Psalm 94
1 Du Gott der Rache, o HERR, du Gott der Rache, erscheine!
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Erhebe dich, Richter der Erde, vergilt den Stolzen nach ihrem Tun!
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Wie lange noch sollen die Gottlosen, HERR, wie lange noch sollen die Gottlosen jubeln,
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 sollen sie geifern und trotzige Reden führen, alle Übeltäter stolz sich brüsten?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Dein Volk, o HERR, zertreten sie und bedrücken dein Erbe;
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 sie erwürgen Witwe und Fremdling und morden die Waisen
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 und sagen dabei: »Nicht sieht es der HERR« oder: »Nicht merkt es der Gott Jakobs.«
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Nehmt Verstand an, ihr Unvernünftigen im Volk, und ihr Toren: wann wollt ihr Einsicht gewinnen?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Der das Ohr gepflanzt, der sollte nicht hören? Der das Auge gebildet, der sollte nicht sehn?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Der die Völker erzieht, der sollte nicht strafen, er, der die Menschen Erkenntnis lehrt?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Der HERR kennt wohl die Gedanken der Menschen, daß nur ein Hauch sie sind.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Wohl dem Manne, den du, HERR, in Zucht nimmst, und den du aus deinem Gesetz belehrst,
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 damit er sich Ruhe verschaffe vor Unglückstagen, bis dem Frevler die Grube man gräbt!
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Denn der HERR wird sein Volk nicht verstoßen und sein Erbe nicht verlassen;
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 denn Recht muß doch Recht bleiben, und ihm werden alle redlich Gesinnten sich anschließen.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Wer leistet mir Beistand gegen die Bösen? Wer tritt für mich ein gegen die Übeltäter?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Wäre der HERR nicht mein Helfer gewesen, so wohnte meine Seele wohl schon im stillen Land.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Sooft ich dachte: »Mein Fuß will wanken«, hat deine Gnade, HERR, mich immer gestützt;
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 bei der Menge meiner Sorgen in meiner Brust haben deine Tröstungen mir das Herz erquickt.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Sollte verbündet dir sein der Richterstuhl des Unheils, der Verderben schafft durch Gesetzesverdrehung?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Sie tun sich ja zusammen gegen das Leben des Gerechten und verurteilen unschuldig Blut.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Doch der HERR ist mir zur festen Burg geworden, mein Gott zu meinem Zufluchtsfelsen;
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 er läßt ihren Frevel auf sie selber fallen und wird sie ob ihrer Bosheit vertilgen: ja vertilgen wird sie der HERR, unser Gott.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
