Sprueche 31
1 Dies sind die Worte des Königs Lamuel, die Lehre, die ihn seine Mutter lehrte.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Ach mein Auserwählter, ach du Sohn meines Leibes, ach mein gewünschter Sohn,
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 laß nicht den Weibern deine Kraft und gehe die Wege nicht, darin sich die Könige verderben!
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 O, nicht den Königen, Lamuel, nicht den Königen ziemt es, Wein zu trinken, noch den Fürsten starkes Getränk!
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Sie möchten trinken und der Rechte vergessen und verändern die Sache aller elenden Leute.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Gebt starkes Getränk denen, die am Umkommen sind, und den Wein den betrübten Seelen,
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 daß sie trinken und ihres Elends vergessen und ihres Unglücks nicht mehr gedenken.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Tue deinen Mund auf für die Stummen und für die Sache aller, die verlassen sind.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Tue deinen Mund auf und richte recht und räche den Elenden und Armen.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Wem ein tugendsam Weib beschert ist, die ist viel edler denn die köstlichsten Perlen.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Ihres Mannes Herz darf sich auf sie verlassen, und Nahrung wird ihm nicht mangeln.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Sie tut ihm Liebes und kein Leides ihr Leben lang.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Sie geht mit Wolle und Flachs um und arbeitet gern mit ihren Händen.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Sie ist wie ein Kaufmannsschiff, das seine Nahrung von ferne bringt.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Sie steht vor Tages auf und gibt Speise ihrem Hause und Essen ihren Dirnen.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Sie denkt nach einem Acker und kauft ihn und pflanzt einen Weinberg von den Früchten ihrer Hände.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Sie gürtet ihre Lenden mit Kraft und stärkt ihre Arme.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Sie merkt, wie ihr Handel Frommen bringt; ihre Leuchte verlischt des Nachts nicht.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Sie streckt ihre Hand nach dem Rocken, und ihre Finger fassen die Spindel.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Sie breitet ihre Hände aus zu dem Armen und reicht ihre Hand dem Dürftigen.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Sie fürchtet für ihr Haus nicht den Schnee; denn ihr ganzes Haus hat zwiefache Kleider.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Sie macht sich selbst Decken; feine Leinwand und Purpur ist ihr Kleid.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Ihr Mann ist bekannt in den Toren, wenn er sitzt bei den Ältesten des Landes.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Sie macht einen Rock und verkauft ihn; einen Gürtel gibt sie dem Krämer.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Kraft und Schöne sind ihr Gewand, und sie lacht des kommenden Tages.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Sie tut ihren Mund auf mit Weisheit, und auf ihrer Zunge ist holdselige Lehre.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Sie schaut, wie es in ihrem Hause zugeht, und ißt ihr Brot nicht mit Faulheit.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Ihre Söhne stehen auf und preisen sie selig; ihr Mann lobt sie:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 “Viele Töchter halten sich tugendsam; du aber übertriffst sie alle.”
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Lieblich und schön sein ist nichts; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Sie wird gerühmt werden von den Früchten ihrer Hände, und ihre Werke werden sie loben in den Toren.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
