Hawaareta Oosuwa 10
1 Qisaariyan, “Xaale ola asata” geetettiya olanchchota giddon issi Qornneliyoosa geetettiya mato halaqay de7ees.
V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku.
2 Qornneliyoosi ba soo asaara Xoossaa minthi ammaniyaa asinne Xoossas goynniya asi. Ayhude manqotakka daro maaddees, qassi Xoossaa ubba wode woossees.
Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval.
3 Issi gallas uddufun saate heeran Xoossaa kiitanchchoy iyaakko yidi, “Qornneliyoosaa” gidi xeegishin I qonccethan geeshshidi be7is.
Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“
4 Qornneliyoosi dagammidi kiitanchchuwa tishshi oothi xeellidi, “Godaw, I aybee?” yaagis. Kiitanchchoy zaaridi, “Ne woosaynne manqota ne maaddeyssi Xoossaa sinthan hassayettis.
Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
5 Ha77i Yoophe ase kiittada, Phexiroosa giya Simoona ehisa.
Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr.
6 Phexiroosi abbaa doonan galbba haashiya Simoona son imathatethi siiratis” yaagis.
Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“
7 Qornneliyoosi baw odida kiitanchchoy bin, ba aylletappe nam77atanne Xoossaa goynniya ba mata wotaaddaretappe issuwa xeegidi,
Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže.
8 enttaw ubbabaa odidi Yoophe kiittis.
Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe.
9 Wonttetha gallas entti bidi, Yoophe katama matishin usuppun saate heeran Xoossaa woossanaw Phexiroosi pooqe bolla keys.
Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit.
10 I koshattidi kathi maanaw koyis, shin kathi kaxishin I qonccethi be7is.
Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění.
11 Saloy dooyettin, gita afila daaniyabay oyddu baggara oykettidi wodhdhishin I be7is.
Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy.
12 Iyan oyddu tohora de7iya meheti, wora do7ati, ulora gooshettiya medhetethatinne salo kafoti ubbay de7ees.
V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci.
13 He wode, “Phexiroosaa, dendda eqqada shukkada ma” giya qaalay iyaakko yis.
Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Shin Phexiroosi, “Godaw, akkay! Ta tunabaa ubbarakka ma erikke” yaagis.
Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“
15 Qassi, “Xoossay geeshshidayssa neeni tuna gooppa” giya qaalay nam77antho iyaakko yis.
Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“
16 Hessika, heedzu toho hanidaappe guye he gita afila daaneyssi ellesidi pude salo ekettis.
Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe.
17 Phexiroosi ba be7ida qonccethaa birshshethay, “Ay gidanddeshsha?” gidi ba wozanan qoppishin, Qornneliyoosi kiittida asati Simoona soo oychchi demmidi karen eqqidosona.
Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty.
18 Bantta qaala dhoqqu oothidi, “Phexiroosa geetettiya Simoona giya imathay hayssan de7ii?” yaagidi oychchidosona.
Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr.
19 Phexiroosi qonccethan be7idabaa qofa bolla de7ishin, Geeshsha Ayyaanay iyaakko, “Hekko, heedzu asati nena koyoosona.
Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané,
20 Denddada wodhdha, taani entta kiittida gisho sidhonna enttara ba” yaagis.
ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“
21 Phexiroosi asatakko wodhdhidi, “Hintte koyey tana; ays yidetii?” yaagis.
Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“
22 Entti zaaridi, “Nuna mato halaqay Qornneliyoosi kiittis. I xillo, Xoossaa goynniya asinne Ayhude asa ubban daro bonchchettida asi. Qornneliyoosi, nena ba soo ehisidi qaala neeppe si7ana mela geeshsha kiitanchchoy iyaw odis” yaagidosona.
Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“
23 Phexiroosi asata soo gelssidi mokkis. Wonttetha gallas, denddidi enttara bis. Yoophe kataman de7iya ammaneyssatappe issoti issoti iyara issife bidosona.
Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali.
24 Wonttetha gallas, Qisaariya gakkidosona. Qornneliyoosi ba dabbotanne ba mata laggeta issife xeegi shiishidi, Phexiroosa naagees.
Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele.
25 Phexiroosi soo gelana hanishin, Qornneliyoosi iyara gayttidi iya sinthan kunddidi iyaw goynnanaw koyis.
Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil.
