Sprueche 7
1 Mein Sohn, bewahre meine Rede und birg meine Gebote in dir!
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2 Beobachte meine Gebote, so wirst du leben, und bewahre meine Lehre wie einen Augapfel!
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3 Binde sie an deine Finger, schreibe sie auf die Tafel deines Herzens!
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4 Sprich zur Weisheit: Du bist meine Schwester! und sage zum Verstand: Du bist mein Vertrauter!
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5 daß du bewahrt bleibest vor dem fremden Weibe, vor der Buhlerin, die glatte Worte gibt!
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6 Denn als ich am Fenster meines Hauses durch das Gitter guckte
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7 und die Einfältigen beobachtete, bemerkte ich unter den Söhnen einen unverständigen Jüngling.
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8 Der strich auf der Gasse herum, nicht weit von ihrem Winkel, und betrat den Weg zu ihrem Haus
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9 in der Dämmerung, beim Einbruch der Nacht, da es dunkelte.
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10 Siehe, da lief ihm ein Weib entgegen im Hurenschmuck und verschmitzten Herzens,
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11 frech und zügellos. Ihre Füße können nicht zu Hause bleiben;
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12 bald auf der Straße, bald auf den Plätzen, an allen Ecken lauert sie.
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
13 Die ergriff und küßte ihn, und mit unverschämter Miene sprach sie zu ihm:
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
14 «Ich war ein Dankopfer schuldig, heute habe ich meine Gelübde bezahlt;
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
15 darum bin ich ausgegangen dir entgegen, um eifrig dein Angesicht zu suchen, und ich fand dich auch!
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
16 Ich habe mein Lager mit Teppichen gepolstert, mit bunten Decken von ägyptischem Garn;
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17 ich habe mein Bett besprengt mit Myrrhe, Aloe und Zimt.
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18 Komm, wir wollen der Liebe genießen bis zum Morgen, uns an Liebkosungen ergötzen!
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19 Denn der Mann ist nicht zu Hause, er hat eine weite Reise angetreten,
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20 er hat den Geldbeutel mitgenommen und kommt erst am Tage des Vollmonds wieder heim.»
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21 Durch ihr eifriges Zureden machte sie ihn geneigt und bewog ihn mit ihren glatten Worten,
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22 so daß er ihr plötzlich nachlief, wie ein Ochse zur Schlachtbank geht und wie ein Gefesselter zum Narrenhaus
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23 (bis ihm der Pfeil die Leber spaltet), wie ein Vogel ins Netz hinein fliegt und nicht weiß, daß es ihn sein Leben kostet!
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24 So schenkt mir nun Gehör, ihr Söhne, und merkt auf die Reden meines Mundes!
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25 Dein Herz neige sich nicht ihren Wegen zu, und verirre dich nicht auf ihre Pfade;
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26 denn sie hat viele verwundet und zu Fall gebracht, und gewaltig ist die Zahl ihrer Opfer.
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
