Psalm 146

1 Halleluja! Lobe den HERRN, meine Seele!

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

2 Loben will ich den HERRN, solange ich lebe, will meinem Gott lobsingen, solange ich bin!

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

3 Verlaßt euch nicht auf Fürsten, nicht auf Menschen, die ja nicht helfen können!

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

4 Geht der Odem ihnen aus, so kehren sie zurück zum Staube; am gleichen Tage ist’s aus mit ihren Plänen.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

5 Wohl dem, dessen Hilfe der Gott Jakobs ist, dessen Hoffnung ruht auf dem HERRN, seinem Gott,

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

6 auf ihm, der Himmel und Erde geschaffen, das Meer mit allem, was in ihnen ist, der Treue ewiglich hält;

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

7 der Recht den Unterdrückten schafft und Brot den Hungrigen gibt. Der HERR macht die Gefangenen frei;

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

8 der HERR gibt Blinden das Augenlicht, der HERR richtet die Gebeugten auf, der HERR hat lieb die Gerechten;

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

9 der HERR behütet den Fremdling; Waisen und Witwen hält er aufrecht; doch den Weg der Gottlosen macht er zum Irrweg.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

10 Der HERR wird König in Ewigkeit sein, dein Gott, o Zion, für und für! Halleluja!

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.