Job 15
1 Da nahm Eliphas von Theman das Wort und sagte:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 »Wird wohl ein Weiser windiges Wissen als Antwort vortragen und seine Lunge mit (bloßem) Ostwind blähen,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 um sich mit Reden zu verantworten, die nichts taugen, und mit Worten, durch die er nichts nützt?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Dazu vernichtest du die fromme Scheu und tust der Andachtsstille Abbruch, die Gott gebührt;
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 denn dein Schuldbewußtsein macht deinen Mund beredt, und du wählst die Sprache der Verschmitzten.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Dein eigener Mund verurteilt dich, nicht ich, und deine eigenen Lippen zeugen gegen dich.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Bist du etwa als erster der Menschen geboren und noch vor den Bergen auf die Welt gekommen?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hast du im Rate Gottes als Zuhörer gelauscht und dort die Weisheit an dich gerissen?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Was weißt du denn, das wir nicht auch wüßten? was verstehst du, das uns nicht auch bekannt wäre?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Auch unter uns sind Ergraute, sind Weißköpfe, reicher noch als dein Vater an Lebenstagen.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Sind dir die Tröstungen Gottes minderwertig, und gilt ein Wort der Sanftmut nichts bei dir?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Was reißt deine Leidenschaft dich fort, und was rollen deine Augen,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 daß du gegen Gott deine Wut richtest und (solche) Reden deinem Munde entfahren läßt?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Was ist der Mensch, daß er rein sein könnte, und der vom Weibe Geborene, daß er als gerecht dastände?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Bedenke doch: selbst seinen heiligen (Engeln) traut er nicht, und nicht einmal der Himmel ist rein in seinen Augen:
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 geschweige denn der Abscheuliche und Entartete, der Mensch, dem Unrechttun wie Wassertrinken ist!«
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 »Ich will dich unterweisen: höre mir zu; und was ich gesehen habe, will ich berichten,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 was die Weisen von ihren Vätern überkommen und ohne Hehl verkündigt haben –
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 ihnen war noch allein das Land übergeben, und noch kein Fremder war unter ihnen umhergezogen –:
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 ›Sein ganzes Leben lang muß der Frevler sich ängstigen, und zwar alle die Jahre hindurch, die dem Gewalttätigen beschieden sind.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Schreckensrufe dringen ihm laut ins Ohr; mitten im ruhigen Glück überfällt ihn der Verderber;
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 er hegt keine Zuversicht, aus der Finsternis wieder herauszukommen, und ist (in seiner Angst) für das Schwert ausersehen.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Er irrt nach Brot umher – wo findet er’s? Er weiß, daß durch ihn der Tag des Verderbens festgesetzt ist.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Angst und Bangigkeit schrecken ihn: sie überwältigen ihn wie ein König, der zum Sturm gerüstet ist.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Weil er seine Hand gegen Gott erhoben und dem Allmächtigen Trotz geboten hat –
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 er stürmte gegen ihn an mit emporgerecktem Halse, mit den dichten Buckeln seiner Schilde –
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 weil er sein Gesicht von Fett hatte strotzen lassen und Schmer an seinen Lenden angesetzt
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 und sich in gebannten Städten angesiedelt hatte, in Häusern, die unbewohnt bleiben sollten, die zu Trümmerhaufen bestimmt waren:
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 so bringt er’s nicht zu Reichtum, und sein Wohlstand hat keinen Bestand, und seine Sichel neigt sich nicht zur Erde.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Er kommt nicht aus der Finsternis heraus; seine Schößlinge versengt die Gluthitze, und er selbst vergeht durch den Zornhauch des Mundes Gottes.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Er verlasse sich nicht auf Trug: er täuscht sich nur; denn Trug wird auch das sein, was er durch seinen eigenen (Trug) erzielt:
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 ehe noch seine Zeit da ist, erfüllt sich sein Geschick, während sein Wipfel noch nicht gegrünt hat.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Wie der Weinstock stößt er seine Beeren unreif ab und läßt wie der Ölbaum seine Blüten abfallen.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Denn die Rotte des Frevlers bleibt ohne Frucht, und Feuer verzehrt die Zelte der Bestechung.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Mit Unheil gehen sie schwanger und gebären Frevel, und ihr Inneres bringt nur Selbsttäuschung zutage.‹«
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
