Psalm 25
1 Ein Psalm Davids. Nach dir, HERR, verlangt mich.
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Mein Gott, ich hoffe auf dich; laß mich nicht zu Schanden werden, daß sich meine Feinde nicht freuen über mich.
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Denn keiner wird zu Schanden, der dein harret; aber zu Schanden müssen sie werden, die leichtfertigen Verächter.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 HERR, zeige mir deine Wege und lehre mich deine Steige;
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 leite mich in deiner Wahrheit und lehre mich! Denn du bist der Gott, der mir hilft; täglich harre ich dein.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Gedenke, HERR, an deine Barmherzigkeit und an deine Güte, die von der Welt her gewesen ist.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Gedenke nicht der Sünden meiner Jugend und meiner Übertretungen; gedenke aber mein nach deiner Barmherzigkeit um deiner Güte willen!
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Der HERR ist gut und fromm; darum unterweist er die Sünder auf dem Wege.
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Er leitet die Elenden recht und lehrt die Elenden seinen Weg.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Die Wege des HERRN sind eitel Güte und Wahrheit denen, die seinen Bund und seine Zeugnisse halten.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Um deines Namens willen, HERR, sei gnädig meiner Missetat, die da groß ist.
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Wer ist der, der den HERRN fürchtet? Er wird ihn unterweisen den besten Weg.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Seine Seele wird im Guten wohnen, und sein Same wird das Land besitzen.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Das Geheimnis des HERRN ist unter denen, die ihn fürchten; und seinen Bund läßt er sie wissen.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Meine Augen sehen stets zu dem HERRN; denn er wird meinen Fuß aus dem Netze ziehen.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Wende dich zu mir und sei mir gnädig; denn ich bin einsam und elend.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Die Angst meines Herzens ist groß; führe mich aus meinen Nöten!
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Siehe an meinen Jammer und mein Elend und vergib mir alle meine Sünden!
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Siehe, daß meiner Feinde so viel sind und hassen mich aus Frevel.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Bewahre meine Seele und errette mich, laß mich nicht zu Schanden werden; denn ich traue auf dich.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Schlecht und Recht, das behüte mich; denn ich harre dein.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 Gott, erlöse Israel aus aller seiner Not!
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
