Sprueche 8
1 Horch! Die Weisheit ruft vernehmlich, und die Einsicht läßt ihre Stimme erschallen!
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2 Oben auf den Höhen am Wege, da wo die Pfade zusammenlaufen, hat sie sich aufgestellt;
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 neben den Toren, am Ausgang der Stadt, am Eingang der Pforten ruft sie laut:
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 »An euch, ihr Männer, richte ich meinen Ruf, und meine Stimme ergeht an die Menschenkinder.
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Gewinnt, ihr Einfältigen, Einsicht in Klugheit, und ihr Toren, gewinnt Einsicht in Verständigkeit!
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Hört zu! Denn ich habe Wertvolles zu sagen, und meine Lippen will ich auftun zu (auf-) richtiger Rede;
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 denn mein Mund spricht Wahrheit aus, und Unehrlichkeit ist ein Greuel für meine Lippen.
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Aufrichtig sind alle Reden meines Mundes: es ist nichts Hinterlistiges und Trügerisches in ihnen;
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9 sie sind sämtlich klar für den Verständigen und richtig für die zur Erkenntnis Gelangten.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10 Nehmt Unterweisung lieber an als Silber, und Erkenntnis lieber als auserlesenes Gold!
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11 Denn die Weisheit ist besser als Korallen, und alle Kleinode kommen ihr nicht gleich.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12 Ich, die Weisheit, stehe im Bunde mit der Klugheit und verfüge über Erkenntnis wohldurchdachter Pläne.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13 Die Furcht des HERRN besteht im Haß gegen das Böse; Hoffart, Hochmut und bösen Wandel sowie den Mund des Truges hasse ich.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14 Mir steht kluger Rat und Überlegung zu Gebot, ich verfüge über Einsicht, und ich besitze Tatkraft.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15 Durch mich üben die Könige ihre Königsmacht aus und erlassen die Machthaber gerechte Verordnungen;
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16 durch mich betätigen sich die Herrscher als Herrscher und alle Richter auf Erden als Edle.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17 Ich liebe, die mich lieben, und wer mich eifrig sucht, der findet mich.
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18 Reichtum und Ehre sind bei mir zu finden, bleibender Wohlstand und Gerechtigkeit;
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19 was ich einbringe, ist wertvoller als feines, gediegenes Gold, und mein Ertrag kostbarer als auserlesenes Silber.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20 Ich wandle auf dem Pfade der Gerechtigkeit, mitten auf den Bahnen des Rechts,
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21 um denen, die mich lieben, bleibenden Besitz zu verschaffen und ihre Schatzkammern zu füllen.«
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22 »Der HERR hat mich geschaffen als den Erstling seiner Schöpfertätigkeit, als das früheste seiner Werke in der Urzeit.
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23 Von Ewigkeit her bin ich gebildet, von Anbeginn an, vor den Uranfängen der Erde.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Als noch keine Fluten der Tiefe da waren, bin ich geboren worden, ehe es wasserreiche Quellen gab.
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25 Bevor die Berge eingesenkt waren, vor den Hügeln bin ich geboren worden,
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26 als er die Erde und die Fluren noch nicht geschaffen hatte und die ersten Schollen des Erdreichs.
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 Als er den Himmel baute, war ich dabei, als er das Himmelsgewölbe feststellte über der weiten Urflut;
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28 als er die Wolken droben befestigte, als er die Quellen aus den Fluten der Tiefe mit Macht hervorbrechen ließ;
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29 als er dem Meer seine Grenze setzte, damit die Wasser seine Schranke nicht überschritten, als er die Grundpfeiler der Erde feststellte:
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 da war ich als Künstlerin ihm zur Seite und war voller Entzücken Tag für Tag, indem ich vor seinen Augen allezeit spielte,
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31 indem ich auf seiner weiten Erdenwelt mein Spiel trieb und mein Entzücken an den Menschenkindern hatte.«
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32 »Nun denn, ihr Söhne, höret auf mich! Denn glückselig sind, die meine Wege einhalten.
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33 Höret auf meine Unterweisung, damit ihr weise werdet, und verwerft sie nicht!
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34 Wohl dem Menschen, der mir Gehör schenkt, indem er Tag für Tag an meiner Tür wacht und die Pfosten meiner Tore hütet!
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35 Denn wer mich findet, der findet das Leben und erlangt Wohlgefallen beim HERRN;
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36 wer mich aber verfehlt, der fügt seiner eigenen Seele Schaden zu: alle, die mich hassen, lieben den Tod.«
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
