Psalm 18
1 Dem Musikmeister; vom Knecht des Herrn, von David, der dieses Lied an den Herrn richtete zu der Zeit, als der Herr ihn aus der Hand aller seiner Feinde, auch aus der Gewalt Sauls errettet hatte. Er betete (damals) so: Ich liebe dich, HERR, meine Stärke!
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Der HERR ist mein Fels, meine Burg und mein Erretter,
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Den Preiswürdigen rufe ich an, den HERRN: so werd’ ich von meinen Feinden errettet.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Die Wogen des Todes hatten mich umringt, und die Ströme des Unheils schreckten mich;
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
5 die Netze des Totenreichs umfingen mich schon, die Schlingen des Todes fielen über mich. (Sheol h7585)
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 In meiner Angst rief ich zum HERRN und schrie (um Hilfe) zu meinem Gott; da vernahm er in seinem Palast mein Rufen, und mein Notschrei drang ihm zu Ohren.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 Da wankte und schwankte die Erde, und der Berge Grundfesten bebten, sie wankten hin und her, denn er war zornentbrannt.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Rauch stieg auf von seiner Nase, und fressendes Feuer drang aus seinem Munde, glühende Kohlen sprühten von ihm aus.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Er neigte den Himmel und fuhr herab, Wolkennacht lag unter seinen Füßen;
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 er fuhr auf dem Cherub und flog daher und schoß herab auf den Fittichen des Sturms;
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Finsternis machte er zu seiner Hülle, rings um sich her zu seinem Gezelt Regendunkel, dichtes Gewölk;
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 aus dem Glanz vor ihm her brachen durch seine Wolken Hagel und feurige Kohlen.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 Dann donnerte der HERR im Himmel, der Höchste ließ seine Stimme erschallen;
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 er schoß seine Pfeile ab und zerstreute sie, schleuderte Blitze und schreckte sie.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 Da wurden sichtbar die Tiefen des Meeres und aufgedeckt die Grundfesten der Erde vor deinem Schelten, o HERR, vor dem Zornesschnauben deiner Nase.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Er streckte die Hand herab aus der Höhe, erfaßte mich, zog mich heraus aus den großen Fluten,
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 entriß mich meinem starken Feinde und meinen Widersachern, die zu stark mir waren.
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 Sie hatten mich überfallen an meinem Unglückstage; doch der HERR ward mir zur Stütze;
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 er führte mich heraus auf weiten Raum, riß mich heraus, weil er Wohlgefallen an mir hatte.
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 Der HERR hat mir gelohnt nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände mir vergolten;
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 denn ich habe eingehalten die Wege des HERRN und bin von meinem Gott nicht treulos abgefallen;
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 nein, alle seine Rechte haben mir vor Augen gestanden, und seine Gebote hab’ ich nicht von mir gewiesen.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 So bin ich unsträflich vor ihm gewandelt und hab’ mich vor jeder Verschuldung gehütet;
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 drum hat mir der HERR vergolten nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände, die seinen Augen sichtbar war.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Gegen den Guten erweist du dich gütig, gegen den Redlichen zeigst du dich redlich,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 gegen den Reinen erweist du dich rein, doch gegen den Falschen zeigst du dich enttäuschend;
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 denn du schaffst demütigen Leuten Hilfe, aber stolze Augen erniedrigst du.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Ja, du läßt meine Leuchte hell scheinen; der HERR, mein Gott, macht meine Finsternis licht.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 Denn mit dir überrenne ich Feindesscharen, und mit meinem Gott überspringe ich Mauern.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Dieser Gott – sein Walten ist vollkommen; die Worte des HERRN sind lauter, ein Schild ist er allen, die zu ihm sich flüchten.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Denn wer ist Gott außer dem HERRN und wer ein Fels als nur unser Gott?,
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 dieser Gott, der mit Kraft mich gegürtet und meinen Weg ohn’ Anstoß gemacht;
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 der mir Füße verliehen den Hirschen gleich und mich sicher auf Bergeshöhen gestellt;
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 der meine Hände streiten gelehrt, daß meine Arme den ehernen Bogen spannten.
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 Du reichtest mir deinen schützenden Schild, deine Rechte stützte mich, und deine Gnade machte mich groß.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Du schafftest weiten Raum meinen Schritten unter mir, und meine Knöchel wankten nicht.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Ich verfolgte meine Feinde, holte sie ein und kehrte nicht um, bis ich sie vernichtet;
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 ich zerschmetterte sie, daß sie nicht wieder aufstehn konnten: sie sanken unter meine Füße nieder.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 Und du gürtetest mich mit Kraft zum Streit, beugtest unter mich alle, die sich gegen mich erhoben;
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 du triebst meine Feinde vor mir in die Flucht, und alle, die mich haßten, vernichtete ich:
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 sie schrien um Hilfe – doch da war kein Helfer – zum HERRN – doch er hörte sie nicht;
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 ich zermalmte sie wie Staub vor dem Winde, wie Kot auf den Gassen schüttete ich sie hin.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Du hast mich aus den Kämpfen für (mein) Volk errettet, mich zum Oberhaupt von Völkern eingesetzt: Völker, die ich nicht kannte, dienen mir;
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 aufs bloße Wort gehorchen sie mir, die Söhne des Auslands huldigen mir;
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 die Söhne des Auslands sinken mutlos hin und kommen zitternd hervor aus ihren Schlössern.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Der HERR lebt: gepriesen sei mein Hort! und erhaben ist der Gott meines Heils,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 der Gott, der mir Rache verliehen und die Völker unter meine Herrschaft gezwungen,
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 der von meinen grimmen Feinden mich gerettet und über meine Widersacher mich erhöht, von dem Mann der Gewalttat mich befreit hat!
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 Drum will ich dich preisen, HERR, unter den Völkern und deinem Namen lobsingen,
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 dir, der seinem Könige großes Heil verleiht und Gnade an seinem Gesalbten übt, an David und seinem Hause ewiglich!
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
