< Psalm 83 >
1 Ein Psalmlied Assaphs. Gott, schweige doch nicht also und sei doch nicht so stille; Gott, halte doch nicht so inne!
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Denn siehe, deine Feinde toben, und die dich hassen, richten den Kopf auf.
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Sie machen listige Anschläge wider dein Volk und ratschlagen wider deine Verborgenen.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 Wohl her! sprechen sie, laßt uns sie ausrotten, daß sie kein Volk seien, daß des Namens Israel nicht mehr gedacht werde!
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 Denn sie haben sich miteinander vereiniget und einen Bund wider dich gemacht:
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 die Hütten der Edomiter und Ismaeliter, der Moabiter und Hagariter,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 der Gebaliter, Ammoniter und Amalekiter, die Philister, samt denen zu Tyrus;
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Assur hat sich auch zu ihnen geschlagen und helfen den Kindern Lot. (Sela)
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Tu ihnen wie den Midianitern, wie Sissera, wie Jabin am Bach Kison,
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 die vertilget wurden bei Endor und wurden zu Kot auf Erden.
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Mache ihre Fürsten wie Oreb und Seeb, alle ihre Obersten wie Sebah und Zalmuna,
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 die da sagen: Wir wollen die Häuser Gottes einnehmen.
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Gott, mache sie wie einen Wirbel, wie Stoppeln vor dem Winde!
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Wie ein Feuer den Wald verbrennet, und wie eine Flamme, die Berge anzündet,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 also verfolge sie mit deinem Wetter und erschrecke sie mit deinem Ungewitter.
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Mache ihr Angesicht voll Schande, daß sie nach deinem Namen fragen müssen.
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Schämen müssen sie sich und erschrecken immer mehr und mehr und zuschanden werden und umkommen.
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.