2 Samuel 22
1 Und David redete vor dem HERRN die Worte dieses Liedes zur Zeit, da ihn der HERR errettet hatte von der Hand aller seiner Feinde und von der Hand Sauls, und sprach:
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Der HERR ist mein Fels und meine Burg und mein Erretter.
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Gott ist mein Hort, auf den ich traue, mein Schild und Horn meines Heils, mein Schutz und meine Zuflucht, mein Heiland, der du mir hilfst vor dem Frevel.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Ich rufe an den HERRN, den Hochgelobten, so werde ich von meinen Feinden erlöst.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Es hatten mich umfangen die Schmerzen des Todes, und die Bäche des Verderbens erschreckten mich.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Da mir angst war, rief ich den HERRN an und schrie zu meinem Gott; da erhörte er meine Stimme von seinem Tempel, und mein Schreien kam vor ihn zu seinen Ohren.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Die Erde bebte und ward bewegt; die Grundfesten des Himmels regten sich und bebten, da er zornig war.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Dampf ging auf von seiner Nase und verzehrend Feuer von seinem Munde, daß es davon blitzte.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Er neigte den Himmel und fuhr herab, und Dunkel war unter seinen Füßen.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Und er fuhr auf dem Cherub und flog daher, und er schwebte auf den Fittichen des Windes.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Sein Gezelt um ihn her war finster und schwarze, dicke Wolken.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Von dem Glanz vor ihm brannte es mit Blitzen.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Der HERR donnerte vom Himmel, und der Höchste ließ seinen Donner aus.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Er schoß seine Strahlen und zerstreute sie; er ließ blitzen und erschreckte sie.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Da sah man das Bett der Wasser, und des Erdbodens Grund ward aufgedeckt von dem Schelten des HERRN, von dem Odem und Schnauben seiner Nase.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Er streckte seine Hand aus von der Höhe und holte mich und zog mich aus den großen Wassern.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Er errettete mich von meinen starken Feinden, von meinen Hassern, die zu mir mächtig waren,
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 die mich überwältigten zur Zeit meines Unglücks; und der HERR ward meine Zuversicht.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Und er führte mich aus in das Weite, er riß mich heraus; denn er hatte Lust zu mir.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Der HERR tut wohl an mir nach meiner Gerechtigkeit; er vergilt mir nach der Reinigkeit meiner Hände.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Denn ich halte die Wege des HERRN und bin nicht gottlos wider meinen Gott.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Denn alle seine Rechte habe ich vor Augen, und seine Gebote werfe ich nicht von mir;
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 sondern ich bin ohne Tadel vor ihm und hüte mich vor Sünden.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Darum vergilt mir der HERR nach meiner Gerechtigkeit, nach meiner Reinigkeit vor seinen Augen.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Bei den Heiligen bist du heilig, bei den Frommen bist du fromm,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 bei den Reinen bist du rein, und bei den Verkehrten bist du verkehrt.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Denn du hilfst dem elenden Volk, und mit deinen Augen erniedrigst du die Hohen.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Denn du, HERR, bist meine Leuchte; der HERR macht meine Finsternis licht.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Denn mit dir kann ich Kriegsvolk zerschlagen und mit meinem Gott über die Mauer springen.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Gottes Wege sind vollkommen; des HERRN Reden sind durchläutert. Er ist ein Schild allen, die ihm vertrauen.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Denn wo ist ein Gott außer dem HERRN, und wo ist ein Hort außer unserm Gott?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Gott stärkt mich mit Kraft und weist mir einen Weg ohne Tadel.
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Er macht meine Füße gleich den Hirschen und stellt mich auf meine Höhen.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Er lehrt meine Hände streiten und lehrt meinen Arm den ehernen Bogen spannen.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Du gibst mir den Schild deines Heils; und wenn du mich demütigst, machst du mich groß.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Du machst unter mir Raum zu gehen, daß meine Knöchel nicht wanken.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Ich will meinen Feinden nachjagen und sie vertilgen und will nicht umkehren, bis ich sie umgebracht habe.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Ich will sie umbringen und zerschmettern; sie sollen mir nicht widerstehen und müssen unter meine Füße fallen.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Du kannst mich rüsten mit Stärke zum Streit; du kannst unter mich werfen, die sich wider mich setzen.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Du gibst mir meine Feinde in die Flucht, daß ich verstöre, die mich hassen.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Sie sahen sich um, aber da ist kein Helfer, nach dem HERRN; aber er antwortet ihnen nicht.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Ich will sie zerstoßen wie Staub auf der Erde; wie Kot auf der Gasse will ich sie verstäuben und zerstreuen.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Du hilfst mir von dem zänkischen Volk und behütest mich, daß ich ein Haupt sei unter den Heiden; ein Volk, das ich nicht kannte, dient mir.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Den Kindern der Fremde hat's wider mich gefehlt; sie gehorchen mir mit gehorsamen Ohren.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Die Kinder der Fremde sind verschmachtet und kommen mit Zittern aus ihren Burgen.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Der HERR lebt, und gelobt sei mein Hort; und Gott, der Hort meines Heils, werde erhoben,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 der Gott, der mir Rache gibt und wirft die Völker unter mich.
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 Er hilft mir aus von meinen Feinden. Du erhöhst mich aus denen, die sich wider mich setzen; du hilfst mir von den Frevlern.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Darum will ich dir danken, HERR, unter den Heiden und deinem Namen lobsingen,
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 der seinem Könige großes Heil beweist und wohltut seinem Gesalbten, David und seinem Samen ewiglich.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
