Sprueche 31
1 Worte des Königs Lemuel; die Lehre, die seine Mutter ihm gab:
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Was soll ich dir raten, mein Sohn, du Sohn meines Leibes, du Sohn meiner Gelübde?
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Opfere nicht den Weibern deine Kraft, noch deine Zeit denen, welche die Könige entnerven!
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Es ziemt sich für Könige nicht, Lemuel, es ziemt sich für Könige nicht, Wein zu trinken, noch für Fürsten der Hang zu berauschendem Getränk!
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Sie könnten über dem Trinken das Gesetz vergessen und ein falsches Urteil fällen all dem unglücklichen Volk.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Gebt starkes Getränk denen, die untergehen, und Wein den betrübten Seelen!
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 So können sie über dem Trinken ihre Armut vergessen und brauchen nicht mehr an ihr Leid zu denken.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Tue deinen Mund auf für den Stummen, für das Recht aller Verlassenen!
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Tue deinen Mund auf, richte recht und verteidige den Elenden und Armen!
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Ein wackeres Weib (wer findet es?) ist weit mehr wert als köstliche Perlen!
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Auf sie verläßt sich ihres Mannes Herz, und an Gewinn mangelt es ihm nicht.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Sie erweist ihm Gutes und nichts Böses ihr ganzes Leben lang.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Sie zieht Wolle und Flachs und verarbeitet es mit willigen Händen.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Wie die Handelsschiffe bringt sie ihr Brot aus der Ferne herbei.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Bevor der Morgen graut, ist sie schon auf und gibt Speise heraus für ihr Haus und befiehlt ihren Mägden.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Sie trachtet nach einem Acker und erwirbt ihn auch; mit dem Ertrag ihrer Hände pflanzt sie einen Weinberg an.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Sie gürtet ihre Lenden mit Kraft und stählt ihre Arme.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Sie sieht, daß ihre Arbeit gedeiht; ihr Licht geht auch des Nachts nicht aus.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Sie greift nach dem Spinnrocken, und ihre Hände fassen die Spindel.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Sie tut ihre Hand dem Unglücklichen auf und reicht ihre Hände dem Armen.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Vor dem Schnee ist ihr nicht bange für ihr Haus, denn ihr ganzes Haus ist in Scharlach gekleidet.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Sie macht sich selbst Decken; Linnen und Purpur ist ihr Gewand.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Ihr Mann ist wohlbekannt in den Toren, wenn er unter den Ältesten des Landes sitzt.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Sie macht Hemden und verkauft sie und liefert dem Händler Gürtel.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Kraft und Würde ist ihr Gewand, und sie lacht des künftigen Tages.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ihren Mund öffnet sie mit Weisheit, und freundliche Unterweisung ist auf ihrer Zunge.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Sie behält ihre Haushaltung im Auge und ißt nie das Brot der Faulheit.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Ihre Söhne wachsen heran und preisen sie glücklich; ihr Mann rühmt sie ebenfalls:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 «Viele Töchter sind wackere Frauen geworden; aber du übertriffst sie alle!»
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Anmut besticht und Schönheit vergeht; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Gebt ihr von den Früchten ihres Wirkens, und ihre Werke werden sie loben in den Toren!
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
