Gũcookerithia 32
1 Ta thikĩrĩria, wee igũrũ, ngũhe ũhoro; o na we thĩ-rĩ, ta igua ciugo cia kanua gakwa.
Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.
2 Reke ũrutani wakwa uure ta mbura, nacio ciugo ciakwa igwe ta ime, ituĩke ta rũthuthuũ rũkiurĩra nyeki ya mũmerano, o na ĩtuĩke ta mbura nyingĩ ĩkiurĩra mĩmera mĩĩthĩ.
Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,
3 Nĩngũhunjia ũhoro wa Rĩĩtwa rĩa Jehova. Hĩ, kĩgoocei ũnene wa Ngai witũ!
Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,
4 We nĩwe Rwaro rwa Ihiga, mawĩra make nĩ makinyanĩru, nacio njĩra ciake ciothe nĩ cia kĩhooto. Nĩ Ngai mwĩhokeku na ndahĩtagia, nĩ mũrũngĩrĩru, na nĩ wa kĩhooto.
Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.
5 Nĩmethaahĩtie harĩ we; ũndũ wa thoni nĩ atĩ ti ciana ciake rĩngĩ, no nĩ rũciaro rũremi na rwaganu.
Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.
6 Ũũ nĩguo mũngĩrĩha wega wa Jehova, inyuĩ andũ aya akĩĩgu na mwagĩte ũũgĩ? Githĩ tiwe Ithe wanyu, o we Mũmbi wanyu, ũrĩa wamũmbire na agĩtũma mwĩhaande wega?
Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.
7 Ririkana matukũ ma tene; wĩciirie ũhoro wa njiaro iria ihĩtũkĩte. Ũria thoguo na nĩegũkwĩra, O na athuuri anyu na nĩmegũgũtaarĩria.
Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.
8 Rĩrĩa Ũrĩa-ũrĩ-Igũrũ-Mũno aaheire ndũrĩrĩ igai rĩacio, rĩrĩa aagayanirie iruka ciothe cia andũ, nĩekĩrĩire andũ othe mĩhaka, kũringana na mũigana wa ariũ a Isiraeli.
Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.
9 Nĩ gũkorwo igai rĩa Jehova nĩ andũ ake, Jakubu nĩwe igai rĩake rĩrĩa eegaĩire.
Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.
10 Aamuonire arĩ kũndũ werũ-inĩ, werũ ũtarĩ kĩndũ, ũgambagwo nĩ nyamũ. Nake akĩmũgitĩra na akĩmũmenyerera; aamũrangagĩra o ta kĩũma kĩa riitho rĩake,
Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.
11 o ta ũrĩa nderi yarahũraga tũcui twayo gĩtara-inĩ kĩayo, ĩkareera igũrũ rĩa tũcui twayo, ĩtambũrũkĩtie mathagu mayo nĩguo ituoe, na ĩgatũkuua mathagu-inĩ mayo.
Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:
12 Jehova o we wiki nĩwe wamũtongoririe; gũtiarĩ ngai ngʼeni yarĩ hamwe nake.
Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.
13 Atũmire ahaice kũndũ kũrĩa gũtũũgĩru bũrũri-inĩ, na akĩmũhũũnia na matunda ma mĩgũnda. Nĩamũheire ũũkĩ uumĩte ihiga-inĩ, na akĩmũhe maguta moimĩte ihiga-inĩ rĩa nyaigĩ;
Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,
14 akĩmũhe ngorono na iria kuuma ndũũru-inĩ cia ngʼombe, na cia mbũri na tũtũrũme tũnoru. o na mbũri na ndũrũme iria njega mũno cia Bashani, na ngano ĩrĩa njega mũno. Nĩwanyuire thakame ĩrĩ mũhũyũ ya thabibũ, nĩyo ndibei yacio.
Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.
15 Jeshuruni nake aanorire, agĩikia haati; aahũũnire, agĩtunguha, na agĩkenga mwĩrĩ. Agĩgĩtigana na Ngai ũrĩa wamũmbire, na akĩrega Rwaro rwa Ihiga, o ruo Mũhonokia wake.
Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.
16 Nĩmatũmire aigue ũiru nĩ ũndũ wa ngai icio ciao ngʼeni, na makĩmũrakaria na mĩhianano yao ĩrĩ magigi.
K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.
17 Nĩmarutĩire ndaimono magongona, iria itarĩ Ngai: ngai iria matooĩ, ngai iria cieyumĩrĩtie o ica-ikuhĩ, ngai iria iteetigĩrĩtwo nĩ maithe manyu.
Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.
