Thimo 31
1 Ĩno nĩyo mĩario ya Mũthamaki Lemueli: nĩ ndũmĩrĩri nditũ ĩrĩa aarutirwo nĩ nyina:
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 “Atĩrĩrĩ, wee mũrũ wakwa, ngũkwĩra atĩa, o wee mwana wa nda yakwa, ngũkwĩra atĩa o wee mwana wa mĩĩhĩtwa yakwa,
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 atĩrĩ, ndũkanaitange hinya waku na andũ-a-nja, kana ũhe ũhoti waku acio manangaga athamaki.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 “Atĩrĩrĩ, wee Lemueli, athamaki matiagĩrĩirwo nĩkũnyua ndibei, ti mũtugo wa athamaki kũnyua ndibei, anene matiagĩrĩirwo nĩ kwĩrirĩria njoohi,
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 nĩgeetha matikanyue mariganĩrwo nĩ ũrĩa watho uugaga, nao magithie arĩa othe ahinyĩrĩrie kĩhooto kĩao.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Heaga arĩa marathira njoohi, na ndibei kũrĩ arĩa marĩ na ruo rũnene rwa ngoro;
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 reke manyue mariganĩrwo nĩ ũthĩĩni wao, na matige gũcooka kũririkana kĩeha kĩao.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 “Arĩrĩria arĩa matangĩhota kwĩyarĩrĩria, warĩrĩrie kĩhooto kĩa arĩa othe anyamaarĩku.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Maarĩrĩrie, na ũmatuĩre ciira na kĩhooto; rũĩrĩra kĩhooto kĩa arĩa athĩĩni na arĩa abatari.”
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Mũtumia ngatha-rĩ, angĩoneka kũ? Nĩgũkorwo thogora wake nĩũkĩrĩte mũno ũrĩa wa ruru iria ndune.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Mũthuuri wake nĩamwĩhokete biũ, na ndarĩ kĩndũ kĩa bata angĩaga.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Mũtumia ũcio, matukũ mothe ma muoyo wake, no maũndũ mega ekaga mũthuuriwe, na ndangĩmwĩka ũũru.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Ethaga guoya wa ngʼondu na ndigi cia ũguta, agacirutĩra wĩra na kĩyo, na moko make.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Ahaana ta marikabu cia wonjoria, tondũ athũgũraga irio ciake kuuma kũraya.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Okĩraga rũciinĩ kũrĩ o na nduma; akahe andũ a nyũmba yake irio, na akagaĩra ndungata ciake cia airĩtu mawĩra mao.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Ecũũranagia ũhoro wa mũgũnda mũna, akaũgũra; kuumana na ũthũkũmi wake, ahaandaga mũgũnda wa mĩthabibũ.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Ehotoragĩra wĩra wake erutanĩirie; moko make marĩ hinya wa kwĩrutĩra wĩra.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Nĩatigagĩrĩra atĩ wonjoria wake nĩũrĩ na uumithio, naguo tawa wake ũraaraga ũgĩakana.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Anyiitaga mũtĩ wa kuogotha ndigi na guoko, nakĩo gĩcũni kĩa ndigi agakĩnyiitĩrĩra na ciara ciake.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Nĩataanahagĩra andũ arĩa athĩĩni, nao arĩa abatari akamatambũrũkĩria moko make.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Rĩrĩa tharunji yagũa-rĩ, we ndamakaga atĩ nĩĩgũthĩĩnia andũ a nyũmba yake; nĩgũkorwo othe nĩahumbe nguo cia rangi mũtune.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Nĩatumaga indo cia kwara ũrĩrĩ wake; nake ehumbaga nguo cia gatani ĩrĩa njega, na cia rangi wa ndathi.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Mũthuuri wake nĩaheagwo gĩtĩĩo kĩhingo-inĩ gĩa itũũra inene, harĩa aikaraga marĩ na athuuri a bũrũri.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Mũtumia ũcio nĩatumaga nguo cia gatani agaciendia, na agatwaragĩra onjoria mĩcibi.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Hinya na ũtĩĩku nĩcio nguo iria ehumbaga; nĩakenaga ategwĩtigĩra matukũ marĩa magooka.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Aaragia ciugo cia ũũgĩ, naruo rũrĩmĩ rwake rũrutanaga maũndũ ma ũtugi.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Nĩarũmbũyagia maũndũ ma nyũmba yake, na ndarĩĩaga irio atanogeire.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Ciana ciake ciarahũkaga, cikoiga arorathimwo; o nake mũthuuri wake nĩamũgaathagĩrĩria, akamwĩra atĩrĩ:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 “Andũ-a-nja aingĩ manatuĩka ngatha, no wee nĩũmakĩrĩte othe.”
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Ngoga nĩ cia kũheenania, naguo ũthaka nĩ wa tũhũ; no mũtumia ũrĩa mwĩtigĩri Jehova nĩ wa kũgaathĩrĩrio.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Mũrĩhei mũcaara wa wĩra ũrĩa arutĩte, naguo wĩra wake ũrekwo ũmũgaathĩrĩrie kĩhingo-inĩ gĩa itũũra rĩrĩa inene.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
