Johannes 12
1 Jesus kam nun sechs Tage vor dem Passah nach Bethanien, wo Lazarus, der Verstorben war, welchen er von den Toten auferweckt hatte.
Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar.
2 Da machten sie ihm ein Mahl daselbst, und Martha diente; Lazarus aber war einer von denen, die mit ihm zu tische lagen.
Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar.
3 Da nahm Maria ein Pfund Salbe, echte, köstliche Narde, und salbte die Füße Jesu, und trocknete seine Füße mit ihren Haaren; das Haus aber ward erfüllt mit dem Geruch der Salbe.
Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům.
4 Da sagt einer von seinen Jüngern, Judas, Simons (Sohn) der Ischariot, der ihn zu verraten im Begriffe war:
Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí:
5 Warum ist diese Salbe nicht verkauft worden für dreihundert Denare, und den Armen gegeben?
„Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“
6 Das sprach er aber nicht, weil ihm etwas an den Armen lag, sondern weil er ein Dieb war, und die Kasse hatte, und trug, was gesteuert wurde.
Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil.
7 Da sprach Jesus: Laß sie! auf den Tag meines Begräbnisses hat sie es aufbewahrt.
Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb.
8 Denn Arme habt ihr allezeit bei euch, mich aber habt ihr nicht allezeit.
Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“
9 Es erfuhr nun viel Volk der Juden, daß Jesus daselbst sei, und kamen nicht allein um Jesu willen, sondern damit sie auch Lazarus sähen, welchen er von den Toten auferweckt hatte.
Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara.
10 Die hohen Priester aber ratschlagten, damit sie auch Lazarus töteten,
Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara,
11 Weil um seinetwillen viele Juden hingingen, und an Jesus glaubten.
protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo.
12 Am Tage darauf, als viel Volk, das auf das Fest gekommen war, hörte, daß Jesus nach Jerusalem kommt,
Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat.
13 Nahmen sie Palmenzweige, und gingen aus, ihm entgegenzugehen, und schrieen: Hosianna, gesegnet sei der da kommt im Namen des Herrn, der König Israels!
Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“
14 Jesus aber fand ein Eselein, und setzte sich darauf, wie geschrieben steht:
Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka:
15 "Fürchte dich nicht, Tochter Zion, siehe dein König kommt reitend auf einem Eselsfüllen."
„Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“(Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili.
16 Das wußten aber seine Jünger zuerst nicht, sondern als Jesus verherrlicht war, da erinnerten sie sich, daß dieses von ihm geschrieben steht, und sie ihm dieses getan hatten.
Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.)
17 Es hatte aber der Volkshaufe, der bei ihm war, als er Lazarus aus dem Grabe rief, und ihn von den Toten auferweckte, davon Zeugnis abgelegt;
Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli,
18 Darum kam ihm auch das Volk entgegen, weil sie gehört, daß er dieses Zeichen getan hatte.
a tím zástup narůstal.
19 Die Pharisäer sprachen zu einander: Sehet ihr, daß ihr nichts ausrichtet? Siehe, die Welt ist ihm nachgelaufen.
Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“
20 Es waren auch etliche Griechen unter denen, die hinaufgezogen waren, daß sie am Feste anbeteten;
V Jeruzalémě bylo i několik Řeků, kteří přišli oslavit velikonoční svátky spolu s Židy. Chtěli Ježíše poznat,
21 Diese nun kamen zu Philippus, der von Bethsaida in Galiläa war, baten ihn, und sprachen: Herr, wir möchten Jesus sehen.
a tak poprosili o pomoc Ježíšova učedníka Filipa: „Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“
22 Kommt Philippus, und sagt es dem Andreas; und Philippus und Andreas sagen es weiter Jesus.
Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi.
23 Jesus aber antwortete ihnen, und sprach: Die Stunde ist gekommen, daß der Menschensohn verherrlicht werde.
Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno.
24 Wahrlich, wahrlich, ich sage euch: Wenn das Weizenkorn nicht in die Erde fällt, und erstirbt, so bleibt es allein, wenn es aber erstirbt, so bringt es viele Frucht.
Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek.
25 Wer seine Seele liebt, der wird sei verlieren, und wer seine Seele haßt in dieser Welt, der wird sie zu künftigen Leben bewahren. (aiōnios g166)
Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost. (aiōnios g166)
26 Wenn mir jemand dienen will, der folge mir nach, und wo ich bin, da soll auch mein Diener sein. Wenn mir jemand dient, den wird mein Vater ehren.
Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží.
27 Jetzt ist meine Seele erschüttert, und was soll ich sagen? Vater, rette mich aus dieser Stunde? Aber darum bin ich ja in diese Stunde gekommen.- Vater, verherrliche deinen Namen!
Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání.
28 Da kam eine Stimme aus dem Himmel: Ich habe ihn schon verherrlicht, und will ihn abermals verherrlichen!
Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“
29 Der Volkshaufe nun, der da stund, und es hörte, sprach: Es hat gedonnert; andere sprachen: Ein Engel hat mit ihm geredet.
Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“
30 Jesus antwortete, und sprach: Nicht um meinetwillen ist diese Stimme geschehen, sondern um euretwillen.
„Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám, “vysvětloval Ježíš.
31 Jetzt ist das Gericht dieser Welt; jetzt wird der Fürst dieser Welt hinausgestoßen werden;
„Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena.
32 Und ich, wenn ich erhöht bin von der Erde, werde ich alle zu mir ziehen.
Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“
33 Das sagte er aber, zu deuten, welches Todes er sterben würde.
34 Der Volkshaufe antwortete ihm: Wir haben gehört aus dem Gesetz, daß der Messias ewiglich bleibt, und wie sagst du, daß der Menschensohn erhöht werden wird? Wer ist dieser Menschensohn? (aiōn g165)
„Mluvíš o smrti?“ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“ (aiōn g165)
35 Da sagt ihnen Jesus: Noch eine kleine Zeit ist das Licht bei euch. Wandelt, solange ihr das Licht habt, damit euch die Finsternis nicht überfalle; und wer in der Finsternis wandelt, der weiß nicht, wo er hingeht.
Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu.
36 Solange ihr das Licht habt, glaubet an das Licht, damit ihr Söhne des Lichtes werdet. - Solches redete Jesus, dann ging er weg, und verbarg sich vor ihnen.
Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.
37 Obgleich er aber so viele Zeichen vor ihnen getan hatte, glaubten sie doch nicht an ihn.
I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili
38 Damit das Wort des Propheten Jesaias erfüllt würde, welches er gesagt: "Herr, wer glaubte dem von uns Gehörten? Und wem ist der Arm des Herrn geoffenbart?"
a tak se potvrdila slova proroka Izajáše: „Pane, kdo uvěřil našim slovům? Kdo poznal Boží moc?“
39 Darum konnten sie nicht glauben, denn Jesaias hat abermals gesagt:
Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry.
40 "Er hat ihre Augen blind gemacht, und ihre Herzen verstockt, damit sie mit den Augen nicht sehen, und mit dem Herzen nicht vernehmen, und sich bekehren, und ich sie heile."
„Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce, takže nevidí a nechápou. Neobrátí se k Bohu, aby jim mohl pomoci.“
41 Solches sagte Jesaias, als er seine Herrlichkeit sah, und von ihm redete.
Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu.
42 Doch glaubten gleichwohl viele von den Obersten an ihn, aber um der Pharisäer willen bekannten sie es nicht, damit sie nicht von der Synagoge ausgeschlossen würden,
V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení.
43 Denn sie liebten die Ehre bei Menschen mehr, als die Ehre bei Gott.
Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.
44 Jesus aber rief, und sprach: Wer an mich glaubt, der glaubt nicht an mich, sondern an den, der mich gesandt hat;
Ježíš mluvil naléhavě k lidem: „Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal.
45 Und wer mich sieht, der sieht den, der mich gesandt hat.
Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím.
46 Ich bin als Licht in die Welt gekommen, damit jeder, der an mich glaubt, nicht in der Finsternis bleibe.
Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě.
47 Und wenn jemand meine Worte gehört, und nicht geglaubt hat, so richte ich ihn nicht, denn ich bin nicht gekommen, daß ich die Welt richte, sondern daß ich die Welt errette.
Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit.
48 Wer mich verachtet, und meine Worte nicht annimmt, der hat seinen Richter; das Wort, welches ich geredet habe, dasselbe wird ihn richten am letzten Tage.
Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den.
49 Denn ich habe nicht aus mir selbst geredet, sondern der Vater, der mich gesandt hat, der hat mir ein Gebot gegeben, was ich sagen, und was ich reden soll.
Říkám jen to, čím mne Otec pověřil,
