Sprueche 11

1 Falsche Waage ist dem HERRN ein Greuel, aber volles Gewicht ist ihm wohlgefällig. –

Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

2 Kommt Übermut, so kommt auch Schande; bei den Bescheidenen aber ist Weisheit. –

Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Die Redlichen leitet ihre Unschuld (sicher), die Treulosen aber richtet ihre Falschheit zugrunde. –

Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

4 Reichtum nützt nichts am Tage des Zorngerichts, Gerechtigkeit aber errettet vom Tode. –

Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

5 Die Gerechtigkeit des Unschuldigen macht seinen Weg eben, doch der Gottlose kommt durch seinen Frevelmut zu Fall. –

Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

6 Die Rechtschaffenen rettet ihre Gerechtigkeit, aber die Treulosen werden durch die eigene Gier gefangen. –

Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

7 Mit dem Tode eines gottlosen Menschen geht jede Hoffnung (für ihn) verloren, und die Erwartung der Ruchlosen wird vereitelt. –

Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

8 Der Gerechte wird aus der Not gerettet, und der Gottlose muß an dessen Platz treten. –

Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

9 Mit dem Munde sucht der Ruchlose seinen Nächsten zugrunde zu richten, aber durch ihre Umsicht retten sich die Gerechten. –

Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

10 Beim Wohlergehen der Gerechten frohlockt die Stadt, und beim Untergang der Gottlosen herrscht Jubel. –

Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Durch den Segen der Rechtschaffenen kommt eine Stadt empor, aber durch den Mund der Gottlosen wird sie niedergerissen. –

Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

12 Wer seinen Nächsten geringschätzig behandelt, ist unverständig, aber ein einsichtsvoller Mann schweigt still. –

Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

13 Wer als Verleumder umhergeht, deckt Geheimnisse auf; wer aber ein treues Herz besitzt, hält die Sache geheim. –

Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

14 Wenn keine umsichtige Leitung da ist, kommt ein Volk zu Fall; gut aber steht’s, wenn Ratgeber in großer Zahl da sind. –

Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

15 Ganz schlimm kann es gehen, wenn man für einen andern Bürgschaft leistet; wer aber Verpflichtungen durch Handschlag meidet, geht sicher. –

Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

16 Ein liebenswürdiges Weib erlangt Ehre (ein häßlicher Schandfleck aber ist eine Frau, die Redlichkeit haßt. Die Faulen bringen es nicht zu Vermögen, die Fleißigen aber erlangen Reichtum). –

Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

17 Ein liebevoller Mensch erweist sich selbst Gutes, der Hartherzige aber schneidet sich selbst ins Fleisch. –

Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

18 Der Gottlose erwirbt nur trügerischen Gewinn, wer aber Gerechtigkeit sät, einen sicheren Lohn. –

Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

19 So gewiß die Gerechtigkeit zum Leben führt, so sicher geht der, welcher dem Bösen nachjagt, zu seinem Tode.

Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

20 Menschen mit falschem Herzen sind dem HERRN ein Greuel; wer aber unsträflich wandelt, gefällt ihm wohl. –

Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

21 Die Hand darauf! Der Böse bleibt nicht ungestraft; aber die Nachkommenschaft der Gerechten kommt wohlbehalten davon. –

Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

22 Ein goldener Ring am Rüssel einer Sau: so ist ein schönes Weib ohne Sittsamkeit. –

Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

23 Das Streben der Gerechten führt zu lauter Glück, aber die Erwartung der Gottlosen zum Zorn. –

Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

24 Mancher teilt mit vollen Händen aus und bekommt immer noch mehr; ein anderer spart über Gebühr und wird dabei nur ärmer. –

Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

25 Eine wohltätige Seele wird reichlich gesättigt, und wer anderen zu trinken gibt, wird selbst getränkt. –

Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

26 Wer Getreide zurückhält, den verfluchen die Leute; aber Segen kommt auf das Haupt dessen, der Getreide verkauft. –

Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

27 Wer sich des Guten befleißigt, ist auf Wohlgefälliges bedacht; wenn aber jemand nach Bösem trachtet, wird es über ihn selbst kommen. –

Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

28 Wer sich auf seinen Reichtum verläßt, der wird verwelken; die Gerechten aber werden grünen wie junges Laub. –

Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

29 Wer sein eigenes Hauswesen vernachlässigt, wird Wind zum Besitz erhalten, und der Tor wird ein Knecht dessen, der weisen Sinnes ist. –

Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

30 Die Frucht des Rechttuns ist ein Baum des Lebens, aber Gewalttätigkeit nimmt das Leben. –

Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

31 Siehe, der Gerechte erhält schon auf Erden seinen Lohn: wieviel mehr der Gottlose und der Sünder!

Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?