Hawaareta Oosuwa 9
1 He wode Saa7oli Godaa kaalleyssata wodhanaw manddidi kahine halaqaakko bis.
Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
2 Godaa ogiya kaalliya addetanne maccata demmiko, qachchishe Yerusalaame ehanaw, Damasqqon de7iya Ayhude Woosa Keethatas dabddaabbiya baw xaafanaw iya woossis.
A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže neb ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
3 I bidi, Damasqqo katamaa gakkanaw matishin, qopponna saloppe wolqqaama poo7oy iya yuushuwan poo7is.
A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
4 I sa7an kunddidashin, “Saa7olaa, Saa7olaa, ays tana goodday?” giya qaala si7is.
A padna na zem, uslyšel hlas k sobě řkoucí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?
5 Saa7oli, “Godaw, neeni oonee?” yaagidi oychchis. “Taani, neeni gooddiya Yesuusa” yaagis.
Kterýž řekl: I kdo jsi Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
6 Shin Saa7oli kokkorishenne malaalettishe, “Godaw, taani ay oothana mela koyay?” yaagis. Goday iyaakko, “Denddada katamaa gela; neeni oothanaw bessiyabay yan new odettana” yaagis.
A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
7 Saa7olara ogiya biya asati aykkoka odettonna eqqi attidosona. Qaalaa si7oosona, shin oonakka be7ibookkona.
Ti pak muži, kteříž šli s ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
8 Saa7oli kunddida bessaafe denddidi xeelliya wode iya ayfey demmonna ixxis. Hessa gisho, entti iya kushiya oykkidi kaalethidi Damasqqo gelssidosona.
I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
9 Heedzu gallas gakkanaw I xeellanaw dandda7ibeenna; aykkoka mibeenna; uyibeenna.
I byl tu za tři dni, nevida, a nejedl, ani nepil.
10 Damasqqon issi Hananiya giya Yesuusa tamaarey de7ees. Goday qonccethan, “Hananiya” yaagidi xeegis. Hananey zaaridi, “Ta Godaw, hayssan de7ays” yaagis.
Byl pak jeden učedlník v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl jemu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
11 Goday iyaakko, “Denddada Suure geetettiya ogiya bada, Yihuda son Saa7ola giya terseseppe yida uraa koya; Saa7oli woossees.
A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se.
12 Qassi Hananiya giya addey gelidi, Saa7oli nam77antho xeellana mela ba kushiya iya bolla wothishin qonccethan be7is” yaagis.
A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby prohlédl.
13 Hananey zaaridi, “Godaw, Yerusalaamen ne geeshsha asaa bolla he uray ay mela iitabaa oothidaakko taani daro asaappe si7as.
I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
14 Qassi Damasqqon ne sunthaa xeegeyssata ubbaa qachchanaw, kahine halaqati iyaw maata immidosona” yaagis.
A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
15 Shin Goday iyaakko, “Saa7oli Ayhude gidonna asaa sinthan, kawota sinthaninne Isra7eele asaa sinthan, ta sunthaa erisanawunne taw oothanaw doorettida miishe gidiya gisho neeni iyaakko ba.
I řekl jemu Pán: Jdi, neboť jest on má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
16 Ays giikko, ta sunthaa gisho, I ay mela waaye ekkanaw bessiyako taani iya bessana” yaagis.
Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
17 Hananey bidi, soo gelidi, ba kushiya Saa7ola bolla wothidi, “Ta ishaa Saa7ola, neeni yaa ogiyan new benttida Yesuusi, neeni xeellana melanne Geeshsha Ayyaanan kumana mela Goday tana kiittis” yaagis.
I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Sauli bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys prohlédl, a naplněn byl Duchem svatým.
18 Ellesidi, Saa7ola ayfiyaappe issi poqo melabay wodhdhin, Saa7oli nam77antho xeellis. Qassi denddidi xammaqettis.
A hned spadly s očí jeho jako lupiny, i prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
19 Kathi midi xaalidi, Damasqqon de7iya ammaneyssatara guutha gallas gam77is.
A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několik dní.
20 Ellesidi Saa7oli, “Yesuusi Xoossaa Na7a” yaagidi Damasqqon de7iya Ayhude Woosa Keethatan qaala tamaarssis.
A hned v školách kázal Krista, že on jest Syn Boží.
21 Hessa si7ida ubbay malaalettidi, “Hayssi Yerusalaamen Yesuusa sunthaa xeegeyssata qachcheyssa gidenneyye? Qassi ha yiday entta qachchidi, kahine halaqata sinthe efanaassa gidennee?” yaagidosona.