18 Nĩwatiganĩirie Rwaro rwa Ihiga, rũrĩa rwagũciarire; ũkĩriganĩrwo nĩ Mũrungu ũrĩa wagũciarire.
Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.
19 Jehova nĩonire ũndũ ũcio nake akĩmarega nĩ ũndũ nĩarakarĩtio nĩ ariũ ake na airĩtu ake.
To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,
20 Nake akiuga atĩrĩ, “Nĩngũmahitha ũthiũ wakwa, nyone ũrĩa marigĩrĩrio mao magaakorwo matariĩ; nĩgũkorwo nĩ rũciaro rũremi, ciana itaangĩĩhokeka.
A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.
21 Manjiguithirie ũiru nĩ ũndũ wa ngai itarĩ bata, na makĩndakaria na ngai ciao itarĩ kĩene. Ngaamaiguithia ũiru na rũrĩrĩ hatarĩ; ngaatũma marakario nĩ rũrĩrĩ rũtarĩ na ũmenyo.
Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.
22 Nĩ gũkorwo mwaki nĩwakĩtio nĩ mangʼũrĩ makwa, ũrĩa wakanaga ũgakinya mũhuro wa kwa ngoma. Nĩũkaniina thĩ na magetha mayo, na ũmundie itina cia irĩma mwaki. (Sheol h7585)
Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor. (Sheol h7585)
23 “Nĩngamombĩrĩra mĩtino na mĩguĩ yakwa ndĩmĩhũthĩre ngĩmahũũra nayo.
Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.
24 Nĩngamarehithĩria ngʼaragu ya kũmahinyaria, ndĩmarehithĩrie gĩthĩĩna gĩa kũmaniina na mũthiro wa kũmooraga; Ngaamarehithĩria nyamũ cia gĩthaka irĩ magego moogĩ, ndĩmarehithĩrie ũrũrũ wa nduĩra iria inyororokaga rũkũngũ-inĩ.
Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.
25 Rũhiũ rwa njora nĩrũkaniina ciana ciao njĩra-inĩ ya itũũra; kĩmako gĩkaamaiyũra marĩ kwao mĩciĩ. Aanake na airĩtu nĩmagathira, o hamwe na ngenge, na andũ arĩa marĩ na mbuĩ.
Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.
26 Ndoigire nĩngamaharagania, na tharie kũririkanwo kwao kuuma kũrĩ andũ,
Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,
27 no nĩndetigĩrire kĩnyararo gĩa thũ, nĩguo mũmuku ndakaage gũtaũkĩrwo, oige atĩrĩ, ‘Guoko gwitũ nĩgũtooranĩtie; Jehova tiwe wĩkĩte ũũ wothe.’”
Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.
28 Nĩ rũrĩrĩ rũteciiragia, matirĩ na gũkũũrana thĩinĩ wao.
Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.
29 Naarĩ korwo maarĩ oogĩ mahote kũmenya ũguo na makũũrane ũrĩa ũhoro wao wa kũrigĩrĩria ũgaakorwo ũtariĩ!
Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.
30 Mũndũ ũmwe angĩhota atĩa gũtengʼeria andũ ngiri, kana andũ eerĩ matũme andũ ngiri ikũmi moore, tiga makorirwo meendetio nĩ Rwaro rwa Ihiga, tiga Jehova akorirwo amatiganĩirie?
Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.
31 Nĩ gũkorwo ihiga rĩao rĩtihaana ta Rwaro rwa Ihiga riitũ, o ta ũrĩa o na thũ ciitũ ciũĩ.
Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.
32 Mũthabibũ wao uumĩte mũthabibũ-inĩ wa Sodomu, na ũkoima mĩgũnda-inĩ ya Gomora. Thabibũ ciayo ciyũrĩte thumu, nacio ikũmba ciacio ikarũra.
Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.
33 Ndibei yacio nĩ ũrũrũ wa nduĩra, o guo thumu ũrĩa mũũru mũno wa nduĩra.
Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.
34 “Githĩ ndikoretwo njigĩte ũndũ ũyũ wega ngaikara ndĩũmenyereire mũthiithũ-inĩ wakwa?
Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?
35 Kũrĩhanĩria nĩ gwakwa; nĩ niĩ ngaarĩhanĩria. Ihinda rĩakinya, kũgũrũ kwao nĩ gũgaatenderũka; mũthenya wao wa mwanangĩko ũrĩ hakuhĩ, naguo mũtino wao ũhiũhĩte ũmakore.”
Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.
