Thimo 30
1 Ĩno nĩyo mĩario ya Aguri mũrũ wa Jake, na nĩ ndũmĩrĩri nditũ: Mũndũ ũcio eerire Ithieli, akĩĩra Ithieli na Ukali atĩrĩ:
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 “Niĩ ndĩ mũndũ mũriitu gũkĩra andũ arĩa angĩ; ndirĩ na ũtaũku ta wa mũndũ.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Ndiĩrutĩte kũgĩa na ũũgĩ, o na kana ngamenya Ũrĩa Mũtheru.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Nũũ wanambata igũrũ na agacooka agaikũrũka gũkũ thĩ? Nũũ wanacookereria rũhuho ngundi-inĩ ciake? Maaĩ namo-rĩ, nũũ ũrĩ wamoohania na nguo yake ya igũrũ? Nũũ wahaandire ituri ciothe cia thĩ? Etagwo atĩa, nake mũriũ etagwo atĩa? Akorwo nĩũũĩ-rĩ, ndũkĩnjĩĩre!
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 “Kiugo gĩothe kĩa Ngai gĩtirĩ mahĩtia; nĩwe ngo ya arĩa moragĩra harĩ we.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Ndũkanongerere ciugo ciake, ndakae gũkũrũithia wonekane ũrĩ wa maheeni.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 “Nĩngũkũhooya maũndũ meerĩ, Wee Jehova; ndũkanarege kũhe mo mbere ya ngue:
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Atĩrĩrĩ, njehereria maũndũ matarĩ ma ma, na ma maheeni, cindaihĩrĩrie mũno; ningĩ ndũkaahe ũthĩĩni kana ũtonga, no ũũheage irio cia o mũthenya.
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Ndikaagĩe na indo nyingĩ mũno, ngũkaane, njũũrie atĩrĩ, ‘Jehova nũũ?’ Kana thĩĩne mũno, njiye, na nĩ ũndũ ũcio ngĩmenererie rĩĩtwa rĩa Ngai wakwa.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 “Ndũgacambie ndungata kũrĩ mũnene wayo, ndĩgagĩkũrume, nawe ũrĩhio ũũru ũcio.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 “Nĩ kũrĩ andũ marumaga maithe mao o na matangĩrathima manyina mao;
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 kũrĩ andũ arĩa meyonaga marĩ atheru maitho-inĩ mao, o rĩrĩa matathambĩtio gĩko kĩao;
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 nĩ arĩa marĩ maitho ma mwĩtĩĩo, o arĩa maroraga andũ manyiira;
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 nĩo arĩa magego mao mahaana ta hiũ cia njora, na ngambucu ciao ihaana ta tũhiũ twa gũtambuura arĩa athĩĩni, mahuke thĩ, na arĩa abatari, mathire andũ-inĩ.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 “Thambara ĩrĩ airĩtu eerĩ. Matitigithagĩria kuuga, ‘Tũhei! Tũhei!’ “Kũrĩ indo ithatũ itarĩ hĩndĩ ihũũnaga, o na nĩ inya itarĩ hĩndĩ ingiuga, ‘Nĩndaigania!’
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 Nacio nĩ mbĩrĩra, na nda thaata, na thĩ tondũ ndĩrĩ hĩndĩ ĩiganagia maaĩ, na mwaki tondũ ndũrĩ hĩndĩ uugaga, ‘Nĩndaigania!’ (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 “Riitho rĩa mũndũ ũrĩa ũnyũrũragia ithe, na akarurũka kũiguaga nyina, rĩgaakũũrwo nĩ mahuru ma kĩanda-inĩ, na rĩkaarĩĩo nĩ nderi.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 “Kũrĩ maũndũ matatũ mangegagia mũno makĩria, o na nĩ mana marĩa niĩ itakuũkagĩrwo nĩmo:
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 namo nĩ mũthiĩre wa nderi rĩera-inĩ, na mũthiĩre wa nyoka rwaro-inĩ rwa ihiga, na mũthiĩre wa marikabu ĩrĩ iria-inĩ gatagatĩ, na mũthiĩre wa mũndũ makĩendana na mũirĩtu.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 “Ũyũ nĩguo mũthiĩre wa mũndũ-wa-nja mũtharia: Arĩĩaga na akehuura mĩromo, akoiga atĩrĩ, ‘Ndirĩ ũndũ mũũru njĩkĩte.’
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 “Kũrĩ maũndũ matatũ matũmaga thĩ ĩthingithe, o na nĩ mana ĩtangĩĩtiiria:
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 namo nĩ ndungata ĩtuĩkĩte mũthamaki, na mũndũ mũkĩĩgu ahũũnĩte irio,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 na mũndũ-wa-nja ũtangĩendeka ahikĩte, na ndungata ya mũirĩtu ĩtuĩkĩte mũtumia wa mũthuuri wa mũmĩathi.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 “Nĩ kũrĩ nyamũ inya nini gũkũ thĩ, no nĩ njũgĩ mũno:
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Thigiriri-rĩ, nĩ ciũmbe itarĩ hinya, no nĩciĩigagĩra mũthiithũ wa irio hĩndĩ ya riũa;
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 ikami nĩ ciũmbe itarĩ ũhoti, no nĩciĩthondekagĩra ciikaro ciacio ndwaro-inĩ cia mahiga;
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 ngigĩ itirĩ mũthamaki wacio, no nĩitwaranaga hamwe irĩ mbũtũ;
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 njagathi no inyiitwo na rũhĩ, no ĩtũũraga thĩinĩ wa nyũmba cia athamaki.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 “Kũrĩ indo ithatũ irĩ mũkinyũkĩrie mũgaacĩru, o na nĩ inya ngaacĩru rĩrĩa igũthiĩ:
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 nĩ mũrũũthi, arĩ guo ũrĩ hinya mũno gatagatĩ ka nyamũ iria ingĩ ciothe, na ndũngĩeherera nyamũ ĩrĩkũ kana ĩrĩkũ njĩra;
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 nĩ njamba ya ngũkũ ĩrĩa ĩkinyũkagia na nguthi, na thenge, na mũthamaki mũthiũrũrũkĩrie nĩ mbũtũ ciake cia ita.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 “Angĩkorwo nĩwĩtuĩte mũndũ mũkĩĩgu, na ũgetũũgĩria, kana ũkorwo nĩũthugundĩte gwĩka ũũru-rĩ, humbĩra kanua gaku na rũhĩ!
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Nĩgũkorwo o ta ũrĩa iria rĩthũcagwo, rĩkoima thiagĩ, na o ta ũrĩa iniũrũ rĩthioragwo rĩkoira thakame-rĩ, ũguo noguo gũthogotha marakara kũrehaga ngũĩ.”
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
