Psalm 106
1 Hallelujah! Danket dem HERRN, denn er ist gütig, seine Gnade währt ewiglich!
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Wer kann die Machttaten des HERRN beschreiben und allen seinen Ruhm verkünden?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Wohl denen, die das Recht beachten, die Gerechtigkeit üben allezeit!
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Gedenke meiner, o HERR, aus Gnaden gegen dein Volk, suche mich heim mit deinem Heil,
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 daß ich einen Einblick bekomme in das Wohlergehen deiner Auserwählten, mich freue an der Freude deines Volkes und mich deines Erbteils rühme.
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 Wir haben gesündigt samt unsern Vätern, wir haben verkehrt gehandelt, wir haben gefrevelt.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Unsre Väter in Ägypten hatten nicht acht auf deine Wunder, sie gedachten nicht an die Größe deiner Güte und waren widerspenstig am Meer, am Schilfmeer.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Aber er half ihnen um seines Namens willen, um seine Stärke kundzutun.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 Und er bedrohte das Schilfmeer, daß es vertrocknete, und ließ sie durch die Tiefen gehen wie auf einer Steppe.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 Und er rettete sie von der Hand des Hassers und erlöste sie aus der Hand des Feindes.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 Und das Wasser bedeckte ihre Bedränger, nicht einer von ihnen blieb übrig.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Da glaubten sie seinen Worten und sangen sein Lob.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 Aber sie vergaßen seine Werke bald, sie warteten nicht auf seinen Rat,
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 sondern ließen sich gelüsten in der Wüste und versuchten Gott in der Einöde.
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 Und er gab ihnen, was sie forderten, sandte aber eine Seuche unter sie.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 Und sie wurden eifersüchtig auf Mose im Lager, auf Aaron, den Heiligen des HERRN.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 Da tat sich die Erde auf und verschlang Datan und bedeckte die Rotte Abirams;
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 und Feuer verzehrte ihre Rotte, die Flamme versengte die Gottlosen.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 Sie machten ein Kalb am Horeb und warfen sich nieder vor dem gegossenen Bild.
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 Sie vertauschten ihre Herrlichkeit gegen das Abbild eines Stiers, der Gras frißt.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 Sie vergaßen Gottes, ihres Retters, der große Dinge in Ägypten getan,
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 Wunder im Lande Hams, Furchtbares am Schilfmeer.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 Und er gedachte sie zu vertilgen, wenn nicht Mose, sein Auserwählter, in den Riß getreten wäre vor seinem Angesicht, um seinen Grimm abzuwenden, daß er sie nicht vertilgte.
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 Sie verachteten das liebliche Land, sie glaubten seinem Worte nicht.
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 Und sie murrten in ihren Zelten, sie gehorchten nicht der Stimme des HERRN.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 Da erhob er seine Hand [und schwur], sie niederzustrecken in der Wüste
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 und ihren Samen unter die Nationen zu werfen und sie zu zerstreuen in die Länder.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 Und sie hängten sich an den Baal-Peor und aßen Opfer der toten [Götzen],
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 und sie erzürnten ihn mit ihrem Tun; da brach die Plage unter ihnen aus.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Aber Pinehas trat auf und übte Gericht, so daß die Plage aufgehalten ward.
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 Das wurde ihm zur Gerechtigkeit gerechnet auf alle Geschlechter, in Ewigkeit.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 Und sie erzürnten ihn am Haderwasser, und es erging Mose übel um ihretwillen.
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 Denn sie betrübten seinen Geist, und er redete unbedacht mit seinen Lippen.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 Sie vertilgten die Völker nicht, von denen der HERR ihnen gesagt hatte;
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 sondern ließen sich ein mit den Heiden und lernten ihre Weise.
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 Und sie dienten ihren Götzen, und diese wurden ihnen zum Fallstrick.
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 Und sie opferten ihre Söhne und ihre Töchter den bösen Geistern.
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 Und sie vergossen unschuldiges Blut, das Blut ihrer Söhne und ihrer Töchter, welche sie den Götzen Kanaans opferten, und so wurde das Land durch Blutschulden entweiht.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 Und sie befleckten sich mit ihren Werken und hurten mit ihrem Tun.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 Da entbrannte der Zorn des HERRN wider sein Volk, und er faßte einen Abscheu gegen sein Erbe.
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 Und er gab sie in die Hand der Nationen, daß ihre Hasser über sie herrschten.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 Und ihre Feinde bedrückten sie, und sie wurden gedemütigt unter ihre Hand.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Er errettete sie oftmals; aber sie widerstrebten ihm mit ihren Anschlägen und kamen herunter durch eigene Schuld.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 Aber er sah ihre Not an, als er ihr Schreien hörte,
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 und gedachte seines Bundes mit ihnen und empfand Mitleid nach seiner großen Huld
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 und ließ sie Erbarmen finden bei denen, die sie gefangen hielten.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Hilf uns, HERR, unser Gott, sammle uns aus den Heiden, daß wir deinem heiligen Namen danken und uns glücklich preisen, zu deinem Ruhm!
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Gelobt sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit, und alles Volk soll sagen: Amen! Hallelujah!
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
