Sprueche 16
1 Der Mensch setzt sich's wohl vor im Herzen; aber vom HERRN kommt, was die Zunge reden soll.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Einem jeglichen dünken seine Wege rein; aber der HERR wägt die Geister.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Befiehl dem HERRN deine Werke, so werden deine Anschläge fortgehen.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Der HERR macht alles zu bestimmtem Ziel, auch den Gottlosen für den bösen Tag.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Ein stolzes Herz ist dem HERRN ein Greuel und wird nicht ungestraft bleiben, wenn sie gleich alle aneinander hängen.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Durch Güte und Treue wird Missetat versöhnt, und durch die Furcht des HERRN meidet man das Böse.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Wenn jemands Wege dem HERRN wohl gefallen, so macht er auch seine Feinde mit ihm zufrieden.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Es ist besser ein wenig mit Gerechtigkeit denn viel Einkommen mit Unrecht.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Des Menschen Herz erdenkt sich seinen Weg; aber der HERR allein gibt, daß er fortgehe.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Weissagung ist in dem Munde des Königs; sein Mund fehlt nicht im Gericht.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Rechte Waage und Gewicht ist vom HERRN; und alle Pfunde im Sack sind seine Werke.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Den Königen ist Unrecht tun ein Greuel; denn durch Gerechtigkeit wird der Thron befestigt.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Recht raten gefällt den Königen; und wer aufrichtig redet, wird geliebt.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Des Königs Grimm ist ein Bote des Todes; aber ein weiser Mann wird ihn versöhnen.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Wenn des Königs Angesicht freundlich ist, das ist Leben, und seine Gnade ist wie ein Spätregen.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Nimm an die Weisheit, denn sie ist besser als Gold; und Verstand haben ist edler als Silber.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Der Frommen Weg meidet das Arge; und wer seinen Weg bewahrt, der erhält sein Leben.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Wer zu Grunde gehen soll, der wird zuvor stolz; und Hochmut kommt vor dem Fall.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Es ist besser niedrigen Gemüts sein mit den Elenden, denn Raub austeilen mit den Hoffärtigen.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Wer eine Sache klüglich führt, der findet Glück; und wohl dem, der sich auf den HERRN verläßt!
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Ein Verständiger wird gerühmt für einen weisen Mann, und liebliche Reden lehren wohl.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Klugheit ist wie ein Brunnen des Lebens dem, der sie hat; aber die Zucht der Narren ist Narrheit.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Ein weises Herz redet klug und lehrt wohl.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Die Reden des Freundlichen sind Honigseim, trösten die Seele und erfrischen die Gebeine.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Manchem gefällt ein Weg wohl; aber zuletzt bringt er ihn zum Tode.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Mancher kommt zu großem Unglück durch sein eigen Maul.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Ein loser Mensch gräbt nach Unglück, und in seinem Maul brennt Feuer.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Ein verkehrter Mensch richtet Hader an, und ein Verleumder macht Freunde uneins.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Ein Frevler lockt seinen Nächsten und führt ihn auf keinen guten Weg.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Wer mit den Augen winkt, denkt nichts Gutes; und wer mit den Lippen andeutet, vollbringt Böses.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Graue Haare sind eine Krone der Ehren, die auf dem Wege der Gerechtigkeit gefunden wird.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Ein Geduldiger ist besser denn ein Starker, und der seines Mutes Herr ist, denn der Städte gewinnt.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Das Los wird geworfen in den Schoß; aber es fällt, wie der HERR will.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
