Psalm 21

1 Dem Musikmeister; ein Psalm von David. O HERR, ob deiner Kraft freut sich der König,

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

2 Seines Herzens Verlangen hast du ihm erfüllt und den Wunsch seiner Lippen ihm nicht versagt; (SELA)

Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. (Sélah)

3 denn mit Glück und Segen bist du ihm begegnet, hast aufs Haupt ihm gesetzt eine Krone von Feingold.

Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

4 Leben erbat er von dir: du hast’s ihm gewährt, der Jahre Fülle auf endlose Zeit.

Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

5 Groß ist sein Ruhm durch deine Hilfe, mit Glanz und Hoheit hast du ihn geschmückt;

Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

6 für die Dauer hast du ihn zum Segen gemacht, ihn beglückt mit Freude vor deinem Angesicht.

Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

7 Denn der König vertraut auf den HERRN und wird durch des Höchsten Gnade nicht wanken.

A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

8 Deine Hand wird treffen alle deine Feinde, deine Rechte alle erreichen, die dich hassen.

Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

9 Du wirst sie wie einen Feuerofen machen, sobald du erscheinst; der HERR wird sie verschlingen in seinem Zorn, und Feuer wird sie verzehren.

Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

10 Ihren Nachwuchs wirst du vom Erdboden tilgen und ihr Geschlecht aus der Menschenwelt.

Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

11 Wenn Böses sie gegen dich planen, auf Arglist sinnen: sie werden nichts vermögen;

Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

12 denn du wirst sie zwingen, die Flucht zu ergreifen, mit deinem Bogen auf ihr Antlitz zielen.

Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich.

13 Erhebe dich, HERR, in deiner Kraft: wir wollen dein Heldentum besingen und preisen.

Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.