1 Korinther 12
1 Was die Geistesgaben anlangt, Brüder, so will ich euch nicht in Ungewißheit lassen.
O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
2 Ihr wißt, daß ihr Heiden waret und zu den stummen Götzen, wie man eben euch führte, hingeführt wurdet.
Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
3 Darum tue ich euch kund, daß niemand, der im Geiste Gottes redet, spricht: Verflucht ist Jesus; und niemand Jesus einen Herrn heißen kann, er rede denn durch den Heiligen Geist.
Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
4 Es gibt aber Unterschiede in den Gnadengaben, es ist jedoch ein und derselbe Geist;
Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
5 Auch gibt es Unterschiede in den Ämtern, aber es ist ein Herr.
A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
6 Und es gibt Unterschiede in den Wirkungen; aber es ist ein und derselbe Gott, Der alles in allen wirkt.
A rozdílné jsou moci, ale tentýž jest Bůh, kterýž působí všecko ve všech.
7 Einem jeglichen aber wird gegeben eine Kundgebung des Geistes zu einer Nutzwirkung;
Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
8 Denn dem einen wird gegeben durch den Geist die Rede der Weisheit, dem anderen die Rede der Erkenntnis, nach demselben Geist;
Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podlé téhož Ducha.
9 Einem anderen der Glaube durch denselben Geist; einem anderen die Gaben der Heilung durch denselben Geist.
Jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu.
10 Einem anderen die Gabe, Wunder zu tun, einem anderen Weissagung, einem anderen Geister zu unterscheiden, einem anderen mancherlei Zungen, wieder einem anderen Auslegung der Zungen.
Někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků.
11 Das alles aber wirkt ein und derselbe Geist, der einem jeden insbesondere zuteilt, wie er will.
Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
12 Gleichwie nämlich der Leib ein und derselbe ist und viele Glieder hat, alle Glieder aber des einen Leibes, wiewohl ihrer viele sind, einen Leib bilden: also auch Christus.
Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má oudů, ale všickni ti jednoho těla oudové, mnozí jsouce, jedno tělo jsou: tak i Kristus.
13 Denn durch den einen Geist sind wir alle zu einem Leib getauft, wir seien Juden oder Griechen, Knechte oder Freie, und alle sind wir mit einem Geist getränkt.
Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buď Židé, buď Řekové, buď služebníci, neb svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
14 Denn der Leib ist nicht ein Glied, sondern viele.
Nebo tělo není jeden oud, ale mnozí.
15 So aber der Fuß spräche: Ich bin keine Hand, so bin ich kein Teil des Leibes; sollte er darum kein Teil des Leibes sein?
Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
16 Und so das Ohr spräche: Weil ich kein Auge bin, darum bin ich kein Teil des Leibes; sollte es darum kein Teil des Leibes sein?
A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
17 Wenn der ganze Leib Auge wäre, wo bliebe das Gehör? Wenn er ganz Gehör wäre, wo bliebe der Geruch?
Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak sluch? Pakli všecko sluch, kde povonění?
18 Nun hat aber Gott ein jegliches der Glieder am Leibe so gesetzt, wie Er gewollt hat.
Ale zřídil Bůh oudy, jeden každý z nich v těle, tak jakž chtěl.
19 Wenn alle ein Glied wären, wo bliebe der Leib?
Pakliť by všickni byli jeden oud, kde by bylo tělo?
20 Nun sind aber der Glieder viele, aber es ist ein Leib.
Ale nyní ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo.
21 Es kann das Auge nicht zur Hand sagen: Ich bedarf deiner nicht, oder das Haupt zu den Füßen: Ich bedarf euer nicht.
Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
22 Sondern vielmehr sind die Glieder des Leibes, welche die schwächeren zu sein scheinen, notwendig;
Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
23 Und denjenigen, die wir für die unansehnlicheren am Körper halten, legen wir noch größeren Wert bei, und die unanständigeren kleiden wir um so mehr;
A kteréž máme za nejnepoctivější v těle, těm větší poctivost činíme; a nepoctiví naši hojnější ozdobu mají,
24 Denn die uns wohl anstehen, bedürfen es nicht. Aber Gott hat den Leib also zusammengesetzt, daß Er dem dürftigeren Teile am meisten Ehre gab,
Poctiví pak oudové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, dav poslednějšímu hojnější poctivost,
25 Auf daß nicht eine Spaltung am Leibe wäre und die Glieder eins für das andere gleiche Sorge trügen.
Aby nebyla roztržitost v těle, ale aby oudové jedni o druhé vespolek pečovali.
26 Und so ein Glied leidet, leiden alle Glieder mit, und so ein Glied gepriesen wird, teilen alle Glieder die Freude.
A protož jestliže co trpí jeden oud, spolu s ním trpí všickni oudové; pakli jest v slávě jeden oud, radují se spolu s ním všickni oudové.
27 Ihr aber seid der Leib Christi und Glieder, jeder nach seinem Teil.
Vy pak jste tělo Kristovo, a oudové z částky.
28 Und Gott hat die einen in der Gemeinde gesetzt für das erste zu Aposteln, fürs zweite zu Propheten, fürs dritte zu Lehrern, dann die Wunderkräfte, dann die Heilkräfte, Hilfeleistungen, Vorstände, Zungengaben.
A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom dary uzdravování, pomocníky, správce, rozličnost jazyků.
29 Sind alle Apostel? Alle Propheten? Alle Lehrer?
Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
30 Haben alle Wunderkräfte? Alle Heilgaben? Reden alle mit Zungen? Haben alle die Auslegungsgabe?
Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky mluví? Zdali všickni vykládají?
31 Strebt aber alle nach den besten Gaben, und ich zeige euch den allerbesten Weg dazu.
Snažujte se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.
