Sprueche 14
1 Durch weise Weiber wird das Haus erbaut; eine Närrin aber zerbricht's mit ihrem Tun.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Wer den HERRN fürchtet, der wandelt auf rechter Bahn; wer ihn aber verachtet, der geht auf Abwegen.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Narren reden tyrannisch; aber die Weisen bewahren ihren Mund.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Wo nicht Ochsen sind, da ist die Krippe rein; aber wo der Ochse geschäftig ist, da ist viel Einkommen.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Ein treuer Zeuge lügt nicht; aber ein Falscher Zeuge redet frech Lügen.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Der Spötter sucht Weisheit, und findet sie nicht; aber dem Verständigen ist die Erkenntnis leicht.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Gehe von dem Narren; denn du lernst nichts von ihm.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Das ist des Klugen Weisheit, daß er auf seinen Weg merkt; aber der Narren Torheit ist eitel Trug.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Die Narren treiben das Gespött mit der Sünde; aber die Frommen haben Lust an den Frommen.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Das Herz kennt sein eigen Leid, und in seine Freude kann sich kein Fremder mengen.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Das Haus der Gottlosen wird vertilgt; aber die Hütte der Frommen wird grünen.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Es gefällt manchem ein Weg wohl; aber endlich bringt er ihn zum Tode.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Auch beim Lachen kann das Herz trauern, und nach der Freude kommt Leid.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Einem losen Menschen wird's gehen wie er handelt; aber ein Frommer wird über ihn sein.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Ein Unverständiger glaubt alles; aber ein Kluger merkt auf seinen Gang.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Ein Weiser fürchtet sich und meidet das Arge; ein Narr aber fährt trotzig hindurch.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Ein Ungeduldiger handelt töricht; aber ein Bedächtiger haßt es.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Die Unverständigen erben Narrheit; aber es ist der Klugen Krone, vorsichtig handeln.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Die Bösen müssen sich bücken vor dem Guten und die Gottlosen in den Toren des Gerechten.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Einen Armen hassen auch seine Nächsten; aber die Reichen haben viele Freunde.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Der Sünder verachtet seinen Nächsten; aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmt!
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Die mit bösen Ränken umgehen, werden fehlgehen; die aber Gutes denken, denen wird Treue und Güte widerfahren.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Wo man arbeitet, da ist genug; wo man aber mit Worten umgeht, da ist Mangel.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone; aber die Torheit der Narren bleibt Torheit.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Ein treuer Zeuge errettet das Leben; aber ein falscher Zeuge betrügt.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 Wer den HERRN fürchtet, der hat eine sichere Festung, und seine Kinder werden auch beschirmt.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Die Furcht des HERRN ist eine Quelle des Lebens, daß man meide die Stricke des Todes.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Wo ein König viel Volks hat, das ist seine Herrlichkeit; wo aber wenig Volks ist, das macht einen Herrn blöde.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Wer geduldig ist, der ist weise; wer aber ungeduldig ist, der offenbart seine Torheit.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Ein gütiges Herz ist des Leibes Leben; aber Neid ist Eiter in den Gebeinen.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Wer dem Geringen Gewalt tut, der lästert desselben Schöpfer; aber wer sich des Armen erbarmt, der ehrt Gott.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Der Gottlose besteht nicht in seinem Unglück; aber der Gerechte ist auch in seinem Tod getrost.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Im Herzen des Verständigen ruht Weisheit, und wird offenbar unter den Narren.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Gerechtigkeit erhöhet ein Volk; aber die Sünde ist der Leute Verderben.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Ein kluger Knecht gefällt dem König wohl; aber einem schändlichen Knecht ist er feind.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
