Psalm 66
1 Dem Vorsänger. Ein Psalmlied. Jauchzet Gott, alle Welt!
Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
2 Singet Ehre seinem Namen, machet herrlich sein Lob!
Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
3 Sprechet zu Gott: Wie wunderbar sind deine Werke! Ob der Größe deiner Macht schmeicheln dir deine Feinde.
Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
4 Alle Welt bete dich an und lobsinge dir, lobsinge deinem Namen! (Pause)
Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
5 Kommt her und schauet die Werke Gottes, dessen Tun an den Menschenkindern so wunderbar ist!
Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
6 Er verwandelte das Meer in trockenes Land, durch den Strom gingen sie zu Fuß; daselbst freuten wir uns seiner.
Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
7 Er herrscht durch seine Kraft ewiglich; seine Augen beobachten die Völker; die Widerspenstigen werden nicht aufkommen gegen ihn. (Pause)
Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
8 Preiset, ihr Nationen, unsern Gott, Lasset laut sein Lob erschallen,
Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
9 der unsre Seelen ins Leben rief und unsre Füße nicht wanken ließ!
Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
10 Denn du hast uns geprüft, o Gott, und uns geläutert, wie man Silber läutert;
Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
11 du hast uns ins Gefängnis wandern lassen, hast unsern Lenden eine schwere Last auferlegt;
Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
12 du hast Menschen über unser Haupt fahren lassen; wir sind in Feuer und Wasser gekommen; aber du hast uns herausgeführt in die Freiheit.
Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
13 Darum will ich mit Brandopfern in dein Haus kommen und dir meine Gelübde bezahlen,
A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
14 welche sich meinen Lippen entrungen haben und die mein Mund geredet hat, als mir bange war.
Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
15 Fette Brandopfer will ich dir darbringen samt dem Rauch von Widdern; Rinder samt Böcken will ich zurichten. (Pause)
Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
16 Kommt her, höret zu, alle, die ihr Gott fürchtet; ich will erzählen, was er an meiner Seele getan hat!
Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
17 Zu ihm rief ich mit meinem Munde, und Lobpreis war auf meiner Zunge.
Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
18 Hätte ich Unrecht vorgehabt in meinem Herzen, so hätte der Herr nicht erhört;
Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
19 aber wahrlich, Gott hat erhört, er hat auf die Stimme meines Flehens geachtet.
Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
20 Gelobt sei Gott, der mein Gebet nicht abgewiesen und seine Gnade nicht von mir gewendet hat!
Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
