Sprueche 15
1 Eine linde Antwort stillt den Zorn; aber ein hartes Wort richtet Grimm an.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Der Weisen Zunge macht die Lehre lieblich; der Narren Mund speit eitel Narrheit.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Die Augen des HERRN schauen an allen Orten beide, die Bösen und die Frommen.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Ein heilsame Zunge ist ein Baum des Lebens; aber eine lügenhafte macht Herzeleid.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Der Narr lästert die Zucht seines Vaters; wer aber Strafe annimmt, der wird klug werden.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 In des Gerechten Haus ist Guts genug; aber in dem Einkommen des Gottlosen ist Verderben.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Der Weisen Mund streut guten Rat; aber der Narren Herz ist nicht richtig.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Der Gottlosen Opfer ist dem HERRN ein Greuel; aber das Gebet der Frommen ist ihm angenehm.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Der Gottlosen Weg ist dem HERRN ein Greuel; wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den liebt er.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Den Weg verlassen bringt böse Züchtigung, und wer Strafe haßt, der muß sterben.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 Der Spötter liebt den nicht, der ihn straft, und geht nicht zu den Weisen.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Ein fröhlich Herz macht ein fröhlich Angesicht; aber wenn das Herz bekümmert ist, so fällt auch der Mut.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Ein kluges Herz handelt bedächtig; aber der Narren Mund geht mit Torheit um.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Ein Betrübter hat nimmer einen guten Tag; aber ein guter Mut ist ein täglich Wohlleben.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Es ist besser ein wenig mit der Furcht des HERRN denn großer Schatz, darin Unruhe ist.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Es ist besser ein Gericht Kraut mit Liebe, denn ein gemästeter Ochse mit Haß.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Ein zorniger Mann richtet Hader an; ein Geduldiger aber stillt den Zank.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Der Weg des Faulen ist dornig; aber der Weg des Frommen ist wohl gebahnt.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Ein weiser Sohn erfreut den Vater, und ein törichter Mensch ist seiner Mutter Schande.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Dem Toren ist die Torheit eine Freude; aber ein verständiger Mann bleibt auf dem rechten Wege.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Die Anschläge werden zunichte, wo nicht Rat ist; wo aber viel Ratgeber sind, bestehen sie.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Es ist einem Manne eine Freude, wenn er richtig antwortet; und ein Wort zu seiner Zeit ist sehr lieblich.
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Der Weg des Lebens geht überwärts für den Klugen, auf daß er meide die Hölle unterwärts. (Sheol h7585)
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Der HERR wird das Haus des Hoffärtigen zerbrechen und die Grenze der Witwe bestätigen.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Die Anschläge des Argen sind dem HERRN ein Greuel; aber freundlich reden die Reinen.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Der Geizige verstört sein eigen Haus; wer aber Geschenke haßt, der wird leben.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Das Herz des Gerechten ersinnt, was zu antworten ist; aber der Mund der Gottlosen schäumt Böses.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Der HERR ist fern von den Gottlosen; aber der Gerechten Gebet erhört er.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Freundlicher Anblick erfreut das Herz; eine gute Botschaft labt das Gebein.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Das Ohr, das da hört die Strafe des Lebens, wird unter den Weisen wohnen.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Wer sich nicht ziehen läßt, der macht sich selbst zunichte; wer aber auf Strafe hört, der wird klug.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Die Furcht des HERRN ist Zucht und Weisheit; und ehe man zu Ehren kommt, muß man zuvor leiden.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
