Psalm 122

1 Ein Wallfahrtslied. Von David. Ich freue mich an denen, die zu mir sagen: Lasset uns zum Hause des HERRN gehen!

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 Unsre Füße stehen in deinen Toren, Jerusalem!

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 Jerusalem, du bist gebaut als eine Stadt, die fest in sich geschlossen ist,

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 wohin die Stämme hinaufziehen, die Stämme des HERRN (ein Zeugnis für Israel), zu preisen den Namen des HERRN!

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Denn dort sind Stühle gesetzt zum Gericht, die Stühle des Hauses David.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Bittet für den Frieden Jerusalems! Es gehe wohl denen, die dich lieben!

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Friede sei in deinen Mauern und Glück in deinen Palästen!

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 Um meiner Brüder und Freunde willen sage ich: Friede sei in dir!

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 Um des Hauses des HERRN, unsres Gottes, willen will ich dein Bestes suchen!

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.