I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, kterýž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
22 Shin Saa7oli qaala odon minni minni bis. Yesuusi, I Kiristtoosa gideyssa qonccisidi odida gisho Damasqqon de7iya Ayhudeti iyaw zaariyaba dhayidosona.
Saul pak více se zmocňoval, a zahanboval Židy, kteříž bydleli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
23 Daro gallasappe guye Ayhudeti shiiqidi, Saa7ola wodhanaw zorettidosona.
A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
24 Shin Ayhudeti bana wodhanaw qoppidayssa Saa7oli si7is. Entti iya wodhanaw qammanne gallas katamaa penggiyan naagoosona.
Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
25 Shin iya tamaareti iya qamma efidi, gimbbe dirssaa maskkotiyara daachchora wodhisidosona.
Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
26 Saa7oli Yerusalaame gakkida wode ammaneyssatara gayttanaw koyis. Shin I Kiristtoosa ammanidayssi enttaw tuma daanonna ixxin iyaw yayyidosona.
Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
27 Shin Barnnabaasi Saa7ola hawaaretakko efis. Ogen Goday waanidi qonccidaakkonne haasayisidaakko, qassi Saa7oli Damasqqon Yesuusa sunthan yayyonna waattidi qaala odidaakko enttaw geeshshidi odis.
Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
28 Saa7oli Yerusalaamen yuuyidi Godaa sunthan yayyonna qaala odishe, hawaaretara issife de7is.
I bydlil s nimi v Jeruzalémě,
29 Qassi Saa7oli Girike qaala haasayiya Ayhudetara odettishe palamees. Shin entti iya wodhanaw koyidosona.
A směle mluvil ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabiti.
30 Ammaniya asati hessa si7idi, Saa7ola Qisaariya efidi Terseese yeddidosona.
To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
31 Yihudan, Galiilaninne Samaare ubban de7iya woosa keethati sarotethaan de7idosona. Qassi minnidosona; Godaas yayyishe Geeshsha Ayyaana minthethuwan dari dari bidosona.
A tak zborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
32 Phexiroosi biitta ubbaa yuuyishe Liidan de7iya ammaniyaa asatakko gakkis.
Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky, přišel také k svatým, kteříž bydleli v Lyddě.
33 Yan hosppun laythi kumethi gunddidi arssan zin77idi de7iya Eeniya giya addiya demmis.
I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
34 Phexiroosi, “Eeniya, Yesuus Kiristtoosi nena pathana; denddada ne hiixa dentha” yaagis. Ikka ellesidi denddi eqqis.
I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravuje tebe Ježíš Kristus; vstaň, a ustel sobě. A hned vstal.
35 Liidaninne Saaronan de7iya asay ubbay Eeniya be7idi, Godaakko simmidosona.
I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
36 Yoophe kataman issi Xaabito giya ammaniyaara de7awusu. (Xaabito guussay gen77e guussu) Iya ba de7ida wode ubban lo77obaa oothashenne manqota maaddashe de7asu.
Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
37 He wode iya harggada hayqqin, asay I ahaa meeccidi, pooqiya bolla kessidi zin77isidosona.
I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kterouž umyvše, položili na síň vrchní.
38 Liidi Yoophes mata. Ammaneyssati Phexiroosi Liidan de7eyssa si7idi, “Hayyana nuukko ellessada ya” yaagiya kiitaa nam77u asata bolla iyaakko kiittidosona.
A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
39 Hessa gisho, Phexiroosi denddidi, enttara bis. Yaa gakkin, pooqiya bolla de7iya kifiliya iya gelssidosona. Am77eti Phexiroosa yuushuwan eqqidi yeekkishe Dorqqa enttara paxa de7ashe oothida qamisetanne afilata ubbaa Phexiroosa bessidosona.
Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce, a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
40 Phexiroosi entta ubbaa kare kessidi, gulbbatidi Xoossaa woossis. Qassi ahaako simmidi, “Xaabite, dendda” yaagis. Xaabita ba ayfiyaa dooyada Phexiroosa be7ada, dendda uttasu.
I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
41 Phexiroosi iyo ba kushiyan maaddidi denthi essis. Hessafe guye, ammaneyssatanne am77eta xeegidi, denddidaaro entta sinthe shiishis.
A podav jí ruky, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
42 Ha oday Yoophe katama ubbaa gakkis. Daro asay Godaa ammanidosona.
I rozhlášeno jest to po všem Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
43 Phexiroosi Yoophen Simoona giya galbba haasheyssa son daro gallas gam77is.
I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.
