Psalm 109

1 Gott meines Lobes, schweig nicht stille!

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

2 Denn der Mund des Ungerechten und der Mund des Truges haben wider mich sich geöffnet, sie reden mit mir mit Zungen der Lüge.

Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

3 Und mit des Hasses Worten umgeben sie mich, und streiten ohne Ursache wider mich.

A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

4 Für meine Liebe sind sie meine Widersacher; ich aber bin im Gebet.

Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

5 Und sie tun Böses mir, statt Gutes, und Haß für meine Liebe.

Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

6 Bestelle einen Ungerechten über ihn, und lasse Satanas ihm zur Rechten stehen.

Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

7 Wird er gerichtet, gehe er als Ungerechter hervor und zur Sünde werde ihm sein Gebet!

Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

8 Es sollen seiner Tage wenig sein, sein Amt nehme ein anderer.

Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

9 Seine Söhne seien Waisen und sein Weib eine Witwe.

Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

10 Und lasse umherwandern seine Söhne und betteln und nachsuchen aus ihren Verödungen.

Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

11 Es umstricke der Gläubiger alles, was er hat, und Fremde rauben seine Arbeit.

Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

12 Keiner reiche ihm Barmherzigkeit dar, und keiner sei gnädig seinen Waisen!

Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

13 Seine Nachkommen werden ausgerottet! ihr Name im anderen Geschlecht ausgewischt!

Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

14 Es müsse seiner Väter Missetat bei Jehovah gedacht und seiner Mutter Sünde nicht ausgewischt werden.

Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

15 Sie sollen beständig vor Jehovah sein, daß ihr Gedächtnis Er ausrotte von der Erde.

Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

16 Weil Er nicht gedachte Barmherzigkeit zu tun, und den elenden Mann und den Dürftigen verfolgte und den, so verzagten Herzens, daß er ihn töte.

Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

17 Und er liebte den Fluch, so komme der über ihn; und er hatte keine Lust am Segen, so sei er ferne von ihm!

Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

18 Und er ziehe Fluch an, wie sein Obergewand, und er komme in sein Inneres wie Wasser, und wie Öl in seine Gebeine.

A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

19 Er sei ihm wie ein Kleid, das ihn umhüllt, und wie eine Umgürtung, die beständig ihn gürtet.

Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

20 Dies sei die Belohnung meiner Widersacher von Jehovah, und derer, so Böses reden wider meine Seele.

Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

21 Und Du, Jehovah, Herr, handle mit mir um Deines Namens willen; denn gut ist Deine Barmherzigkeit, errette mich.

Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

22 Denn elend bin ich und dürftig, und durchbohrt ist mein Herz in meinem Inneren.

Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

23 Wie der Schatten, wenn er sich neigt, gehe ich dahin, wie die Heuschrecke werde ich abgeschüttelt.

Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

24 Meine Knie straucheln vom Fasten, und mein Fleisch fällt ab vom Fett.

Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

25 Und ich bin ihnen zur Schmach; sie sehen mich und nicken mit dem Kopf.

Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

26 Stehe mir bei, Jehovah, mein Gott, rette mich nach Deiner Barmherzigkeit.

Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

27 Und lasse sie wissen, daß das Deine Hand ist, daß Du, Jehovah, es tust.

Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

28 Fluchen sie, so segne Du, stehen sie auf, so lasse sie beschämt werden! Aber Dein Knecht müsse fröhlich sein!

Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

29 Meine Widersacher müssen mit Schande angezogen werden, und mit ihrer Scham umhüllt werden wie mit einem Oberkleid.

Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

30 Ich will Jehovah sehr danken mit meinem Mund, und in Vieler Mitte will ich Ihn loben.

Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

31 Denn Er steht dem Dürftigen zur Rechten, ihn zu retten von denen, die seine Seele richten.

Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.