36 Jehova nĩagaciirithia andũ ake, na aiguĩre ndungata ciake tha, rĩrĩa akoona nĩmathirĩtwo nĩ hinya, na gũtirĩ o na ũmwe wao ũtigarĩte, arĩ ngombo kana atarĩ ngombo.
Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.
37 Nake nĩ akoiga atĩrĩ, “Rĩu ngai ciao ikĩrĩ ha, ihiga rĩu meehithaga harĩ rĩo,
I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?
38 ngai iria ciarĩĩaga maguta ma magongona mao, na ikanyua ndibei ya indo iria ciarutagwo cia kũnyuuo? Reke cigĩũkĩre imũteithie! Reke imũhe kĩĩgitio!
Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.
39 “Rĩu menyai atĩ niĩ mwene nĩ niĩ Ngai! Gũtirĩ ngai ũngĩ tiga niĩ. Nĩ niĩ njũraganaga na niĩ ndũũranagia muoyo, nĩndiihanĩtie na nĩngũhonia, na gũtirĩ o na ũmwe ũngĩhonokania kuuma guoko-inĩ gwakwa.
Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.
40 Nguoya guoko gwakwa na igũrũ njuge atĩrĩ: O ta ũrĩa ndũũraga muoyo nginya tene,
Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
41 rĩrĩa ngaanoora rũhiũ rwakwa rwa njora rũkahenia na ndĩrũnyiite na guoko gwakwa ngĩtua ciira, nĩngerĩhĩria kũrĩ thũ ciakwa, na ndĩĩrĩhĩrie kũrĩ arĩa maathũire.
Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.
42 Nĩngatũma mĩguĩ yakwa ĩnyue thakame ĩrĩĩo, Naruo rũhiũ rwakwa rwa njora rũrĩage nyama: ĩyo nĩ thakame ya arĩa moragĩtwo na arĩa matahĩtwo, na mĩtwe ya atongoria a thũ.”
Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.
43 Inyuĩ ndũrĩrĩ, kenai hamwe na andũ ake, nĩgũkorwo nĩakarĩhanĩria thakame ya ndungata ciake; acirĩhĩrie harĩ thũ ciake, na ahoroherie bũrũri wake, o na andũ ake.
Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.
44 Musa nĩmookire na Joshua mũrũ wa Nuni, na makĩaria ciugo ciothe cia rwĩmbo rũrũ andũ makĩiguaga.
I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.
45 Rĩrĩa Musa aarĩkirie kũhe andũ a Isiraeli ũhoro ũcio,
A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,
46 akĩmeera atĩrĩ, “Ciugo ici ciothe ndaamwĩra ũmũthĩ itarĩ na itherũ, rekei ciikare ngoro-inĩ cianyu, nĩgeetha mũgaatha ciana cianyu gwathĩkĩra wega ciugo icio ciothe cia watho ũyũ.
Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.
47 To ciugo o ũguo harĩ inyuĩ, no nĩcio muoyo wanyu. Nĩigatũma mũtũũre matukũ maingĩ bũrũri ũrĩa mũraringa Rũũĩ rwa Jorodani mũkawĩgwatĩre.”
Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.
48 Mũthenya o ro ũcio Jehova akĩĩra Musa atĩrĩ,
Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
49 “Ambata, ũkinye mwambato wa Abarimu o, kũu kĩrĩma kĩa Nebo bũrũri-inĩ wa Moabi, kũngʼethanĩra na Jeriko, wĩrorere Kaanani, bũrũri ũrĩa ndĩrahe andũ a Isiraeli ũtuĩke igai rĩao.
Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.
50 Kĩrĩma kĩu ũkũhaica nĩkĩo ũgaakuĩra, nawe ũcookanĩrĩrio hamwe na andũ anyu, o ta ũrĩa mũrũ wa nyũkwa Harũni aakuĩrĩire kĩrĩma-inĩ kĩa Horu, nake agĩcookanĩrĩrio hamwe na andũ arĩa manakua.
A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.
51 Gĩtũmi kĩa ũguo nĩ tondũ inyuĩ eerĩ nĩmwagire kũnjĩtĩkia mũrĩ mbere ya andũ a Isiraeli o kũu maaĩ-inĩ ma Meriba Kadeshi werũ-inĩ wa Zini tondũ mũtiigana kũrũgamĩrĩra ũtheru wakwa harĩ andũ a Isiraeli.
Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
52 Nĩ ũndũ ũcio, nĩ ũkuona bũrũri ũcio ũrĩ o haraaya; no ndũgatoonya bũrũri ũcio ndĩrahe andũ a Isiraeli.”
Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.
