Psalm 55

1 Dem Sangmeister für Saitenspiele. Eine Unterweisung Davids. Nimm zu Ohren, o Gott, mein Gebet, und verbirg Dich nicht vor meinem Flehen.

Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

2 Horche auf mich und antworte mir. In meinem Sinnen irre ich umher und stöhne,

Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

3 Ob der Stimme meines Feindes, ob dem Zwängen des Ungerechten, denn sie erregen Unrecht über mich und grollen mir im Zorne.

A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

4 Mein Herz kreißet in mir; und Schrecken des Todes fallen über mich.

Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

5 Furcht und Beben kommen über mich, und Grausen hat mich bedeckt.

Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

6 Und ich spreche: Wer gibt mir Fittiche wie der Taube, ich flöge hin, wo ich wohnete.

I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

7 Siehe, ferne würde ich entfliehen, in der Wüste würde ich übernachten. (Selah)

Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)

8 Schleunigst würde ich entkommen vom Sturme des Windes, vom Wetter.

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

9 Verschlinge, Herr, zerteile ihre Zunge; denn ich sehe Gewalttat und Hader in der Stadt.

Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

10 Sie gehen bei Tag und bei Nacht in ihr umher, auf ihren Mauern, und Unrecht und Mühsal ist in ihrer Mitte.

Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

11 Unheil ist in ihrer Mitte, und nicht weicht von ihrer Straße Hinterlist und Trug.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

12 Denn nicht ein Feind schmäht mich, das ertrüge ich; nicht der mich haßte, macht sich groß über mich, ich könnte mich vor ihm verbergen.

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

13 Du aber bist es, ein Mensch wie meinesgleichen, mein Leiter und mein Bekannter;

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

14 Die wir zusammen süße, heimliche Beratung pflogen und im Zuge zum Gotteshause wallten.

Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

15 Tod über sie! Laß sie lebendig in die Hölle hinabfahren; denn Böses ist in ihrem Aufenthalt, in ihrer Mitte. (Sheol h7585)

Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)

16 Ich rufe zu Gott, und Jehovah wird mich retten.

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

17 Des Abends, des Morgens und des Mittags will ich klagen und jammern, und Er wird meine Stimme hören.

U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

18 Er löst meine Seele ein im Frieden, daß sie mir nicht nahen; denn viele waren ihrer bei mir.

Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

19 Gott wird es hören und sie demütigen, Der von Alters her sitzet, (Selah) weil bei ihnen kein Wechsel ist, und sie Gott nicht fürchten.

Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

20 Er hat seine Hände ausgestreckt wider die so friedlich mit ihm waren, hat seinen Bund entweiht.

Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

21 Sie machen glatt wie Butter seinen Mund, und es nähert sich sein Herz. Weicher denn Öl sind seine Worte, und sind gezückte Schwerter.

Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

22 Wirf dein Anliegen auf Jehovah, und Er wird für dich sorgen, und den Gerechten nicht wanken lassen in Ewigkeit.

Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.

23 Aber Du, Gott, wirst sie in den Brunnen des Grabens hinabbringen. Die Männer des Bluts und des Trugs werden ihre Tage nicht zur Hälfte bringen. Ich aber vertraue auf Dich.

Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.