslíbeno. Jákob měl pak dvanáct synů, z nichž nejznámější je Josef. Bratři se ho zbavili tím, že jej bez vědomí otce prodali do Egypta. Po počátečních nesnázích se tam nakonec stal místodržícím. V této vysoké funkci se dal bratřím poznat a v době hladu pozval svého otce k sobě do Egypta.
21 Yayqoobi hayqqana hanishe, issi issi Yoosefa nayta anjjidaynne guufe bolla katidi goynniday ammanonna.
Než tam pak Jákob zemřel, ve víře požehnal dvěma Josefovým synům.
22 Yoosefi hayqqanaw matida wode Isra7eele asay Gibxefe keyanayssa odidaynne ba meqethaa oothanabaa entta kiittiday ammanonna.
Když Josef umíral, ve víře připomněl svému lidu, že Bůh po staletích vyvede izraelské syny z Egypta, a vyslovil přání, aby ti, kdo se toho dočkají, přenesli jeho ostatky do Palestiny, Ta doba nastala, když se narodil Mojžíš. Jeho rodiče tehdy prožili těžké chvíle. Egyptský král totiž nařídil, aby izraelští chlapci byli hned po narození usmrceni.
23 Musey yelettidaappe guye iya aayanne iya aaway mala lo77o na7a gididayssa be7idi heedzu ageena qottiday ammanona; entti kawuwa awaajjuwa yayyibookkona.
Ale Mojžíšovi rodiče si svého chlapce zamilovali a ve víře jej navzdory královskému rozkazu ukrývali; věřili, že je to Bohem vyvolené dítě.
24 Musey diccidaappe guye Gibxe kawuwa na7ee na7a geetettanayssa ixxiday ammanonna.
Když Mojžíš dospěl, zřekl se postavení králova vnuka.
25 Musey nagaran guutha wodes ufayttanaappe, Xoossaa asaara waaye ekkanayssa dooris.
Rozhodl se raději trpět společně s Božím lidem, než prožívat svůj život v nevázaném veselí na královském dvoře.
26 I wodeppe demmana woytuwa tishshi oothidi xeellida gisho, Gibxe shaluwappe aathidi Kiristtoosa gisho borettanayssi daro aadhdhiya duretethi gididayssa eris.
Byl si vědom, že Bůh odměňuje své věrné, a proto si vážil potupy pro Krista více než egyptského bohatství.
27 Musey Kawuwa hanquwa yayyonna, Gibxefe keyiday ammanonna. Benttonna Xoossaa be7ida asada hanidi ba qofan genccis.
Ve víře opustil Egypt a nebál se faraónova hněvu, neboť se pevně držel Toho, jenž je neviditelný, jako by ho viděl.
28 Hayqo ehiya kiitanchchoy Isra7eele asaa bayra nayta wodhonna mela Musey Faasikanne suutha wurxetha wogaa oothiday ammanonna.
Po dlouhém pastýřském životě se na Boží rozkaz vrátil do Egypta, aby odtud vyvedl svůj lid. Nebylo to snadné. Na zarputilý Egypt dopadala za trest rána za ranou. Došlo to tak daleko, že měli zemřít prvorození ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřeny krví berana na znamení, že je to příbytek člena vyvoleného národa. Tak Mojžíš ve víře v Boží slovo ustanovil velikonoční hod s obětováním beránků, aby Zhoubce nezahubil prvorozené Izraele.
29 Isra7eele asay mela biittara hamuttiyada hamuttidi, Zo7o Abbaa pinniday ammanonna. Shin Gibxe asay geli be7ishin haathay entta mittis.
Na útěku před Egypťany Boží lid ve víře překročil Rudé moře, jako by šel po souši. A když se o to pokusili Egyptští, utonuli.
30 Isra7eele asay Iyaarkko katamaa shuchcha dirssaa laappun gallas yuuyidi, kunddidayssa ammanonna.
Po letech putování pouští, které bylo zaviněno neposlušností lidu, se Izraelci pustili pod vedením Jozue do dobývání Palestiny. Výsměšně před nimi stálo pevné Jericho. Ve víře je sedm dní obcházeli a pak jeho hradby padly.
31 Laymiya Ra7aaba biittaa wochcheyssata mokkida gisho, kiitettonna asaara hayqqonna attiday ammanonna.
Z obyvatel Jericha byla zachráněna jedině rodina prostitutky Rachab, která nezahynula s ostatními, protože ve víře přijala před bojem do ochrany izraelské vyzvědače.
32 Hiza, haraa ta ay go? Gediyonabaa, Baaraqabaa, Samsoonabaa, Yofttaahebaa, Dawitebaa, Saamu7eelabaa, qassi nabetabaa odanaw taw wodey gidenna.
Co k tomu mám ještě dodat? Nestačí mi čas na vyprávění o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftáchovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
33 Entti ammanon kawotethata xoonidosona; xillotethan aysidosona; Xoossay immana gida ufayssaa ekkidosona; gaammota doona gorddidosona;
kteří ve víře dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosahovali toho, co jim bylo slíbeno,
34 tama wolqqaa toysidosona; morkkata mashshaafe attidosona; bantta daaburan minnidosona; olan wolqqaama gididosona; allaga toora goodidosona.
zavírali tlamy lvům, vzdorovali žáru ohně, unikali násilné smrti, v slabosti získávali novou sílu, nabývali převahu v boji a zaháněli nepřátelské armády.
35 Maccasati bantta hayqqidayssati hayqoppe paxin ekkidosona. Qassi harati aadhdhiya hayqoppe dendduwa ekkanaw koyidi qashuwappe bilettanayssa ixxidosona.
Někteří mrtví byli vzkříšeni a vrátili se ke svým rodinám. Jiní byli mučeni, odmítli záchranu a dali přednost něčemu lepšímu – totiž vzkříšení k věčnému životu.
36 Harati asan borettidi lisson garaafettidosona; harati santhalaatan qashettidi qasho keethan yegettidosona.
Byli kamenováni, rozřezáváni pilou a stínáni. Další se podrobili zkoušce posměchu a bičování, dokonce i pout a žaláře. V ovčích a kozích kůžích o hladu, v úzkostech a zubožení byli štváni po pustinách a horách, skrývali se v jeskyních a dírách. Svět jich nebyl hoden.
37 Entti suchchan cadettidosona; magaazen nam77a keyidi phalqqettidosona; paacettidosona; bison hayqqidosona; enttaw ubbabay dhayin metootidosona. Dorssa itenne deesha ite ma7idi yuuyidosona.
38 Enttaw ha alamey giigonna ixxin bazzo biittan, dere bolla, gonggoloninne olla giddon yuuyidosona.
39 Xoossay entta ammanuwabaa markkattikokka, he ubbay geetettida ufayssa qaala ekkibookkona.
A ti všichni ačkoliv, osvědčili svou víru, nedočkali se splnění všech zaslíbení.
40 Xoossay nuus lo77obaa qoppi wothida gisho entti nuuni baynna polo gidokkona.
Neměli totiž dospět k cíli bez nás, protože Bůh si přeje, abychom vstoupili do věčného života společně.
