Hawaareta Oosuwa 16
1 Phawuloosi Darbbenne Lisxira bis. Yan Ximotiyoosa giya ammaniyaa asi de7ees. Iya aayiya ammaniyaa Ayhude maccas, iya aaway Girike asi.
Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.
2 Lisxiraninne Iqooniyonen de7iya ammaneysati Ximotiyoosabaa loythidi markkattidosona.
Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.
3 Phawuloosi Ximotiyoosa baara efanaw koyidi, iya aaway Girike asi gididayssa he bessan de7iya Ayhude ubbay eriya gisho iya qaxxaris.
Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.
4 Entti katamatara bishe Yerusalaamen de7iya hawaaretinne cimati wothida higgiya ammaneyssati naagana mela enttaw odishe aadhdhidosona.
Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.
5 Hessa gisho, woosa keethati ammanon minnishe, taybonkka gallas gallas dari dari bidosona.
Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
6 Iisiyan qaala odonna mela Geeshsha Ayyaanay entta diggida gisho, Phirggiyaranne Galaatiya biittaara aadhdhidosona.
Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.
7 Entti Miisiya zawaa gakkida wode Bitiiniya baanaw koyidosona. Shin Yesuusa Ayyaanay entta diggis.
8 Hessa gisho, entti Miisiya matara aadhdhishe Xiro7aada wodhdhidosona.
Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.
9 Phawuloosi qamma qonccethan issi Maqedooniya asi baakko, “Maqedooniya pinnada nuna maaddarkii” yaagishe eqqidi woossishin be7is.
V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
10 Qonccethaa I be7idaappe guye ellesidi nuuni Maqedooniya baanaw koyida. Ays giikko, Wonggelaa yan de7iya asaas odanaw Xoossay nuna xeegidayssa erida.
My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.
11 Xiro7aadappe denddidi markkaben gelidi Samotiraaqe bida, wonttetha gallas Naaphule bida.
Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.
12 Hessafe denddidi Maqedooniya biittan de7iya Filphisiyuusa giya koyro katama bida. Qassi Filphisiyuusi Roome asay de7iya katama. Nuuni he kataman guutha gallas uttida.
Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
13 Sambbaata gallas katamaappe gaxan Shaafaa doonan Ayhudeti Xoossaa woossiya bessi de7eyssa eridi yaa bida. He bessan shiiqida maccasaas qaala odida.
Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.
14 Nuna si7iya asappe issi Liidiya geetettiya Tiyatiroona katamaappe yida, Xoossaa ammanida zo7o afila zal77iya, maccasiya de7awusu. Phawuloosi odeyssa iya si7ana mela Xoossay I wozanaa dooyis.
Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.
15 Liidiya ba soo asaara issife xammaqettidaappe guye nuukko, “Hintte tana Godaa tuma ammanasu giikko ta soo yedhdhite” gada miinthada woossasu.
Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
16 Nuuni Xoossaa woossiya bessaa bishin iita ayyaanay I bolla de7idi kaayisiya issi geela7o aylley nuura gayttasu. Iya kaayada daro miishe ba godatas ehawusu.
Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.
17 Phawuloosanne nuna kaallada, “Hayssati Ubbaafe Bolla Xoossaa aylleta! Entti hintte attana ogiya odeyssata” gada waassasu.
Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“
18 Ubba gallas hessada gawusu. Shin Phawuloosi yilotidi guye simmidi, he ayyaanaa, “Yesuus Kiristtoosa sunthan neeni iippe keya” gidi kiittis. Iirakka iita ayyaanay iippe keyi aggis.
Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.
19 Shin I godati banttaw miishe demmiya ogey dhayidayssa be7idi, Phawuloosanne Sillaase oykkidi, dabaaba daynnata sinthe goochchi efidosona.
To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.
20 Daynnata sinthe entta efidi, “Hayssati Ayhude asi gidishe nu katamaa asaa daro waaysosona.
Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
21 Nuuni Roome biitta asi gidishe ekkanawunne oothanaw woga gidonnabaa tamaarssosona” yaagidosona.
22 Asay issi bagga gididi, Phawuloosa bollanne Sillaase bolla denddidosona. Daynnati entta ma7uwa qaaridi xam77an entta shocana mela kiittidosona.
Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.
23 Entta daro wadhdhidaappe guye, qasho keethi gelssidosona. Qasho keethaa naageysika entta minthi naagana mela kiittidosona.
Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.
24 Qasho keethaa naageyssi he kiitaa ekkidi, Phawuloosanne Sillaase qasho keethas qol77a gelssis. Entta tohuwa duuxis.
Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.
25 Shin giddi bilahe gidiya wode Phawuloosaranne Sillaasera woossishenne mazmure yexxishe Xoossaa galatoosona. Qasho keethan de7iya hara asatikka entti giyabaa si7oosona.
Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.
26 Qopponna qasho keethaa baasoy qaaxxana gakkanaw biitta qaaxoy hanis. He saatenkka pengge ubbay dooyetti aggis; qashettida asa ubbaa santhalaatay birshsheti wodhdhis.
Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.
27 Qasho keethaa naageyssi dhiskkofe barkida wode qasho keethaa pengge ubbay dooyettidayssa be7idi qasho asay kessi ekki bidabaa daanin bana wodhanaw mashshe ekkis.
Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.
28 Shin Phawuloosi qaala dhoqqu oothidi “Nu ubbay hayssan de7iya gisho neeni nena qohoppa” yaagis.
Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
29 Qasho keethaa naageyssi xomppe woossi ekkidi ellesidi gaathi woxxis. Kokkorishe Phawuloosa sinthaninne Sillaase sinthan gufannis.
Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.
30 Entta kare kessidi, “Ta godato, taani attanaw ay oothanaw bessii?” yaagis.
Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“
31 Phawuloosaranne Sillaasera iyaakko, “Godaa Yesuus Kiristtoosa ammana; neeranne ne soo asaara attana” yaagidosona.
Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“
32 Entti iyasinne iya son de7iya ubbaas Godaa qaala odidosona.
A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.
33 Qamma he saatenkka qasho keethaa naageyssi entta efidi entta madunthaa meeccis. Ellesidi ba soo asa ubbaara xammaqettis.
Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.
34 Phawuloosanne Sillaase ba soo efidi enttaw kathi aathis. I ba soo asa ubbaara Xoossaa ammanida gisho ufayttis.
Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
35 Sa7ay wonttin daynnati, “He asata billa” yaagidi poolise halaqata iyaakko kiittidosona.
Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.
36 Qasho keethaa naageyssi, “Hintte bilettana mela daynnati kiittidosona. Hiza, keyidi saro biite” yaagidi he kiitaa Phawuloosas odis.
Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,
37 Shin Phawuloosi he poolise halaqatakko, “Nuuni Roome asi gidishin entti nuna pirddi baynna asaa sinthan wadhdhidi, qasho keethan yeggidosona. Ha77i nuna geeman keyidi bo goonaa? Hanenna, entti bantta huu7en yidi nuna kesso” yaagis.
ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“
38 Poolise halaqati daynnatas hessa odin, Phawuloosaranne Sillaasera Roome biitta ase gididayssa si7ida wode yayyidosona.
Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.
39 Hessa gisho, daynnati yidi enttako, “Nuuni hinttena qohida” gidosona. Qasho keethafe kare entta kessidi, katamaappe keyidi baana mela woossidosona.
Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.
40 Phawuloosaranne Sillaasera qasho keethafe keyidi Liidiya soo bidosona. Yan ammaneyssatara gaakettidi entta minthethidi keyidi bidosona.
A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
