Job 28
1 »Denn wohl gibt es für das Silber einen Fundort und eine Stätte für das Golderz, wo man es auswäscht.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Eisen wird aus der Erde herausgeholt, und Gestein schmelzt man zu Kupfer um.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Der Finsternis hat (der Mensch) ein Ziel gesetzt, und bis in die äußersten Tiefen durchforscht das in Nacht und Grauen verborgene Gestein.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Man bricht einen Stollen fern von den im Licht Wohnenden; vergessen und fern vom Fuß der über ihnen Hinschreitenden hangen sie da (an Seilen), fern von den Menschen schweben sie.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Die Erde, aus welcher Brotkorn hervorwächst, wird in der Tiefe umgewühlt wie mit Feuer.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Man findet Saphir im Gestein und Staub, darin Gold ist.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Den Pfad dorthin kennt der Adler nicht, und das Auge des Falken hat ihn nicht erspäht;
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 nicht betreten ihn die stolzen Raubtiere, noch schreitet der Leu auf ihm einher.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 An das harte Gestein legt (der Mensch) seine Hand, wühlt die Berge um von der Wurzel aus;
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 in die Felsen bricht er Schächte, und allerlei Kostbares erblickt sein Auge.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Die Wasseradern verbaut er, daß sie nicht durchsickern, und zieht so die verborgenen Schätze ans Licht hervor.«
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 »Die Weisheit aber – wo findet man diese? und wo ist die Fundstätte der Erkenntnis?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Kein Mensch kennt den Weg zu ihr, und im Lande der Lebendigen ist sie nicht zu finden.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Die Flut der Tiefe sagt: ›In mir ist sie nicht‹; und das Meer erklärt: ›Bei mir weilt sie nicht‹.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Für geläutertes Gold ist sie nicht feil, und Silber kann nicht als Kaufpreis für sie dargewogen werden;
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 sie läßt sich nicht aufwägen mit Feingold von Ophir, mit kostbarem Onyx und Saphir.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Gold und Prachtglas kann man ihr nicht gleichstellen, noch sie eintauschen gegen Kunstwerke von gediegenem Gold;
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Korallen und Kristall kommen (neben ihr) nicht in Betracht, und der Besitz der Weisheit ist mehr wert als Perlen.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Äthiopiens Topas reicht nicht an sie heran, mit reinstem Feingold wird sie nicht aufgewogen.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Die Weisheit also – woher kommt sie, und wo ist die Fundstätte der Erkenntnis?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Verborgen ist sie vor den Augen aller lebenden Wesen und verhüllt sogar vor den Vögeln des Himmels.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Die Unterwelt und das Totenreich sagen von ihr: ›Nur ein Gerücht von ihr ist uns zu Ohren gedrungen.‹«
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 »Gott hat den Weg zu ihr (allein) erschaut, und er kennt ihre Fundstätte;
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 denn er blickt bis zu den Enden der Erde und sieht, was unter dem ganzen Himmel ist.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Als er dem Winde seine Wucht bestimmte und die Wasser mit dem Maß abwog,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 als er dem Regen sein Gesetz vorschrieb und dem Wetterstrahl die Bahn anwies:
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 da sah er sie und betätigte sie, setzte sie ein und erforschte sie auch.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Zu dem Menschen aber sprach er: ›Wisse wohl: die Furcht vor dem Allherrn – das ist Weisheit, und das Böse meiden – das ist Verstand!‹«
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
