Psalm 38

1 Ein Psalm Davids. Zum Gedächtnis. Jehovah, strafe mich nicht in Deiner Entrüstung, und züchtige mich nicht in Deinem Grimm.

Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

2 Denn Deine Pfeile fahren auf mich nieder, und Deine Hand fährt nieder auf mich.

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

3 Nichts Gesundes ist an meinem Fleisch ob Deinem Unwillen, und kein Frieden in meinen Gebeinen ob meiner Sünde.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

4 Denn meine Missetaten gehen über mein Haupt. Wie eine schwere Last sind sie zu schwer für mich.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

5 Es stinken eiternd meine Striemen ob meiner Narrheit.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

6 Ich bin gekrümmt und gar sehr niedergebeugt, düster gehe ich einher den ganzen Tag.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

7 Denn meine Lenden sind voll Feuerbrands, und nichts Gesundes ist an meinem Fleisch.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

8 Erstarrt bin ich, und sehr zerstoßen, ich brülle vor dem Grollen meines Herzens.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

9 O Herr, vor Dir ist all mein Sehnen, und mein Seufzen ist Dir nicht verborgen.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

10 Mein Herz pocht, meine Kraft verläßt mich, und meiner Augen Licht, auch das ist nicht mehr bei mir.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

11 Meine Lieben und Genossen stehen meiner Plage gegenüber und meine Nächsten stehen von ferne.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

12 Und die mir nach der Seele trachten, legen Fallstricke, und die mein Übel suchen, reden Unheil und sinnen auf Trug den ganzen Tag.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

13 Ich aber, wie ein Tauber, höre nicht, und wie ein Stummer, der seinen Mund nicht öffnet.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

14 Und ich bin wie ein Mann, der nicht hört und keine Strafrede in seinem Munde hat.

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

15 Denn auf Dich, Jehovah, warte ich, Du wirst mir antworten, Herr, mein Gott.

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

16 Denn ich spreche: Laß sie nicht fröhlich sein über mich. Wenn mein Fuß wankt, machen sie sich groß wider mich.

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

17 Denn ich bin zum Sturze bereit, und mein Schmerz ist beständig vor mir.

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

18 Denn ich sage an meine Missetat, und härme mich ob meiner Sünde.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

19 Und meine Feinde sind am Leben, sie sind mächtig, und viel sind derer, die mich fälschlich hassen,

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

20 Und welche Böses mir um Gutes vergelten, die sich wider mich setzen, weil ich dem Guten nachsetze.

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

21 Verlasse mich nicht, Jehovah, mein Gott. Sei nicht fern von mir.

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

22 Stehe mir schleunig bei, Herr, mein Heil!

Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.