Sprueche 16

1 Dem Menschen gehören die Entwürfe des Herzens an, aber vom HERRN kommt das, was die Zunge ausspricht. –

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

2 Einem Menschen erscheint alles rein, was er unternimmt; aber der HERR wägt die Geister. –

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

3 Befiehl dem HERRN deine Werke, dann werden deine Pläne gelingen. –

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

4 Alles hat der HERR für einen bestimmten Zweck geschaffen, so auch den Gottlosen für den Tag des Unglücks. –

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

5 Jeder Hochmütige ist dem HERRN ein Greuel: die Hand darauf! Ein solcher wird nicht ungestraft bleiben. –

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

6 Durch Liebe und Treue wird Verschuldung gesühnt, aber durch Gottesfurcht hält man sich vom Bösen fern. –

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

7 Wenn das Verhalten jemandes dem HERRN wohlgefällt, so söhnt er sogar seine Feinde mit ihm aus. –

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

8 Besser wenig mit Gerechtigkeit, als ein großes Einkommen mit Unrecht. –

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

9 Des Menschen Herz erdenkt sich seinen Weg, der HERR aber lenkt seine Schritte. –

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

10 Ein Gottesurteil liegt auf den Lippen des Königs: beim Rechtsprechen verfehlt sich sein Mund nicht. –

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

11 [Richtige] Waage und Waagschalen sind Gottes Sache; sein Werk sind alle Gewichtstücke im Beutel. –

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

12 Das Verüben von Freveltaten ist den Königen ein Greuel; denn nur durch Gerechtigkeit steht ein Thron fest. –

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

13 Wahrhaftige Lippen gefallen dem Könige wohl, und wer aufrichtig redet, den liebt er. –

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

14 Des Königs Zorn gleicht Todesboten, aber ein weiser Mann besänftigt diesen (Zorn). –

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

15 Im freundlichen Blick des Königs liegt Leben, und seine Huld ist wie eine Regenwolke des Spätregens. –

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16 Weisheit zu erwerben ist viel besser als Gold, und Einsicht zu erwerben ist wertvoller als Silber. –

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

17 Die Bahn der Rechtschaffenen ist darauf gerichtet, sich vom Bösen fernzuhalten; wer auf seinen Wandel achtgibt, behütet seine Seele. –

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

18 Hochmut kommt vor dem Fall und hoffärtiger Sinn vor dem Sturz. –

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

19 Besser ist es, demütig zu sein mit den Niedrigen, als Beute zu teilen mit den Stolzen. –

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

20 Wer auf das Wort (Gottes) achtet, wird Segen davon haben, und wer auf den HERRN vertraut: wohl ihm! –

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

21 Wer weisen Herzens ist, der wird mit Recht verständig genannt, doch Süßigkeit der Lippen fördert noch die Belehrung. –

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

22 Ein Born des Lebens ist die Einsicht für ihren Besitzer; für die Toren aber ist die Torheit eine Strafe. –

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

23 Der Verstand des Weisen macht seinen Mund klug und mehrt auf seinen Lippen die Belehrung. –

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

24 Honigseim sind freundliche Worte, süß für die Seele und gesund für den Leib. –

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

25 Mancher Weg erscheint dem Menschen gerade und ist schließlich doch ein Weg zum Tode. –

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

26 Der Hunger des Arbeiters fördert seine Arbeit, denn sein (hungriger) Mund treibt ihn dazu an. –

Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

27 Ein nichtswürdiger Mensch gräbt Unheilsgruben, und auf seinen Lippen ist’s wie brennendes Feuer. –

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

28 Ein ränkesüchtiger Mensch richtet Unfrieden an, und ein Ohrenbläser entzweit vertraute Freunde. –

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

29 Ein gewalttätiger Mensch beschwatzt seinen Genossen und führt ihn auf einen unheilvollen Weg. –

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

30 Wer seine Augen zukneift, will Arglist ersinnen; wer seine Lippen zusammenpreßt, hat Bosheit vollbracht. –

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

31 Graues Haar ist eine Ehrenkrone; auf dem Wege der Gerechtigkeit wird sie erlangt. –

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

32 Besser ein Langmütiger als ein Kriegsheld, und besser einer, der sich selbst beherrscht, als ein Städteeroberer. –

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

33 Im Bausch (des Gewandes) wirft man das Los, aber alle seine Entscheidung kommt vom HERRN.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.