< Sprueche 20 >

1 Der Wein, das starke Getränk, macht übermütig und wild, und keiner, der sich damit berauscht, wird weise.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Der König ist zu fürchten wie ein brüllender Löwe; wer sich seinen Zorn zuzieht, verwirkt sein Leben.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Abzulassen vom Zank ist für den Mann eine Ehre; jeder Narr aber kann die Zähne zeigen.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Im Herbst will der Faule nicht pflügen; begehrt er dann in der Ernte, so ist nichts da!
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Tiefes Wasser ist der Rat im Herzen eines Mannes; ein verständiger Mann aber schöpft es aus.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Viele Menschen werden gnädige Herren genannt; wer findet aber einen treuen Mann?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Ein Gerechter, der in seiner Unsträflichkeit wandelt, wohlgehe es seinen Kindern nach ihm!
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Ein König, der auf dem Richterstuhl sitzt, findet mit seinen Augen jeden Bösen heraus.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Wer kann sagen: Ich habe mein Herz geläutert, ich bin rein geworden von meiner Sünde?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Zweierlei Gewicht und zweierlei Maß, die sind beide dem HERRN ein Greuel!
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Schon ein Knabe gibt durch seine Handlungen zu erkennen, ob er lauter und redlich werden will.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Ein hörendes Ohr und ein sehendes Auge, die hat beide der HERR gemacht.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Liebe den Schlaf nicht, sonst wirst du arm; tue deine Augen auf, so hast du zu essen genug!
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 «Es ist schlecht, es ist schlecht!» spricht der, welcher etwas kaufen will; nimmt er's aber doch, so rühmt er sich hernach.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Es gibt Gold und viele Perlen; aber ein kostbares Geschmeide sind verständige Lippen.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Nimm ihm sein Kleid; denn er hat sich für einen Fremden verbürgt; und statt der Unbekannten pfände ihn aus!
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Erschwindeltes Brot schmeckt dem Manne süß; aber hernach wird sein Mund voll Kies.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Pläne kommen durch Beratung zustande, und mit Überlegung führe Krieg!
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Ein umhergehender Verleumder plaudert Geheimnisse aus; darum, weil er das Maul nicht halten kann, laß dich gar nicht mit ihm ein!
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Wer seinem Vater und seiner Mutter flucht, dessen Leuchte wird erlöschen in der dichtesten Finsternis.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Ein Erbe, das man zuerst kaum erwarten mag, wird schließlich nicht gesegnet sein.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Du sollst nicht sagen: «Ich will Böses vergelten!» Harre des HERRN, der wird dir helfen!
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Zweierlei Gewicht ist dem HERRN ein Greuel, und falsche Waage ist nicht gut.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Vom HERRN hangen die Schritte des Mannes ab; was versteht der Mensch von seinem Weg?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Es ist dem Menschen ein Fallstrick, überstürzt zu rufen: «Geweiht!» und erst nach dem Gelübde zu überlegen.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Ein weiser König worfelt die Gottlosen und zerdrischt sie mit dem Rad.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Der Geist des Menschen ist eine Leuchte des HERRN; sie durchforscht alle Kammern des Leibes.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Gnade und Wahrheit werden den König behüten; durch Gnade befestigt er seinen Thron.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Der Jünglinge Zier ist ihre Kraft, und der Greise Schmuck ist ihr graues Haar.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Blutige Striemen reinigen vom Bösen, und Schläge treffen die Kammern des Leibes.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

< Sprueche 20 >