Sprueche 13

1 Ein weiser Sohn nimmt die Zurechtweisung des Vaters an, aber ein Spötter hört nicht auf Scheltreden. –

Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

2 Die Frucht des Rechttuns bekommt der Gute zu genießen, das Verlangen der Treulosen aber ist auf Gewalttat gerichtet. –

Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

3 Wer seinen Mund hütet, wahrt seine Seele; wer aber seine Lippen aufsperrt, dem schlägt es zum Verderben aus. –

Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

4 Das Herz des Trägen hegt viele Wünsche, jedoch erfolglos; aber das Verlangen der Fleißigen wird reichlich befriedigt. –

Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

5 Der Gerechte haßt Lug und Trug, aber der Gottlose handelt schändlich und nichtswürdig. –

Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

6 Die Gerechtigkeit behütet die unsträflich Wandelnden, Gottlosigkeit aber bringt die Sünder zu Fall. –

Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

7 Mancher stellt sich reich und hat doch gar nichts; mancher, der sich arm stellt, besitzt ein großes Vermögen. –

Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

8 Lösegeld für das Leben ist manchem sein Reichtum, doch ein Armer bekommt keine Drohung zu hören. –

Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

9 Das Licht der Gerechten brennt lustig, aber die Leuchte der Gottlosen erlischt. –

Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

10 Bei Übermut gibt es nichts als Streit, aber bei denen, die sich raten lassen, ist Weisheit. –

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

11 Mühelos erlangtes Vermögen zerrinnt; wer aber händeweis sammelt, der gewinnt immer mehr. –

Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

12 Lange hingezogene Hoffnung macht das Herz krank, ein erfüllter Wunsch aber ist ein Baum des Lebens. –

Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13 Wer das Wort (Gottes) verachtet, verschuldet sich ihm gegenüber; wer aber das Gebot (Gottes) in Ehren hält, dem wird’s vergolten. –

Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

14 Die Belehrung des Weisen ist ein Born des Lebens, so daß man den Schlingen des Todes fern bleibt. –

Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

15 Gute Einsicht verschafft Anerkennung, aber der Treulosen Weg ist steinhart. –

Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

16 Alles vollführt der Kluge mit Überlegung, aber ein Tor kramt Dummheit aus. –

Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

17 Ein gottloser Gesandter richtet Unheil an, aber ein treuer Bote bringt Heilung. –

Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

18 Armut und Schande treffen den, der Zurechtweisung verschmäht; wer aber Zurechtweisung beachtet, kommt zu Ehren. –

Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

19 Die Erfüllung eines Wunsches tut dem Herzen wohl, aber ein Greuel ist es den Toren, vom Bösen abzulassen. –

Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

20 Wer mit Weisen umgeht, wird weise; wer sich aber zu den Toren gesellt, dem ergeht es übel. –

Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

21 Die Sünder verfolgt das Unglück, aber die Gerechten belohnt (Gott) mit Gutem. –

Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

22 Der Gute vererbt seinen Besitz auf Kindeskinder, aber der Reichtum des Sünders ist den Gerechten vorbehalten. –

Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

23 Reichliche Nahrung gewährt der Neubruch der Armen; aber mancher (Besitz) geht durch Unredlichkeit verloren. –

Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

24 Wer seine Rute schont, der haßt sein Kind; wer es aber lieb hat, läßt es früh die Züchtigung fühlen. –

Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

25 Der Gerechte hat zu essen, bis er seinen Hunger gestillt hat; aber der Magen der Gottlosen muß darben.

Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.