Psalm 61

1 Dem Musikmeister über das Saitenspiel; von David. Höre, o Gott, mein lautes Rufen,

Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

2 Vom Ende der Erde ruf’ ich zu dir, da mein Herz verschmachtet. Auf einen Felsen, der mir zu hoch ist, wollest du mich führen!

Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

3 Denn du bist mir stets eine Zuflucht gewesen, ein starker Turm vor dem Feinde.

Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

4 Könnt’ ich doch allzeit weilen in deinem Zelt, im Schutze deiner Flügel mich bergen! (SELA)

Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

5 Denn du, Gott, hörst auf meine Gelübde, hast Besitz (mir) gewährt, wie die ihn erhalten, die deinen Namen fürchten.

Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

6 Füge neue Tage den Tagen des Königs hinzu, laß seine Jahre dauern für und für!

Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

7 Ewig möge er thronen vor Gottes Angesicht! Entbiete Gnade und Treue, daß sie ihn behüten!

Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

8 Dafür will ich ewig deinem Namen lobsingen, auf daß ich meine Gelübde bezahle Tag für Tag.

A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.