26 Shin Phexiroosi, “Dendda, takka ta huu7en ne mela ase” yaagidi iya denthis.
Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“
27 Phexiroosi Qornneliyoosara odettishe soo geliya wode daro asay shiiqidayssa demmis.
A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění.
28 I asaakko, “Ayhude asi hara derera issifanaw woykko gayttanaw woga gidonnayssa hintte ereeta. Shin taani oonakka tuna woykko geeshshi gidenna goonna mela Xoossay tana bessis.
Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého.
29 Hessa gisho, hintte taakko kiittin ixoy baynna yas. Ha77i tana ays xeegisidaakko taw odite” yaagis.
Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“
30 Qornneliyoosi, “Taani hachchi oyddu gallasappe kase hanoode uddufun saate woosa woossishin, phooliya ma7o ma77ida asi ta sinthan eqqis.
Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu
31 I taakko, ‘Qornneliyoosa, Xoossay ne woosaa si7is, neeni manqota maaddidayssaka hassays.
a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
32 Hiza, ase Yoophe kiittada, Simoon Phexiroosa geyssa xeegisa. Simoon Phexiroosi Simoona giya galbba haashiya uraa son abbaa doonan siiratis’ yaagis.
Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘
33 Hessa gisho, taani neekko ellesada kiittas; ne lo77o yadasa. Hiza, Xoossay nena Kiittidaba ubbaa si7anaw ha77i nuuni ubbay hayssan Godaa sinthan de7oos” yaagis.
Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“
34 Kaallidikka, Phexiroosi, “Xoossay asa som77o be7idi ase asappe shaakkenna.
Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu
35 Shin ase ubbaa oona gidikkoka baw yayyeyssanne xillo ooso ootheyssan Xoossay ufaytteyssa taani tuma akeekas.
a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně.
36 Xoossay, ubbaa Goda gidida Yesuus Kiristtoosa baggara sarotethaa odishe ha Wonggelaa Isra7eele asaas kiittidayssa hintte ereeta.
Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech.
37 Yohaannisi xinqqatebaa Galiilan sabbakida wodiyappe doomidi Yihuda biitta ubbaa gakkanaw hanidabaa hintte ereeta.
Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil.
38 Xoossay Naazirete Yesuusas Geeshsha Ayyaananne wolqqaa immis. Xoossay iyara de7iya gisho lo77obaa I oothishe Xalahe kushen haarettida ubbaa pathishe yuuyis.
Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával
39 “Ayhude biittaninne Yerusalaamen I oothida ubbabaas nuuni markkatta. Entti masqaliya bolla kaqqidi iya wodhidosona.
a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži!
40 Shin Xoossay heedzantho gallasan hayqoppe iya denthidi asaas qonccana mela oothis.
Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali.
41 He qonccethay Xoossay koyro doorida markkatassafe attin asa ubbaas gidenna. I hayqoppe denddidaappe guye iyara midanne uyida.
Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili.
42 Xoossay Wonggelaa asaas nuuni odana melanne paxa de7eyssata bollanne hayqqidayssata bolla pirddanaw shuumettiday Yesuusa gideyssa markkattana mela nuna kiittis.
Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými.
43 Xoossay iya ammaniyaa ubbaa nagaray, iya sunthan atto geetetteyssa nabeti markkattoosona” yaagis.
Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“
44 Phexiroosi buroo he oda onggonnashin qaala si7iya ubbaa bolla Geeshsha Ayyaanay wodhdhis.
Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače.
45 Phexiroosara Yoophefe yida ammaniyaa qaxxarettida Ayhude ubbay, Ayhude gidonnayssati bolla Geeshsha Ayyaanay gukkida gisho malaalettidosona.
Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu.
46 Gaasoykka, entti dumma dumma doonan haasayishininne Xoossaa gitatethaa sabbishin si7idosona. He wode Phexiroosi zaaridi,
Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl:
47 “Hayssati qassi nu mela Geeshsha Ayyaana ekkidayssati xammaqettonna mela haathe digganay oonee?” yaagis.
„Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“
48 Entti Yesuus Kiristtoosa sunthan xammaqettana mela entta kiittis. Hessafe guye, entti banttara guutha gallas uttana mela Phexiroosa woossidosona.
A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.
