Psalm 55

1 Dem Musikmeister, mit Saitenspiel, ein Lehrgedicht von David. Vernimm, o Gott, mein Gebet

Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

2 Merke auf mich und erhöre mich! Ich schwanke in meinem Kummer hin und her und stöhne

Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

3 ob dem Lärmen der Feinde, ob dem Toben der Frevler; denn sie wälzen Unheil auf mich und befehden mich wütend.

A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

4 Das Herz ängstigt sich mir in der Brust, und die Schrecken des Todes haben mich befallen;

Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

5 Furcht und Zittern kommt mich an, und ein Schauder überläuft mich.

Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

6 So ruf ich denn aus: »O hätt’ ich doch Flügel wie die Taube! Ich wollte fliegen, bis ich irgendwo Ruhe fände.«

I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

7 Ja weithin wollt ich entfliehen, in der Wüste einen Rastort suchen; (SELA)

Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)

8 nach einem Zufluchtsorte für mich wollt’ ich eilen schneller als reißender Wind, als Sturm!

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

9 Vernichte, Allherr, entzweie ihre Zungen! Denn ich sehe Gewalttat und Hader in der Stadt.

Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

10 Man macht bei Tag und bei Nacht die Runde um sie auf ihren Mauern, Unheil und Elend herrschen in ihrer Mitte.

Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

11 Heilloses Treiben besteht in ihrem Innern, und von ihrem Marktplatz weicht nicht Bedrückung und Trug.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

12 Denn nicht ein Feind ist’s, der mich schmäht – das wollt’ ich ertragen; nicht einer, der mich haßt, tut groß gegen mich – ich würde vor ihm mich verbergen;

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

13 nein, du bist’s, ein Mann meinesgleichen, mein Freund und trauter Bekannter,

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

14 die wir innigen Verkehr miteinander pflegten, zum Hause Gottes schritten im Festgetümmel.

Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

15 Möge der Tod sie ereilen, mögen sie lebend zur Unterwelt fahren! Denn Bosheit herrscht in ihrer Wohnstatt, in ihrem Herzen. (Sheol h7585)

Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)

16 Ich aber rufe zu Gott, und der HERR wird mir helfen.

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

17 Abends und morgens und mittags will ich klagen und seufzen, so wird er mein Flehen vernehmen.

U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

18 Er wird meine Seele erlösen zum Frieden, so daß sie nicht an mich können; denn ihrer sind viele gegen mich.

Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

19 Gott wird mich hören, wird sie demütigen (ihnen Antwort geben), er, der von alters her auf dem Throne sitzt; (SELA) sie wollen sich ja nicht ändern und Gott nicht fürchten.

Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

20 Er hat die Hand an seine Freunde gelegt, hat seinen Bund entweiht.

Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

21 Glatt sind die Schmeichlerworte seines Mundes, aber Krieg ist sein Sinnen; linder sind seine Reden als Öl, und sind doch gezückte Schwerter.

Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

22 Wirf auf den HERRN deine Bürde: er wird dich aufrecht erhalten; er läßt den Gerechten nicht ewig wanken.

Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.

23 Ja du, Gott, wirst sie stürzen in die Tiefe des Grabes; die Männer des Blutvergießens und des Truges werden ihre Tage nicht auf die Hälfte bringen. Ich aber vertraue auf dich!

Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.