Psalm 25
1 Von David. Zu dir, o HERR, erhebe ich meine Seele;
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 mein Gott, ich traue auf dich; laß mich nicht zuschanden werden, daß meine Feinde nicht frohlocken über mich.
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Gar keiner wird zuschanden, der deiner harrt; zuschanden werden, die ohne Ursache treulos handeln!
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 HERR, zeige mir deine Wege und lehre mich deine Pfade;
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 leite mich durch deine Wahrheit und lehre mich; denn du bist der Gott meines Heils; auf dich harre ich allezeit.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Gedenke, o HERR, deiner Barmherzigkeit und deiner Gnade, die von Ewigkeit her sind!
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Gedenke nicht der Sünden meiner Jugend und meiner Übertretungen; gedenke aber mein nach deiner Gnade, um deiner Güte willen, o HERR.
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Der HERR ist gut und gerecht, darum weist er die Sünder auf den Weg;
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 er leitet die Elenden auf den rechten Pfad und lehrt die Elenden seinen Weg.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Alle Pfade des HERRN sind Gnade und Wahrheit denen, die seinen Bund und seine Zeugnisse bewahren.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Um deines Namens willen, o HERR, vergib meine Schuld; denn sie ist groß!
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Wer ist der Mann, der den HERRN fürchtet? Er lehrt ihn den Weg, den er erwählen soll.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Seine Seele wird im Guten wohnen, und sein Same wird das Land besitzen.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Freundschaft hält der HERR mit denen, die ihn fürchten, und seinen Bund tut er ihnen kund.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Meine Augen sind stets auf den HERRN gerichtet, daß er meinen Fuß aus dem Netze ziehe.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Wende dich zu mir und sei mir gnädig; denn ich bin einsam und elend!
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Erleichtere die Angst meines Herzens und führe mich heraus aus meinen Nöten!
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Siehe an mein Elend und meine Plage und vergib mir alle meine Sünden!
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Siehe an meine Feinde, denn ihrer sind viele, und sie hassen mich grimmig.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Bewahre meine Seele und rette mich; laß mich nicht zuschanden werden; denn ich traue auf dich!
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Unschuld und Redlichkeit mögen mich behüten; denn ich harre deiner.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 O Gott, erlöse Israel aus allen seinen Nöten!
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
