Hawaareta Oosuwa 5
1 Issi Hananiya giya addey ba machche Saphphiirira gade bayzis.
Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
2 He bayzida miishiyappe ba machchiya erishin baggaa ashshidi, attidayssa ehidi hawaaretas immis.
Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
3 Shin Phexiroosi Hananiyakko, “Neeni Geeshsha Ayyaana cimmana melanne gadiya bayzida miishiyappe shaakkada ashshana mela Xalahey ne wozanan ays gelidee?
Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
4 Neeni bayzanaappe kase gadey nebaa gidenneyye? Qassi neeni bayza simminkka miishey nebaa gidenneyye? Yaatin, hessa melabaa oothanaw ays ne wozanan qoppadii? Neeni Xoossaa bolla worddotadasappe attin asa bolla worddotabaakka” yaagis.
Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5 Hananey he qaala si7ida mela kunddidi hayqqis; hessa si7ida ubbay daro yayyis.
Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
6 Naatethaa asati soo gelidi iya ahaa xaaxidi efidi moogidosona.
Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7 Heedzu saateppe guye Hananiya machchiya hessa eronna de7ashe Phexiroosi de7iyasuwa gelasu.
Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
8 Phexiroosi iikko, “Hintte gadiya hayssa mela miishes bayzideti? Ane taw oda” yaagis. Iyakka, “Ee, hayssa mela miishes bayzida” yaagasu.
Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
9 Phexiroosi maccasiw, “Neeranne ne azinaara Godaa Ayyaana paaccanaw ays zorettidetii? Hekko, ne azina moogida asati karen de7oosona; nenakka entti kare kessana” yaagis.
Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
10 Maccasiya iirakka Phexiroosa tohuwa matan kunddada hayqqa aggasu; na7atethati geliya wode hayqqidaaro demmidi kare kessidi, I azina matan moogidosona.
Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
11 Kumetha woosa keethaynne hessa si7ida hara asay ubbay daro yayyidosona.
To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
12 Hawaareti daro malaatatanne oorathabata asaa giddon oothoosona. Ammaniya ubbay Solomone baaranddan issife shiiqosona.
Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
13 Hara asappe enttara gayttanaw issi asikka minnibeenna, shin asay entta bonchchees.
kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
14 Ammaniya addetanne maccasata tayboy kaseyssafe darishe bis.
15 Hessa gisho, asay hargganchchota halaninne alggan tookkidi Phexiroosi aadhdhiya wode iya kuyay enttafe issota issota bolla shemppana mela oge doonan kessidi wothoosona.
Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
16 Qassi daro asay Yerusalaame matan de7iya katamatappe hargganchchotanne tuna ayyaanay waaysiya asata ekkidi yoosona; ubbayka paxidosona.
Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
17 Kahine halaqaynne iyara de7iya Saduqaaweti ubbay qanaaten kumidi hawaareta bolla denddidosona.
Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
18 Hawaareta oykkidi deriya qasho keethan yeggidosona.
Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
19 Shin Godaa kiitanchchoy qamma qasho keethaa penggiya dooyidi hawaareta kare kessidi,
Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
20 “Bidi, Xoossa Keethan eqqidi ha ooratha de7o qaala asa ubbaa odite” yaagis.
„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
21 Hawaareti hessa si7ida wode wontta guura Xoossa Keethi gelidi tamaarsso doomidosona. Kahineta halaqaynne iyara de7eyssati yidi, Isra7eele cimata ubbaa xeegi shiishidi hawaareta bantta sinthe ehana mela wotaaddareta qasho keethi kiittidosona.
Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
22 Shin wotaaddareti qasho keethi bidi hawaareta demmibookkona. Guye simmi yidi deriyas,
Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
23 “Nuuni biya wode qasho keetha penggey minthi gorddettin, naageyssati penggen eqqidayssata demmida. Shin nuuni kariya dooyiya wode giddon hari attoshin issi asikka baawa” yaagidosona.
„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
24 Hessa gisho, Xoossa Keethaa wotaaddareta kiitteysinne kahine halaqati hessa si7ida wode, “Hawaareta bolla aybi haanidee?” yaagidi hirggidosona.
Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
25 He wode issi addey enttako yidi, “Hekko, qasho keethi hintte gelssida asati Xoossa Keethan eqqidi asaa tamaarssoosona” yaagidi enttaw odis.
Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
26 Xoossa Keethaa wotaaddareta kiitteyssi ba wotaaddaretara bidi hawaareta ehis. Shin entti bantana asay shuchchan caddana gidi yayyida gisho entta aaddashidi ehidosona.
Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
27 Entti hawaareta ehidi, shiiqida shangguwa sinthan essin kahine halaqay enttako,
Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
28 “Hinttena nuuni he uraa sunthan tamaarssonna mela minthidi kiittibookko? Hekko, hintte timirttiya Yerusalaame katamaa ubbaa gathideta. He uraa shemppuwas nuna oythanaw qoppeeti?” yaagidi oychchis.
„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
29 Phexiroosaranne hankko hawaaretara enttaw zaarishe, “Nuuni asas kiitettanaappe Xoossas kiitettanaw bessees.
Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
30 Masqaliya bolla hintte kaqqidi wodhida Yesuusa nu aawata Xoossay hayqoppe denthis.
To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
31 Isra7eeleti nagaraappe simmana melanne entta nagaray atto geetettana mela Xoossay Yesuusa haareyssanne ashsheyssa oothidi bonchchon baappe ushachcha baggan utisis.
Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
32 Hessas nuuni markka; qassi Xoossay bana ammaneyssatas immida Geeshsha Ayyaanaykka markka” yaagidosona.
My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33 Shiiqida asay hessa si7ida wode daro yilottidi, hawaareta wodhanaw qoppidosona.
To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
34 Shin asa ubban daro bonchchettida Gamaaliyale geetetteyssi issi higge asttamaareynne Farisaawey denddi eqqidi hawaareta guutha wodes kare kessana mela kiittis.
O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
35 Hessafe guye, shiiqida asaakko, “Isra7eele asato, ha asata bolla hintte oothanaw qoppiyabaappe naagettite.
Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
36 Ays giikko, hayssafe kase Tewodaasi bana, ‘Taani gita’ gidi denddin, oyddu xeetu gidiya asati iyara issifidosona. Shin iya wodhin iya kaallida ubbay laalettin pathonna asi gididi attidosona.
Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
37 Hessafe guye, asay taybettiya wode Galiila Yihudi denddidi daro asa panggayidi kaalethis, shin iyakka wodhin iya kaallida asay ubbay laalettis.
Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
38 Ha77ika ta hinttew odays; ha asatappe shaakettite; entta bochchofite. Ays giikko, ha qofaanne ha oosuwa asi oothiyabaa gidikko dhayana.
A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
39 Shin ha qofaynne ha oosoy Xoossafe yidabaa gidikko, hintte entta dhayssanaw dandda7ekketa. Geellada yaanishe hintte Xoossaara kaccettana” yaagidi odis. Hessa gisho, shiiqida asay Gamaaliyale zoriya ekkidosona.
Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
40 Hawaareta soo xeegidi lisson garaafisis. Hessafe guye, enttako, “Yesuusa sunthaa nam77antho denthofite” gidi birshshi yeddidosona.
Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41 Yesuusa sunthaa gisho, entti kawuyanayssi bessiyabaa gideyssa erida gisho shangguwa sinthafe ufayttishe keyidosona.
Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
42 Entti ubba gallas Xoossa keethan asa son Yesuusi I Kiristtoosa gideyssa tamaarssonne sabbako aggibookona.
Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
