Sprueche 29
1 Wer wider die Strafe halsstarrig ist, der wird plötzlich verderben ohne alle Hilfe.
Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Wenn der Gerechten viel sind, freut sich das Volk; wenn aber der Gottlose herrscht, seufzt das Volk.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Wer Weisheit liebt, erfreut seinen Vater; wer aber mit Huren umgeht, kommt um sein Gut.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Ein König richtet das Land auf durchs Recht; ein geiziger aber verderbt es.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Wer mit seinem Nächsten heuchelt, der breitet ein Netz aus für seine Tritte.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Wenn ein Böser sündigt, verstrickt er sich selbst; aber ein Gerechter freut sich und hat Wonne.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Der Gerechte erkennt die Sache der Armen; der Gottlose achtet keine Vernunft.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Die Spötter bringen frech eine Stadt in Aufruhr; aber die Weisen stillen den Zorn.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Wenn ein Weiser mit einem Narren zu rechten kommt, er zürne oder lache, so hat er nicht Ruhe.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Die Blutgierigen hassen den Frommen; aber die Gerechten suchen sein Heil.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Ein Narr schüttet seinen Geist ganz aus; aber ein Weiser hält an sich.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Ein Herr, der zu Lügen Lust hat, des Diener sind alle gottlos.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Arme und Reiche begegnen einander: beider Augen erleuchtet der HERR.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Ein König, der die Armen treulich richtet, des Thron wird ewig bestehen.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Rute und Strafe gibt Weisheit; aber ein Knabe, sich selbst überlassen, macht seiner Mutter Schande.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Wo viele Gottlose sind, da sind viel Sünden; aber die Gerechten werden ihren Fall erleben.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Züchtige deinen Sohn, so wird er dich ergötzen und wird deiner Seele sanft tun.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Wo keine Weissagung ist, wird das Volk wild und wüst; wohl aber dem, der das Gesetz handhabt!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Ein Knecht läßt sich mit Worten nicht züchtigen; denn ob er sie gleich versteht, nimmt er sich's doch nicht an.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Siehst du einen, der schnell ist zu reden, da ist am Narren mehr Hoffnung denn an ihm.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Wenn ein Knecht von Jugend auf zärtlich gehalten wird, so will er darnach ein Junker sein.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Ein zorniger Mann richtet Hader an, und ein Grimmiger tut viel Sünde.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Die Hoffart des Menschen wird ihn stürzen; aber der Demütige wird Ehre empfangen.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Wer mit Dieben teilhat, den Fluch aussprechen hört, und sagt's nicht an, der haßt sein Leben.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Vor Menschen sich scheuen bringt zu Fall; wer sich aber auf den HERRN verläßt, wird beschützt.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Viele suchen das Angesicht eines Fürsten; aber eines jeglichen Gericht kommt vom HERRN.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ein ungerechter Mann ist dem Gerechten ein Greuel; und wer rechtes Weges ist, der ist des Gottlosen Greuel.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
