Psalm 89
1 Eine Unterweisung Ethans, des Esrahiten. Ich will singen von der Gnade des HERRN ewiglich und seine Wahrheit verkündigen mit meinem Munde für und für
Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 und sage also: Daß eine ewige Gnade wird aufgehen, und du wirst deine Wahrheit treulich halten im Himmel.
Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3 “Ich habe einen Bund gemacht mit meinem Auserwählten; ich habe David, meinem Knechte, geschworen:
Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 Ich will deinen Samen bestätigen ewiglich und deinen Stuhl bauen für und für.” (Sela)
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
5 Und die Himmel werden, HERR, deine Wunder preisen und deine Wahrheit in der Gemeinde der Heiligen.
Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6 Denn wer mag in den Wolken dem HERRN gleich gelten, und gleich sein unter den Kindern Gottes dem HERRN?
Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 Gott ist sehr mächtig in der Versammlung der Heiligen und wunderbar über alle, die um ihn sind.
Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8 HERR, Gott Zebaoth, wer ist wie du ein mächtiger Gott? Und deine Wahrheit ist um dich her.
Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9 Du herrschest über das ungestüme Meer; du stillest seine Wellen, wenn sie sich erheben.
Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 Du schlägst Rahab zu Tod; du zerstreust deine Feinde mit deinem starken Arm.
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11 Himmel und Erde ist dein; du hast gegründet den Erdboden und was darinnen ist.
Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 Mitternacht und Mittag hast du geschaffen; Thabor und Hermon jauchzen in deinem Namen.
Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 Du hast einen gewaltigen Arm; stark ist deine Hand, und hoch ist deine Rechte.
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 Gerechtigkeit und Gericht ist deines Stuhles Festung; Gnade und Wahrheit sind vor deinem Angesicht.
Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15 Wohl dem Volk, das jauchzen kann! HERR, sie werden im Licht deines Antlitzes wandeln;
Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16 sie werden über deinen Namen täglich fröhlich sein und in deiner Gerechtigkeit herrlich sein.
Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 Denn du bist der Ruhm ihrer Stärke, und durch dein Gnade wirst du unser Horn erhöhen.
Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18 Denn des HERRN ist unser Schild, und des Heiligen in Israel ist unser König.
Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19 Dazumal redetest du im Gesicht zu deinem Heiligen und sprachst: “Ich habe einen Helden erweckt, der helfen soll; ich habe erhöht einen Auserwählten aus dem Volk.
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 Ich habe gefunden meinen Knecht David; ich habe ihn gesalbt mit meinem heiligen Öl.
Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 Meine Hand soll ihn erhalten und mein Arm soll ihn stärken.
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 Die Feinde sollen ihn nicht überwältigen, und die Ungerechten sollen ihn nicht dämpfen;
Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23 sondern ich will seine Widersacher schlagen vor ihm her, und die ihn hassen, will ich plagen;
Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24 aber meine Wahrheit und Gnade soll bei ihm sein, und sein Horn soll in meinem Namen erhoben werden.
Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 Ich will seine Hand über das Meer stellen und seine Rechte über die Wasser.
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26 Er wird mich nennen also: Du bist mein Vater, mein Gott und Hort, der mir hilft.
On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27 Und ich will ihn zum ersten Sohn machen, allerhöchst unter den Königen auf Erden.
Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28 Ich will ihm ewiglich bewahren meine Gnade, und mein Bund soll ihm fest bleiben.
Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 Ich will ihm ewiglich Samen geben und seinen Stuhl, solange der Himmel währt, erhalten.
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30 Wo aber seine Kinder mein Gesetz verlassen und in meinen Rechten nicht wandeln,
Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31 so sie meine Ordnungen entheiligen und meine Gebote nicht halten,
Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32 so will ich ihre Sünde mit der Rute heimsuchen und ihre Missetat mit Plagen;
Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 aber meine Gnade will ich nicht von ihm wenden und meine Wahrheit nicht lassen trügen.
Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34 Ich will meinen Bund nicht entheiligen, und nicht ändern, was aus meinem Munde gegangen ist.
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35 Ich habe einmal geschworen bei meiner Heiligkeit, ich will David nicht lügen:
Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36 Sein Same soll ewig sein und sein Stuhl vor mir wie die Sonne;
Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37 wie der Mond soll er ewiglich erhalten sein, und gleich wie der Zeuge in den Wolken gewiß sein.” (Sela)
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38 Aber nun verstößest du und verwirfst und zürnest mit deinem Gesalbten.
Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39 Du zerstörst den Bund deines Knechtes und trittst sein Krone zu Boden.
Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 Du zerreißest alle seine Mauern und lässest seine Festen zerbrechen.
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 Es berauben ihn alle, die vorübergehen; er ist seinen Nachbarn ein Spott geworden.
Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42 Du erhöhest die Rechte seiner Widersacher und erfreuest alle seine Feinde.
Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43 Auch hast du die Kraft seines Schwertes weggenommen und lässest ihn nicht siegen im Streit.
Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 Du zerstörst seine Reinigkeit und wirfst seinen Stuhl zu Boden.
Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45 Du verkürzest die Zeit seiner Jugend und bedeckest ihn mit Hohn. (Sela)
Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
46 HERR, wie lange willst du dich so gar verbergen und deinen Grimm wie Feuer brennen lassen?
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47 Gedenke, wie kurz mein Leben ist. Warum willst du alle Menschen umsonst geschaffen haben?
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48 Wo ist jemand, der da lebt und den Tod nicht sähe? der seine Seele errette aus des Todes Hand? (Sela) (Sheol h7585)
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
49 Herr, wo ist deine vorige Gnade, die du David geschworen hast in deiner Wahrheit?
Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50 Gedenke, Herr, an die Schmach deiner Knechte, die ich trage in meinem Schoß von so vielen Völkern allen,
Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51 mit der, HERR, deine Feinde schmähen, mit der sie schmähen die Fußtapfen deines Gesalbten.
Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52 Gelobt sei der HERR ewiglich! Amen, amen.
Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
